Pražské noci

Film, o němž jsem až doteď neměl ani tušení a jehož objev pro mě byl velkým překvapením. Jen u toho to ale bohužel zůstalo a nějaký zásadní divácký zážitek se nekonal - neoslovila mě ani forma ani obsah, a osobně jsem to místy shledal takřka nesnesitelné, resp. krajně nudné. Je to škoda, protože úvodní rozjezd - cca. prvních 11 minut - s Milošem Kopeckým (který zde dokonce pronese několik replik v angličtině, což jsem v žádném jiném jeho filmu nezažil) mi přišel vyloženě skvostný, vyskytuje se tam hned několik krásných žen, a hraje k tomu nádherná hudba Zdeňka Lišky, takže mě vyloženě mrzí, že mě to TAK MOC minulo, a obávám se, že za pár týdnů si už ani nebudu pamatovat, o co tam vlastně šlo, protože mě to skoro uspalo k smrti. (09.03.2021)

Povídka Chlebové střevíčky patří k tomu nejlepšímu z žánru hororu v dějinách českého filmu. Nádherné kostýmy, lehounká erotika, "gotické" rokokové prostředí, mysteriózní i surrealistické prvky, výborné dialogy, zvuková a hudební kulisa, herci (Somr jako čert, polská herečka Tuszynska jako hraběnka) a koneckonců i pevný morální princip příběhu, založený na staré pražské pověsti. Excelentní, nedoceněné dílko Evalda Schorma! Tato povídka jednoznačně za pět, Golem za tři (Klusák by tedy Žida nezapřel), Travička za čtyři (Milena Dvorská se tu vyrovná svým šarmem předním světovým herečkám), ale ty kdyby nevznikly, nic by se nestalo. Zato bez "Chlebových střevíčků" by byla česká (československá) kinematografie ochuzena o jedno z nejlepších děl... (08.04.2013)

Rozeberu to postupně. HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: Poslední golem - Asi nejlepší povídka ze všech, atmosférická, podmanivá, tajemná, skvěle vedená... No prostě přesně taková, jak bych si představoval. A navíc ten nápad udělat horor o golemovi, to se skutečně vidí málokdy. Plus taky musím pochválit skvělou hudbu. K dokonalosti mi něco chybělo, ale jinak za mě velká spokojenost (4,5*), Chlebové střevíčky - Opět atmosférické, podmanivé, tajemné, skvěle vedené a s úžasnou hudbou, jenže tady jsem měl bůhvíproč pocit, že to celé trvá déle, než by mělo. Možná to je jen můj osobní pocit, nevím, každopádně kvůli tomu je pro mě tahle povídka až na druhé místě této antologie - nicméně je pořád dost dobrá, na československé poměry navíc perfektní. Navíc ty pavučiny jsou jak z Valerie a týdne divů. (4*) Otrávená travička - Ze všech povídek ta nejslabší a pro mě i nejotravnější. Po filmařské stránce je sice opět perfektní, ale nezaujal mě příběh a to, že je to celé zpívané, mi zážitek z ní otrávilo ještě víc - navíc když ty písničky nebyly bůhvíjak zajímavé. (2,5*) Fabricius a Zuzana - Mezipovídka, která celkem dobře plní svůj účel mezipovídky, ale nic víc nenabídne. A ve finále jsem měl pocit, že celá skončila až moc rychle. Navíc taky nechápu to úvodní mluvení v lámané angličtině (ale asi to zní pořád líp, než kdybych měl anglicky mluvit já) a ten naprosto nahodilý přechod do češtiny. A ještě jsem nepochopil, proč po těch příbězích Kopecký vždycky usne, ale asi to mělo být vtipné... (3*) CELKOVÉ HODNOCENÍ: Dost zajímavý a dost slušně natočený povídkový horor, z nichž skoro každý je - v rámci Česko/Slovenských hororů - na dost vysoké úrovni. Líbilo se mi to, ale na víc jak 4* to fakt není. Ony to ty dvě slabší povídky celkem kazí a z těch dvou povedených není ani jedna tak silná, abych jí samotné dal plný počet. Ale rád jsem na to narazil a rád jsem to i viděl, je to pro mě takový nedoceněný a lehce zapomenutý československý hororový klenot. (23.01.2021)

Pražské noci, to jsou tajnosti, kouzla, hříchy a zakletí starobylého centra českého hlavního města v ironické až sarkastické nadsázce s koketním šarmem, pokoušející smyslností a ladným tanečním pohybem. Muž se stává hračkou v rukách ženy, doplácí na volání toho základního živočišného pudu a povzbuzenou chlípnost. Provokuje, manipuluje, pohrává si. Výrazné a pro potřeby zdůraznění napětí pocitů a rozvernějších nálad nebezpečných hrátek potřebné a v osobitý styl atmosféricky sladěné složky povídkového filmu jsou hudba (páni Zdeněk Liška a Jan Klusák), a zpěv (Kühnův smíšený sbor) a taneční choreografie (Růžena Mazalová). Pražské noci mají jiskřivý náboj, žádostivou touhu, škádlivější kultivované odlehčení a výchovně trestající zvraty jistoty. Jiří Brdečka stojí za všemi náměty, většinou scénářů a režií Posledního golema, kde je ta pokoušející ženská smyslnost trestem a úkladným zločinem svárlivého konfliktu vzájemně soupeřící magie kabaly. Evald Schorm přispěl scénářem a režií Chlebových střevíčků, kde marnivě laškující ženská smyslnost je se zdvořilou tajuplností polapena ve vlastní zvědavost. A Miloš Makovec přihodil smrtelně nebezpečnou anekdotu Otrávená travička, a vše tmelící a s krutě sarkastickou pointou vrcholící mámení z touhy a rafinovaného lákání ženskou smyslností Fabricius a Zuzana. Z hereckých rolí: po nezávazném erotickém dobrodružství lačný a s tajemstvími Prahy seznamující se Willy Fabricius (velmi dobrý Miloš Kopecký), chtivě neúnavná vypravěčka pikantních příběhů s tajuplnou hostinskou minulostí Zuzana (osudově šarmantní Milena Dvorská), Zuzanin vlezlý řidič Václav (příjemný Jiří Hrzán), profesionálně odměřená hotelová recepční (Milena Zahrynowská), zásadově neústupný a pomstychtivý pražský rabbi Jehudi Löw (dobrý Josef Bláha), uspokojeně sebejistý císař Rudolf II. (příjemný Martin Růžek), nevraživost vzbuzující rabbi Neftali Ben Chaim z Krakova (pozoruhodný Jan Klusák s hlasem Vladimíra Brabce), jedinečný nástroj magické pomsty (šarmantní Lucie Novotná), rozmarně laškující a smyslností bezstarostně manipulující troufalá hraběnka (elegantní Teresa Tuszyńska s hlasem Aleny Kreuzmannové), tajnůstkářský švec významného podzemního řádu (vynikající Josef Somr), z marnivosti nešťastný romantický rytíř Saint de Clair (příjemný Josef Abrhám), hraběnčina oddaná komorná Mici (Jana Břežková), osudové dojetí důkladné travičky a švarný zločinec (příjemný František Velecký), či ze zhrzené lásky mstivý sluha neortodoxně podnikajícího hostince Přech (Václav Kotva). Povídkový film Pražské noci ve stylizovaném soutoku atmosféry, tokajících slov, nezbedného švitoření, souhlasné taneční choreografie pohybu, náladu povzbuzující hudby a laškující koketérie baví svou ironicky kultivovanou nadsázkou dráždění. Rozkošně zábavné to filmové dílko! (14.03.2020)

Povídková záležitost těžící ze zlaté (a překvapivě jinak takřka nekutané) žíly v podobě pražských pověstí. Škoda, že výsledek je více zajímavý než opravdu dobrý. Všechny příspěvky však spojuje jedna sázka na jistotu. Tradičně bezchybná práce našeho nejlepšího skladatele filmové hudby Zdeňka Lišky. Fabricius a Zuzana 3/5 Nejde o povídku v pravém slova smyslu. Spíše je to taková spojovací nitka, na kterou se navlékají zbylé tři příběhy. Kdo by to byl řekl, že Milena Dvorská je tak dokonalá femme fatale, že bych si to s Kopeckým vyměnil raz dva. Škoda, že se to celé zkazí "Velkým vozem". Poslední Golem 4/5 Název mluví za vše. Perfektní atmosféra a dobrý, byť očekávaný, závěr. Scéna oživování golema je vrcholem celých Pražských nocí. Chlebové střevíčky 4/5 O něco kratší během finále a jednalo by se o absolutní špičku filmových povídek nejen v rámci naší kotliny. A není to pouze kvůli líbající se Brezkové s Tuszyńskou. Otrávená travička 2/5 Je sice pěkné, že Stephen Sondheim nebyl první koho napadlo převést morbidní legendu do podoby muzikálu, ale k čemu to, když to nudí již po první písni. (01.08.2008)