Utrhnutý z reťaze

Solidně natočené, s velice jednoduchým scénářem a střídmě vyznívajícím poselstvím (rodina, přátelství, láska). Oceňuji minimum zpomalených záběrů, potažmo počítačových triků, což dokazuje, jak dobrý Jet Li v bojových uměních skutečně je, ale kvalita akce ani zdaleka nedosahuje vrcholu, což už Jeta Li bude s největší pravděpodobností nikdy nepřekonaná Lethal Weapon 4. Je zde znát Francouzská škola a celek vyznívá přece jen spíše evropským stylem, přesto je na mě tenhle akčňák až příliš jednoduchý a konzervativní. (31.08.2005)

"Dáte si šampaňské? - Tak dlouho tu nebudeme!" Vylézt z boudy, rychle zbít libovolné množství lidí a poslušně zmizet zpátky do pelechu, tak to je Dannyho bojový styl. Zvuky piana však mění bojovou mašinu v uplakané dítě a tady to pro mne začíná být zajímavé. Ono to sice zní poněkud šíleně, ale o koukatelnosti snímku netřeba pochybovat, neboť skvělý Hoskins si svou krutost skutečně užívá, Freeman mentoruje na tradičně vysoké úrovni a sledovat Jeta Li při pokusech o herectví má taky něco do sebe. (30.03.2016)

Nejprve je nutno podotknout, že vedle thrilleru Polibek draka jde o bezesporu nejpůsobivější akční film Jeta Li na americkém území. Vedle primitivních snímků jako Jedinečný se nám tahle asijská legenda představuje coby málomluvný a plachý Danny, neustále nosící obojek, který když mu jeho démonický „pán“ sundá, tak jeho protivníci rázem zažijí hotové peklo. Sirotek Danny je totiž od dětství vychován ve chladnokrevného zabijáka, který bojuje bez zábran a soupeře ničí po desítkách. Jenže osud (rozuměj scénárista Besson, ano ten v posledních letech příšerný Luc Besson, který se stal zlým snem kdejakého kritika) tomu chtěl, aby Danny poznal i tu lidskou stránku svého já a setkává se slepým ladičem pián a jeho nevlastní dcerou, u nichž najde to, co mu tak dlouho scházelo. Už je to tak. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Režisér svižného Kurýra Louis Leterrier totiž rozehrává za dunění hudby od Massive Attack dokonale zvládnutý bojový thriller (s pečlivou choreografií Yuena Woo-pinga), který se najednou prolne do inteligentního, komorního dramatu, kdy výlety na loďce nebo společné fotografování s novou rodinou jsou roztomile přirozené. Jde snad o první bojový film, ve kterém se namísto přiblblých dialogů v neakčních pasážích odehrává skutečný příběh. I když režisérovi v závěru dochází mírně dech (a ano, je tu nespočet nelogických pasáží), jeho vizuální orgie nevyblednout, akční sekvence jsou stále přehledné a dokonale propracované, fyzické předpoklady hlavního bijce stále nadprůměrné a i charisma dobrosrdečného Morgana Freemana jede na plný plyn až do závěrečných titulků!! (26.06.2006)

Našťastie film má prekvapivo slušný dej, potom aj tie boje majú svoj význam. Bitky sú veľmi zručne nasnímané, no miestamy dosť sterilné, ale čím sa blíži koniec tým sa zlepšujú. Jet Li to zahral skvele, na neho skvele; no keby tam hral nejaký iný herec tak by jeho výkon bol dosť trápny. Bob Hoskins a jeho hláška "Čo mi funíš do ucha...!?" sú stobodové. (04.07.2005)

Úžasná kombinace všech znaků lidské osobnosti. Hláška Jeta Liho "No killing anymore" vejde do dějin filmu. Režisér vynikajícího Kurýra nám naservíroval další neuvěřitelně kvalitní snímek, který budete mít rádi. Stává se z něj sakra skvělý režisér! Každý charakter je zde něčím vyjímečný a to je jen a jen dobře. To ani nemluvě o choreografii soubojů, které jsou ty nejlepší z poslední doby. Dobrá práce!!! (08.06.2005)