Henrich V.

Shakespearovské adaptace mají oproti historickému standardu nespornou výhodu v jazykové vytříbenosti. Od první pronesené věty cítíte, že monumentální monology stejně jako rozhovory mezi vojáky působí jako balzám na duši. Dostávají také docela jiný rozměr. Řeklo by se, že daleko přirozeněji vyzní zcela lidová mluva, která by odpovídala dobovým reáliím, jenže zaryje se taky tak hluboko do srdce? Působivý hudební doprovod pak dotvoří mozaiku mimořádného filmového zážitku. Na Branagha si budu muset dát pozor :) (03.05.2011)

Shakespearovi na filmovom plátne asi nikdy neprídem na chuť. Povedačky pomaly v básniach a strašne dramatické výrazy patria skôr do divadla. Dal by som prednosť, ak by sa nejaký režisér konečne pokúsil zobrať Shakespearovo dielo a natočiť podľa neho historický výpravný film bez nutnosti tvrdošijne nasledovať originál. Ale zas nezachádzať do extrémov, ako bol Romeo a Júlia s Leonardom Di Capriom. Možno sa raz dočkám. Toto dielo celkom nevyužilo potenciál veľkej filmovej scény na rozdiel od komornej divadelnej. (27.12.2015)

Nevím dost dobře, co napsat... Branaghův Hamlet pro mě byl rozhodně zábavnější snímek, ale v Hamletovi zase není ani jedna scéna tak výborná, jako jeden z posledních výstupů v Jindřichu V. Král Jindřich (Kenneth Branagh) prochází v čtyřminutovém nepřerušovaném záběru válečným polem po bitvě, v bahně mezi mrtvými, a nese na zádech jednu z obětí masakru. Do toho všeho burácí chorál Non Nobis Domine - výborně majestátní, dojímavé a skvěle filmařsky zvládnuté! Nicméně, bohužel, ani tento jednoznačný klad snímku nemůže zvrátit jeho rozvleklost. /// Opakovaně se přesvědčuji, že Shakespeare pro mě zřejmě není to pravé ořechové... ;-) (09.08.2014)

Jakmile padla první replika nadabovaného Kennetha Branagha a jeho hlas zněl jako by byl vykleštěný, TV jsem vypnula a jala se shánět dílo v PŮVODNÍM ZNĚNÍ. Trvalo to, ale rozhodně se vyplatilo. Dále je ku prospěchu mít Shakespearova Jindřicha přečteného, lépe se orientujete v ději a víte k čemu se vlastně vrací ve svých vzpomínkách. Bouřlivé pijácké výboje Jindry a důvod jeho proměny, jsou zde mlhavě popsány, přestože je to jedna z věcí stěžejních. Jinak je zde celé dílo uchopeno zkušenou rukou, což je ostatně zmíněno v ostatních komentářích. Nejvíc mě vzala brilantně natočená scéna samotné bitvy, měla jsem pocit až fyzické přítomnosti. Rozhodně je to pro všechny, kteří mají rádi historické filmy, nebo samotného Shakespeara. (24.11.2013)

Videl som aj originál s Laurencom Olivierom a ťažko tieto dva spracovania porovnávať. Novšie spracovanie je určite akčnejšie, s väčším dôrazom na príbeh, ale aj v ňom je priehrštie dlhočizných dialógov. Tiež rola rozprávača je trochu rozpačitá. Musím však pochváliť bojové scény, ktoré boli spravené realisticky, v doprovode epickej hudobnej zložky a s hrdinskými výrokmi. Na to, že je to prvotina Branagha, a to nielen po režisérskej, ale aj scenáristickej stránke, vôbec to nebolo zlé. A ako herec, hoc postavou nevysoký a nesilný, nesklamal. (06.10.2014)