Môj učiteľ Ibrahim

Zvláštní film ve kterém se, i po usilovném přemýšlení, nevyznám tak jak bych chtěl. Chtělo by asi vidět více snímků od Dupeyrona. Chvílemi mi totiž film připadal upřímně upřímny a moc jsem si ho užíval, chvílemi na mne však působil jako smiřující agitka, která neví co vlastně vypráví. Proto se přikláním k názoru, že první, oddechová půlkabyla daleko lepší daleko lépe, ať kvůli své hudbe, příběhové freskovitosti či budouvání vztahu dvojice Sharif, Boulanger. Druhá půlka už pak jen uzívárá společnou cestu za štěstím a končí tak jak většina čeká. A tady se mi začal vkrádat nemilý pocit, režisérovy motivace rozdílných kultur, a film pro mě obrátil o 180 stupňů. Těžko říct. Přes to pěkné tři hvězdy. Ztráta času snímek určitě není a zejména v první půlce je film dostatečně poutavý (a to hned díky několika faktorům). "U Araba znamená, že je otevřeno od osmi do půlnoci, dokonce v neděli" (17.12.2008)

Prislo mi to jako takove snazeni o priblizeni kultur v dnesnim svete... Pokud se ale na to divame strizlivyma ocima, vidime velice naivni a prosty filmecek. Jako klady bych urcite jmenoval postavu ztvarnenou Omarem Sharifem, ktera dodala pohodu a klid i pres obrazovku. Slusny byl i vyber pisni a prvni polovina filmu. Od odchodu otce, uz mame moznost videt spoustu rozpacitych scen ( at uz navsteva matky, koupe auta, identifikace otce... ). Vrcholem je pak cesta do Turecka, kde vidime svycarske popelnice, albanske mraky, recke mraky, recke sloupy a Istanbul. Zaver s Ibrahimem v hlavni roli je taky takovy " zvlastni ". Jednou a dost. (16.12.2008)

„Usmievať sa je ťažké.“ Toto mi veľmi pripomenulo môj obľúbený film - (oveľa) lepšiu MALENU. Bohužiaľ, po odchode z „Modrej uličky“ sa snímka mení na nudnú road movie so slušne povedané riedkym dejom. Ale napriek tomu je výsledok dobrý nielen vďaka navodeniu pôsobivej „dávnej“ atmosféry šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia, ale i vďaka prostitútkam, výkonu dospievajúceho chlapca a nádhernej postave, napísanej snáď rovno na telo Omarovi Sharifovi (LAWRENCE Z ARÁBIE, DOKLTOR ŽIVAGO, VIKINGOVIA, HIDALGO). Škoda slabého scenáru, napriek nemu som sa rozhodol troška to s hodnotením prehnať a, kvôli osobným veciam, dať až 80%. (17.12.2008)

Tak, jak jsem k tomuto snímku přistupovala s očekáváním, v možný silný příběh o přátelství, které překonává náboženské vyznání a věkové rozdíly, tak jsem postupně během filmu začínala býti unavena celkovou nevýrazností a jakoby uspávána absencí silného příběhu, který jsem tak očekávala. Námět filmu ve mne vzbudil zájem, avšak jeho celkové zpracování a děj je poněkud jednotvárný. Hlavní herecká dvojice k sobě skvěle padne a občas jsou pronášena moudrá slova či zajímavé citáty. Ani toto mě však nedokázalo odpoutat od celkového "ospalého" výsledku. Škoda. (02.12.2010)

Ačkoli tomu mé hodnocení nijak nenasvědčuje, je Ibrahim v rámci příbuzných snímků čistý průměr. Podobně jako většina z nich je obsahově „silný“. Tato síla tkví zejména v načrtnutí tíživé životní situace, tématu dospívání a situování do minulosti. Scénář se přímo vyžívá v používání berliček a pozlátka, aby skryl vlastní prázdnotu, a vlastně se mu to vcelku daří. Je opravdu úctyhodné, nakolik se dokáže film, který v podstatě řekne jen „Moje ruce, moje ústa.“ tvářit chytře. (06.04.2011)