Dvere v podlahe

Až po padesátce se Kim Basinger dočkala své životní role, zde se konečně mohla doopravdy ukázat. Všichni posměváčci, kteří tvrdí, že Kim neumím hrát, ať se podívají na tenhle malý velký film. Mě teda doslova vytřela zrak, o jejím herectví a prvotřídním soustředění už nemám pochyb. Bohužel, i to, být krásná je někdy nežádoucí, a to u Kim a jejích filmů hraje velkou roli, její talent byl vždy až na druhém místě. Ale jak se zdá, Tod Williams tohle naštěstí věděl a Kim roli díkybohu vzala. Její výkon, stejně tak jako Jeffa Bridgese byl bravurní. Líbila se mi i kamera (celý film je jakoby v mlžném oparu, ale i přesto je barevně pestrý). Hudba perfektně vystihuje příběhy a dramata odehrávající se na plátně, ta už lepší být nemohla. Scénář je vynikající a věrně se drží Irvingovi předlohy. Film ovšem zdaleka nevystihuje celou knižní předlohu - a to je dobře (ono by to ani dost dobře nešlo, protože děj se odehrává v širokém časovém rozmezí). Samotnému Irvingovi se tento nápad velmi zalíbil a sám byl přítomen natáčení. Film zachycuje pouze první část knižní předlohy a diváka nabádá k tomu, aby si přečetl jak to bylo dál... Jinak naprosto souhlasím s komentářem trona, po přečtení knihy se mi její filmová adaptace zalíbila ještě víc a je jednou z nejlepších jakou jsem viděl. Ještě se musím vrátit k postavě Marion. Až po přečtení knížky mi došlo, jak bravurně tuto postavu vystihla Kim Basinger a troufám si říct, že by ji nikdo nezáhrál tak jako právě ona. A jestli kdy měla dostat nějakou cenu, tak to bylo právě za Marion. Kde se stala chyba nechápu...Kéž by se přání trona splnilo, to čekání by určitě stálo za to. (02.09.2007)

Tragicka smrt dvou synu vrha jejich pozustale rodice (Kim Basinger a Jeff Bridges) do tristniho a zalostneho pokusu o obnoveni rodiny a nasledneho uvedomeni neschopnosti pokracovat normalne s tihou minulosti. Navic se na scene ocita mladik, ktery ovlivni deni v rodine az v neobvykle mire. Film me zdrave nastval neschopnosti prevest emoce kniznich replik na platnu. Nechapu pozitivni ohlasy k tak depresivne rozvlacnenemu a nezvladnutemu dramatu. Nikdy vice. Fuj. 30% (23.05.2006)

Nudná studie rozkladu rodiny, která čelí prázdnotě a zoufalství po ztrátě dvou milovaných synů. Látka na hodně pestrou emotivní stupnici, které však bylo využito minimálně - úspěšně zde fungovala otupělá beznaděj, hrozivá prázdnota chodby přeplněné fotografiemi a samota malé Ruth, živořící neustále oživovanými vzpomínkami na mrtvé bratry. Ač nejsem zrovna senzacechtivá, vydržela jsem jen, abych se dozvěděla příčinu neštěstí. Jeff vysoko převyšoval Kim, na jejímž herectví i kráse neshledávám nic chvályhodného, i mladého Fostera, který mě masturbací nad spodním prádlem rozhodně nepřesvědčil o svém mladickém vzplanutí, a vlastně vůbec o ničem. (17.11.2009)

Už je mi jasná jakási nedotaženost příběhu, otázky, které pro mne zůstaly nezodpovězeny, nečetla jsem totiž knihu a film zobrazuje jen její část. Přesto se na to dobře koukalo, on Irving má tak zajímavé příběhy, že je dost obtížné podle nich natočit nezajímavý film, navíc s tak slušnými herci. Moc se mi líbila postava Teda, který se životní tragédii postavil čelem a Eddieho, protože byl chápající, milující, rovný a praktický. Z pohledu ženy už mnohem méně chápu Marion, protože to malé děvčátko těžko pochopí její složité duševní pochody. V každém případě se moc těším na knihu. (23.08.2006)

Filmová poezie v praxi. Již samotná knižní předloha je bezesporu obrovské Dílo, které převedeno na filmové plátno (sic jen z jedné třetiny) dostalo další rozměr. V každém záběru na moře, v každé černobílé fotografii, v každém slovu z dětské knížky, v každém utrápeném pohledu Kim Basinger a dokonce i v každém záběru na zadnici Jeffa Bridgese je něco víc, něž-li se na první pohled zdá. Tenhle film nic nevyvětluje, postavy nic závažného neříkají a své chování nijak neobhajují. Vše je skryto tak, že to pozorný divák vycítí. Herecký galakoncert (kdo by to do Kim ještě řekl...) se vším všudy. Tak trošku mírně depresivní, ale Tod Williams společně s Johnem Irvingem dokázali příběh odlehčit i (černo-) humornými pasážemi, které do příběhu (i Irvingových knih) skvěle pasují. [srpen 2006] (17.08.2006)