Lékořicová Pizza

Dvojhodinové vyšperkované rozjímanie nad sedemdesiatkami, ktoré bude mnoho ľudí milovať až na smrť. Bezchybne obsadené (Cooper Hoffman po tatkovi hrdo prevzal štafetu), bezchybne odohrané, excelentne natočené. A Anderson vybrakoval knižnicu tej lepšej dobovej hudby. Tam ale zábava končí. Vzťahovka o 15-ročnom trpaslíkovi, ktorý túži prefiknúť jeho o 10 rokov staršiu kamošku. Našťastie, nie je úplne vyšľahaný a toto nie sú jeho jediné ambície. Počas výpravy položiť svoju vlajku na jej telo rozbieha niekoľko biznisov – s vodnými posteľami, herňami a japonskými reštauráciami – ktoré mu potom komplikuje ropná kríza roku 1973. Pocitovo jedna, max dve hviezdy, pod tri ale jednoducho ísť nemôžem. Jedná sa totiž o remeselne precízne odvedenú prácu. --- #1 Filmy, ktorými sa PTA pri tvorbe inšpiroval, sú iná liga. --- #2 Ázijským "aktivistom" zase j*blo :D --- #3 Excuse me. What the fuck? / You don't bring this idiot to Shabbat dinner here (19.02.2022)

P. T. Andersona neznám, a tak ode mě nečekejte žádné ódy na jeho stará díla, ale samostatný názor na Licorice Pizza. No, je to teda slušná dávka retro bizáru, ale ne v dobrém smyslu. Hlavní dvojice je sice skvělá a i první půlka filmu slušně odsýpá i baví, ale druhá část se spolu s nesmyslným obsazením Bradleyho Coopera přehoupne v soubor náhodných scén bez smyslu, humoru nebo jakéhokoliv filmového přesahu. Jako proč? Co je významem filmu? Co nám má dát? Nuda, divnost a ztráta dvou hodin… (07.04.2022)

Pro někoho šťastný návrat k Andersonovým kořenům, pro mě bohužel právě návrat k Andersonovým kořenům. Mnohem raději bych viděl nějakou ambiciózní drámu, které posledních patnáct let akademii v pravidelných dávkách servíroval, než rozpačitý výlet do oblíbeného údolí. Tak jako jsem byl kdysi zmatený u subjektivně nepříjemných Opilých láskou, cítím se podobně i dnes, u série řadových historek s podmíněným zcizovacím efektem, kterým chybí pevný základ. Nevím, k čemu je mi psychopat na motorce nebo maniak na benzince. Nahazují obraz doby, který sedmdesátkám dělá medvědí službu a jen zvyšují frekvenci kroužení hlavní dvojice, která k sobě na první ani na druhý pohled nepasuje. S osvědčenými vypravěči potulných mladistvých příběhů nemá ani cenu srovnávat. (25.03.2022)

Ještě ani nebyl na světě a jeho otec už s Paulem Thomasem Andersonem natočil čtyři velmi dobré filmy. Že mu sedmdesátky jdou, dokázal režisérský chameleon Anderson už v Hříšných nocích, kde rovněž dbal na dobový detail, nabízel dlouhé záběry, budoval atmosféru a jeho svět dýchal a hýřil životem. Platí to i tady, jenže překvapivě nejvíc drhne hlavní dějová linka. On se snaží ještě něco vytěžit z několika někdejších druhořadých dětských rolí, ale zároveň chce rozjet vlastní byznys, protože se opravdu nechová jako typický teenager, ona mu s jeho četnými nápady začne pomáhat. A tak nějak sama v případě svého života nepočítá s lepšími zítřky. On tvrdí, že ona bude jednou jeho ženou, ona to vidí jinak. Navíc je mezi nimi zhruba desetiletý věkový rozdíl. Atmosféra, herci (debutující hudebnice Alana Haim nakonec ta prsa ukáže jen rovněž debutujícímu Cooperovi Hoffmanovi), detaily, chytlavý soundtrack, aranžmá scén – všechno je znovu vypiplané, všechno je opět v takové konstelaci, že z toho musí být divácký zážitek. Jenže není. Divák se totiž někde za půlkou definitivně ujistí, že ho kupodivu jejich příběh občas poháněný podivnými momenty moc nezajímá. Jsou to vlastně méně či více příjemné epizody z jejich dlouhodobého a měnícího se vztahu, jeho dramatická struktura se ale nečekaně brzy rozpadá. Anderson příliš nezískává ani ze svých (tradičních) temperamentních vedlejších postaviček. Chvíli jsem cítil Crowea, chvíli Linklatera, možná i Altmana. Za mě hrozně málo vtipné a beztvaré. Výsledek navíc subjektivně trvá ještě o půl hodinu víc. (12.03.2022)

PTA vytvořil nenápadně geniální fresku okraje světa šoubyznysu v L.A. sedmdesátých let, kam už jen vzdáleně dopadá zář opravdových velkých jmen, ale o to víc k sobě vábí všemožné bizarní figurky vyžilých hvězd, příštipkářů, odrostlých dětských aktérů, padlých šoumenů a přestárlých hledačů talentů. Každá postava, i když se mihne jen v jedné scéně či záběru, díky bravurní režii a pečlivému castingu sálá celým odžitým životem. Ale především je to dokonale odpozorovaná óda na ambivalentní vztahy a přísliby mladé lásky. (06.01.2023)