Dvere v podlahe

„Bol to zvuk, ako keď sa niekto snaží nevydávať zvuk.“ Zdá sa, že ak má zmysel v Hollywoode nejaké romány adaptovať, tak Irvingove. Režisérov to baví, hercov tiež (tentokrát okrem Jeffa Bridgesa hlavne úžasnú Kim Basingerovú, ktorá JE Marion a kebyže Marion hrá iná herečka, tento film nenávidím) a atmosféra je zvláštna, snová, krutá, magická... akoby až mystická. A žánrovo je to vždy ťažko zaraditeľné (čo beriem ako plus). A nádherne provokatívne otvorený koniec. Knihu som zatiaľ nečítal, film ma dostal (nielen vďaka fotkám). DODATOK 18. 4. 2010: Tak Irvingov román mi roztrhol srdce. DVERE V PODLAHE sú kuriózna adaptácia: jedná sa síce o presný (ale nie OTROCKÝ!) prepis, ale len jeho prvej polovičky! Druhá sa odohráva o 30 rokov neskôr, kedy je Marion stále nezvestná, z Eddieho i Rút sa stali spisovatelia (ale odvtedy sa nevideli) a Ted stále žije. Toto bolo riadne drzé, ale fantastické rozhodnutie: zadaptovať len prvú polovicu románu... človeče to je sila. Ale funguje to a ten film je bomba a kým "pred prečítaním" to bolo "len" za 80%, po prečítaní zvyšujem hodnotenie na 1OO% a potvrdzujem, že bez Basingerovej by to nikdy nemalo zmysel robiť; narodila sa pre túto rolu ženy zničenej natoľko, že ani raz za tridsať rokov nedvihla telefón (hoci chcel miliónkrát). Pevne verím (som naivný, viem), že v roku 2020 bude Todovi Williamsovi dovolené nakrútiť „dvojku“ (samozrejme s rovnakými hercami). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://www.recenzie.org/drama/340-dvere-v-podlahe-100- (22.09.2005)

Postavy tak plnokrvné, ako vnútorný svet, ktorý sa v skutočnosti s vonkajším iba prelína, žijú v Irvingových príbehoch v omnoho zhutnenejšej forme. To je podstata ich sily a tažisko príbehu. Rovnako jako špecifické detaily, ružový sveter a váha každého slova – bez ohľadu na ich počet. Nečítala som predlohu a priznám sa, že som čakala niečo iné. Možno preto ma príbeh Tima, Tomiho, Marion a Teda v chodbe plnej fotografií, prekvapil. Každá rodina má svoju drámu, ale viera v príčiny a dôsledky, u Irvinga tak prepracovaná, a dôsledná práca na každom hrdinovi, robí z jeho diel skvosty s hlbokým leskom. Rada sa v ňom stácam a nemôžem neodporučiť aspoň na chvíľu sa ponoriť do osobného života inej rodiny, než tej vašej. (25.02.2006)

Knihu jsem nečetla, takže nemůžu a nemusím srovnávat, ale film mě zdrchal! Eddie vpadne nepřipraven do rodiny, která zrovna zažívá „smutné časy v dlouhém šťastném manželství“, kde se nevyřčená tragedie prolíná v každé situaci, dívá se z každé fotky na stěně, ocitá se v každé dětské povídce, přidává se k lekcím v milování, je prostě všudypřítomná!!! Z posledních sil jsem si pro sebe vyškrábla přesvědčení, že člověk přece nemůže stále setrvávat v zoufalství, v zoufalství nad ztrátou dětí, v zoufalství dítěte opuštěné vlastní matkou (která, jenom nechtěla být špatnou matkou) .... musí se unavit! (15.06.2005)

Na filmu "Dveře v podlaze" je nejsympatičtější asi ta slepá nepoddajnost divákovi, zvláště tomu Hollywoodskému. Ve filmu neuvidíte jediný citový výlev, jediný slzopudný moment a ani jediný náznak sentimentality. A ti, co se na film nalákali pouze s vidinou toho, že uvidí zcela obnaženou Kim Basinger (která je pořád stejně krásná, jako před 20ti lety), užili si pouze na 10 vteřin. Jinak je film prodchnutý smutnou (ne depresivní) atmosférou, která se dokáže zarýt pod kůži. Jeff Bridges je ve své roli naprosto dokonalý. Působí daleko mužněji, než v jiných rolích. Kim Basinger není jen kráska z plakátu, ale i skvělá charakterní herečka. Nebýt rozvláčného tempa v polovině příběhu a trapného extempore s Mimi Rogers, bylo by to za 90%. Takhle za 80%. (02.03.2008)

No už jsem myslel, že to bude zase o duchách a malé holčičce, co je jako jediná vidí. Na štěstí se tam nic takovýho neobjevilo. Bylo to sice zdlouhavý, ale nenudil jsem se u toho. Postavy byly fakt věrohodný, ukázaly jak kladné, tak záporné vlastnosti, u spisovatele třeba využívání modelek, toho kluka a náladovost, u ní zase psycho stav, když si vzpomněla na tu nehodu. Teda jako posuzuje se to těžko, když se mi nic takovýh nestalo, ale lidem se ve světě dějou horší věci a netočí o tom filmy. Snaží se to hrát na city, jak to jde, ale moje hodnocení to neobměkčí. A Basinger nemám rád! Bridges byl jak vystřiženej ze skutečnosti, ani nebylo poznat, že to hrál. (26.05.2006)