Superman sa vracia

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)

No tak podle mě Bryan Singer nakonec dokázal natočit nějlepší komiksovou adaptaci supermana, ale nelze nevidět, že to neni , až tak moc bombastický, jak se všude propagovalo. Největší škoda je, že Superman se vrací je tak trošku nevyváženej, Singer hned ze začátku servíruje jednu giganticku akci za druhou, podpořenou skvělými triky, na tom by sice nebylo nic špatnýho, jenže on všechny podobný pompezní scény vyplýtvá během 40 minut a dál už film jen tak stagnuje a bohužel se nekoná ani žádná gradace na konci, pořád to pluje po stejný průměrný vlně, což je ohromná škoda, protože Singer určitě umí víc, jak ukázal na začátku. Samozřejmě, že ten závěr je pojatej velkolepě a neni až zas tak špatnej, ale v porovnání s ultra nabouchanou scénou s letadlem to působí jako chudej příbuznej. Ale i tak to pořád vysoko nad průměrem drží herci a skvělá supermanovská hudba od Johna Williamse, ta sice vypadá skoro totožně jako ve starších dílech, ale teď mi připadala fakt úžasná, i když nebyla zrovna moc pestrá a doplněný to je další svižnou hudbou. Co se týká herců, tak s těmi jsem naprosoto spokojenej, Brandon Routh nechává vzpomenout svým zjevem na Reeva a se svojí rolí se i herecky vypořádel dost dobře, Kate Bosworth je zase jako Lois Leinová velice příjemná a Marsden nevadící, ale mě stejně nejvíc ohromil Kevin Spacey, ten byl fakt božskej, uměl ve všch scénách, ve kterých se objevil totálně strhnout pozornost na sebe, prostě naprosto nejlepší Lex Luthor, v klidu strčil do kapsy i Gena Hackmana z prvnho dílu. Jedinej kdo mi ve filmu moc nesedel byl ten malej superprcek, ten byl fakt strašnej a doufám, že si tim Singer neudělal cestičku pro další díl, kde bude Superman dělat taťku, to by byla asi nejhorší věc, co by se mohla stát. Ale nakonec u mě přece jenom převažuje spokojenost, i když by to sneslo zkrácení, useknout tak posledních 10-15 minut, který úplně bijou do očí tim jak jsou zbytečný, by rozhodně neuškodilo, možná v nich je pokus o navození dojmu, že se bude konat pokračování, ale to už si myslim bylo těch 10 - 15 minut zpátky taky a tam by podle mě byl mnohem lepší čas na zakončení, timhle se to akorát zbytečně prodloužilo scénami, který nikoho nezajímaj (27.07.2006)

Mňo. Zklamání by bylo příliš silné slovo. Spíš to nenaplnilo moje očekávání. Jemná, pokorná a přespříliš korektní oživení bez velkých výkyvů, akčních scén i rezolutních důvodů pro prošustrování tolika milionů (příště ať nechají Luthora běsnit na poušti - bude to levnější) mě sice nenudilo, ale zároveň ani na jednu jedinou sekundu nepřitáhlo. Paradoxně se směje Brett Ratner, protože i když mu intelektuální část publika spílá, v jeho osobní historii už díky X3 navždy zůstane víc peněz i čiré filmové zábavy. Superman je možná v rámci možností pěkný film - konzistentní, táhlý, místy příjemně nasládlý, i dobře zahraný. Jednorozměrnost Supermana samotného a idealismus okolo něj se však pouze zvýraznily a podkopaly Singerově sladkobolné romantice nohy. Pouze příjemný film s malátným dopadem, nic víc. (14.07.2006)

Okázalá, vyšampónovaná, předražená nuda.. Kde je ta rozkošná naivita Donnerova snímku? Kde je nadhled a humor? A vůbec, kde je můj milovaný Otis..? U podobných blockbusterů rozhodně nechci přemýšlet o tom, jak moc se Clark Kent potí v košili a obleku, když má pod ním červeno-modrý neopren, jestli Superman tuží čelní vlnku motorovým olejem a nebo kdo si z dvojice Routh, Reeve cpal do rozkroku pod kostým více párů ponožek. Bryane, uber na rozpočtu, přidej na příběhu a dej se zavčasu dohromady, nebo po tobě zůstane jen jeden film s puncem nesmrtelnosti a to by byla na tvůrce tvého formátu docela tristní bilance.. (16.08.2010)