Nevěsta byla v černém

Název snímku je naprosto vypovídající, z nevěsty během lusknutí prstů vdovou, nešťastnou náhodou/nehodou, ne zlým úmyslem a v tom tkví můj osobní problémek. Byl-li by v tom záměr, dokázala bych pochopit jednání hlavní postavy, takhle mě to jenom lehce šmrnclo.. P.S. A asi moc nemusím, když se ze všech mužských (jaksi hromadně) dělají imbecilové.. (20.02.2020)

Skvělá Jeanne Moreau. Její tajemný, téměř kamenný pohled mi do role mstivé Nemesis ohromně pasoval. Francois Truffaut byl beze sporu skvělý režisér, ovšem jeho první pocta filmu noir a Alfredu Hitchcockovi mne bohužel příliš nezasáhla. Vizuální stránka a práce s hudbou je výtečná. Ovšem rafinované vraždy se zde utápí ve značných triviálnostech a okatě nepravděpodobných situacích (za všechny nevěstin telefon na policii). Nezkušenému a čerstvě zletilému začátečníkovi bych to odpustil, světoznámé režisérské ikoně prostě nemohu. 60%. (15.10.2008)

Uma Thurman nebyla první nevěstou, která se mstila za svoji tragicky zakončenou svatbu. Zábavná kriminální hříčka, kde po chvíli nejistoty divák čeká, jak komplikovaným způsobem hlavní hrdinka zprovodí ze světa dalšího z pětice mužů, kterým přísahala smrt. A autor jí staví do cesty vskutku složité překážky. Výsledek se sice nedá brát vážně, ale jako noirová zábava funguje velmi dobře. (13.08.2009)

Velice zajímavý film, natočený přesně ve stylu Alfreda Hitchcocka. Kromě vizuální a dějové s tránky k tomu přispívá i hudba Bernarda Hermana. Z počátku se mi zdálo poněkud obtížné překousnout typicky francouzské postavy v typicky hollywoodském filmu. Zdálo se mi, jako by se jednalo o "pouhou" poctu mistrovi filmové hrůzi. Během filmu se však začnou objevovat prvky, které HItch ve svých filmech neměl, tedy alespoň ne tak markantní. Víc než vyvolání napětí (hrůza sem nepatří, jedná se o thriller) zajímá Truffauta chování hlavní hrdinky v této mezní situaci. Film skvělým tempem graduje a spíš než onou poctou se tak stává perfektní variací, která v některých ohledech možná svého vzoru nedosahuje (skloubeníhudby a obrazu se mi chvílemi zdálo trochu křečovité), v mnoha ho asi překonává (vyprávění působí méně vvykonstrovaně - živočišněji). Zajímavá je určitě i podobnost s Tarantinovým Kill Billem. Když mi došlo o čem oba snímky vypráví, dost mě to zaskočilo. Ale asi se to dá brát tak, že podobným způsobem, jako Truffaut variuje Hitchcocka, Tarantino variuje Truffauta. Je to sice šílená představa, ale nic jiného mě nenapadá. (20.10.2004)

Velmi zajímavý film, který mě na jedno stranu překvapil a na druhou zklamal. Přišlo mi trochu líto, že je příběh trochu příliš přímočarý a dost předvídatelný, navíc vlastní pomsta šla tak snadno, až to bylo nepřirozené. Když jsem však odhlédl od tohoto jednoduchého motivu, viděl jsem příběh zlomené ženy, která se ve svůj nejšťastnější den stane rázem vdovou. Náhlá hluboká prázdnota, pálení mostů, žádné velké obavy z dopadení, celkový životní fatalismus, střídaný chladnými a vypočítavými kroky, vedoucí k pomstě a vlastně jakémusi naplnění. Myslím, že další shlédnutí by na mě zapůsobilo ještě více. Opravdu zajímavý film. (13.10.2008)