Běžná selhání
Hétköznapi kudarcok
Ordinary Failures
Réžia:
Cristina GroșanScenár:
Klára VlasákováKamera:
Márk GyőriHudba:
Jonatán PastirčákHrajú:
Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Nora Klimešová, Vica Kerekes, Rostislav Novák ml., Jana Stryková, Luboš Veselý, Tereza Hof, Jana Plodková, Petra Bučková (viac)Obsahy(1)
Jeden deň v živote troch žien z rôznych generácií, ktoré sa navzájom nepoznajú. Ich cesty sa v kritických momentoch stretávajú v čase, keď mesto postihla tajomná katastrofická udalosť a výbuchy. Hana je čerstvá vdova, ktorá odmieta smútiť, a navyše práve dostala výpoveď. Keď sa pokazí jej štvornohý spoločník, robotický pes Arlo po jej zosnulom manželovi, vydá sa do obchodného centra nechať ho opraviť. Na svojej ceste stretne mladé dievča. Je to Tereza, ktorá utiekla z nevydarených osláv vlastných narodenín a pred svojou príliš starostlivou mamou. Ta by za každú cenu chcela, aby Tereza bola šťastná a perfektná. Čo ona jednoducho nie je. Obchodné centrum zasiahne silný výbuch. Tereza sa dá na útek a na požiarnom schodisku nájde opusteného chlapca. Je to David, syn Silvie. Silvia pochybuje, či je dobrá matka, či celý jej život dáva zmysel a v návale paniky zanechala Davida v detskom kútiku. Tajomné explózie začínajú silnieť, zúfalá Silvia musí nájsť svojho syna, rebelujúca Tereza sa smiať so svojimi rodičmi a Hana prijať svoj zármutok. Rastúca panika a krízová situácia môžu hrdinkám paradoxne pomôcť vyrovnať sa so svojimi životmi. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (108)
Ono to vyzerá ako jedna z mnohých zaujímavých malých vecí na nejakom sci-fi festivale, na ktorú náhodou narazíte, ale potom sa vám aj tak bude zlievať s ostatnými fajn filmami. Nie príliš presvedčivé prepojenie mozaikovitého rozprávania a apokalyptického sci-fi a to najmä z dôvodu, že atmosféra a predlžovanie stopáže sa dosahujú najmä zazeraním postáv na oblohu. Má to ale kúzlo, nepôsobí to nikdy nechcene smiešne, len ten najväčší klad tkvie v tom, že "na naše pomery" je to niečo úplne iné. Napadá ma, že oba smery sa dali prepojiť nejakou menšou katastrofou spojenou s úkazom, čo by asi ako prvé napadlo napríklad Arriagu s Iňarittuom. ()
Je pro mne docela překvapením, když si pročítám zdejší komentáře, relativní přijetí bizarní apokalypsy jako jednoho ze stěžejních sloupů tohoto mysteriózního dramatu. Jednotlivé mikropříběhy doté doby navzájem se neznajících žen, proč ne. Především díky za zde skvělou Taťánu Medveckou. Ale zasazení příběhu do doby robotických psů a samotnou katastrofu mi hlava jaksi nezvala. Bylo to nezvyklé, bylo to odvážné a asi šlo o ten kontrast, ale kombinace melancholického vztahového dramatu a divákům neobjasněné sci-fi události…..přišlo mi to až naivně hloupé. ()
Veľmi vydarená festivalovka, ktorá naberá body najmä za zasadenie do (u nás) neobvyklého žánru. Pokiaľ očakávate Emmerichovskú deštrukciu alebo Von Trierovskú vyhrotenosť, budete sklamaní. Pokiaľ sa ale naladíte na správnu civilnú vlnu, čaká vás veľmi príjemné prekvapenie. Nie úplne dovarené, no dostatočne zaujímavé a podnetné, aby ste ním vyplnili svoj čas. 7/10 ()
Autenticky ženský protipól vůči "Melancholii" Larse von Triera se na rozdíl od zmíněného díla neutápí v depresích a cynismu. Naopak hledá naději v nám důvěrně známém futuristickém světě, kde hrdinky znovunalézají prostor na své opravdové city a pouta, navzdory obklopení odosobněnou architekturou a v kontrastu s uměle institucionálními snahami o sdílení emocí (od pomocných skupin po narozeninové oslavy). ()
hodně zvláštní film, který mi nejednou připomněl Trierovu Melancholii. Tam se sice vědělo co se děje, což tady neplatí, ale ta atmosféra přicházejí zkázy si je v lecčems podobná. Rozdílem je, že zatímco Trier šponoval tíseň a depresi, tak tady se na pozadí katastrofy naopak hledají pozitiva a všechny tři hlavní hrdinky zjišťují co je pro ně důležité a nastalá situace jim svým způsobem pomáhá...65% ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (5)
- Film sa natáčal v Prahe a Plzni. (Arsenal83)
- Budova, ve které se film odehrává, je Dům bytové kultury (DBK). Slouží jako obchodní dům a je považován za jedno z vrcholných děl poválečné brutalistní architektury u nás. (TroiMae)
- Film zaznamenal pomerne veľký úspech ešte pred oficiálnym uvedením do českých/slovenských kín. Na festivale v Benátkach zaňho režisérka Grosan dostala cenu Autrici under 40 Valentina Pedicini (Cena za najlepšiu réžiu medzi tvorcami pod 40 rokov). Porota svoj výber zdôvodnila nasledovne: „Za sviežosť projektu s ambicióznymi vyhliadkami, za schopnosť autorky presadiť sa ako harmonická koordinátorka diela a za to, že sa na natáčaní filmu podieľali mladí ľudia, najmä kameraman a scenáristka. Zapojenie ženských postáv a ich vzájomná podpora pri drobných – ale mimoriadne veľkých – neúspechoch každodennosti umocňujú pocit sesterstva, ktorý rastie od záberu k záberu.“ (Arsenal83)
Reklama