Všechny velké a malé bytosti

Ve světě, který je rozbouřen hodnotovým mlžením, je tento starosvětsky (ve smyslu XX. století) založený seriál vysloveně osvěžujícím pohlazením po duši. Slušnosti, dobroty a radosti ze života není nikdy dost. A ač to zní téměř kýčovitě, takoví lidé a takové životy opravdu existují. Jen se umět dívat. (06.05.2023)

Pokud si dobře pamatuju, tak Herriotovy knihy byly o dost drsnější, vtipnější a hlavní hrdina zdaleka nebyl až takový moula. Seriál jde trochu jinou cestou, předkládá nám sluncem zalité, hřejivé retro, plné laskavých lidských bytostí a roztomilých zvířátek. Ale příjemně se na to kouká a tak to beru, občas asi každý potřebuje trošku toho pohlazení po srsti. (13.10.2022)

V dnešní době, kdy jsme v permanentním stresu, kdy se na nás hrnou zlé zprávy ze všech stran, není nic lepšího než zrelaxovat u dobrého seriálu. U seriálu, kdy jak lidé tak zvířata mají své místo na zemi. Mě uklidňuje ten pokoj, který z tohoto seriálu čiší. Nikdy jsem neměl zvíře, nemám k nim vztah, ale tento snímek mě k nim přitahuje. (27.02.2022)

My tedy na Heriotovi rovněž ulítáváme. Jak psáno, báječná předloha, báječné obsazení i naprosto špičkový dabing. Velmi nás potěšilo, že tvůrci pozměnili roli paní Hallové ze staré hospodyně na empatickou, chápající a k tomu krásnou dámu, která otupuje hrany soužití třech kohoutů jelikož sama má trápení a "minulost". Fascinuje mě, že jí Viasat označil jako mazanou. Průser je, že ve třetí řadě (nejen) jí pro Epik nadabovala jiná dáma! Postava je tak zcela nesympatická a vůbec ne naše milá paní Hallová. Doufám, že ČT o5 angažuje Danu Černou a ostatní ať to stojí co stojí, jinak seroš bude totálně zkažený. Doufám, že to někoho v ČT napadne a chápe to jako (dovolím si předjímat) my. Seroš máme na flešce a je možné to vidět kdykoli. (19.04.2023)

Seriál, který mě vyloženě hladí na duši. Kdysi jsem viděla jeho starší verzi, na jejímž základě jsem si násedledně přečetla i původní Herriotovo dílko. Toto nové zpracování mě do sebe vtáhlo možná i o to více, že už jsem o pár desítek let starší a dívám se na něj už s jinou životní zkušeností, jinýma očima... Ne, nedělám si iluze o oné době ani místě, ale přála bych si v tom seriálu aspoň pár dní pobýt, snad kvůli té náladě, lidské sounáležitosti, géniu loci... Kdo ví... Rozhodně to není ztráta času, spíše naopak, může to člověku v nelehké době dodat aspoň trochu naděje, že i v těžkých dobách spolu lidé mohli nějak vycházet, ač jsem si vědoma, že Herriot se ve svém díle zaměřuje v lidech více na to dobré než to špatné). (04.09.2024)