Obsahy(1)
Za německé okupace vyprávělo se v Praze o záhadném muži, který skákal na pružných pérách a děsil svými skoky německé vetřelce. Tento film je věnován tomuto strašidlu. Brilantní satira od Jiřího Trnky zachycuje tuto pověst roku 1946, tedy krátce po válce. (Elrond88)
Recenzie (91)
Českej animák o jedinym českym superhrdinovi natočenej v těsně poválečný době, kdy ještě i Superman (1938) nebo Batman (1939) byli mladý a kdy X-Meni nebo Spider-Man ještě vůbec neexistovali. Už jenom ty jména Trnka a Brdečka slibujou, že to bude mít úroveň - a taky že jo, je to sranda a je tam spousta zajímavejch nápadů: esesáci v pokoji poschovávaný za obrazem, v kamnech apod. (skoro na způsob o dvacet let staršího Pythonovskýho hledání zdrhajícího Briana), Svatej Václav na koni nakopávající kolaboranta, zamilovaný esesáci na lavičce v parku, rádio v Hitlerově bustě, ptáček v želízkách a zatýkání hrnce a dalších podezřelejech podvratnejch elementů jako dědu uklouznuvšího na slupce od banánu, hvězdičky na tapetách u vlastnce vs. hákenkrojcíčky u kolabornata, nahánění esesáků SS vlajkou jako při býčích zápasech, a naposled a hlavně - Hitler je vůl. Škoda, že se Pérákův odkaz dneska nedojí víc (až na světlý výjimky v podobě amatérskejch filmů, Rozhlasovýho seriálu nebo už dávno rozebraný Stančíkovy knížky), protože potenciál to má podle mě obrovskej. ()
Pérák je úžasná válečná legenda a dokonale se hodí do českého prostředí, kde by podobný, v podstatě komiksový superhrdina docela chybí. V animaci Jiřího Trnky, který tentokrát spojil i skutečné fotografie s kresbou, pak krátký příběh vyznívá úžasně, a to i díky schopnosti budovat atmosféru díky hudbě a různým drobným detailům - např. Hitler na stěně. Atmosféra je chvílemi skutečně tíživá, ale podařilo se ji odlehčit zesměšňujícími scénami a karikaturou, která se projevuje i v kresbě samotné. A jak už to tak u Péráka bývá, zas tak moc si ho neužijeme, protože víc jak polovinu stopáže tam vlastně vůbec není. ()
Možná je to mírně zastaralé technicky, ale především je to nesmírně nápaditá a hodně vtipná animace o tom, jak nenápadný pražský kominík pozoruhodným způsobem trestá udavače a okupující esesáky. Plno vynikajících momentů, prolínání fotografie s kreslenou animací. Film kromě úžasné satiry o paranoidním udavači obsahuje i brilantní parodie na první filmy o superhrdinech. Spolu s dalšími Trnkovými a později Švankmajerovými (který má docela podobnou fantasii i smysl pro humor) díly je to jeden z několika málo českých animovaných filmů, které opravdu stojí za to vidět - zvlášť, když je to na Youtube a má to jen pár minut: http://www.youtube.com/watch?v=aX5RuYVQxho ()
Tak Péráka (wiki) jsem objevil až díky Trnkovi. Je dobře, že jsme měli někoho takového. Co ale ti zamilovaní esesáci? Nerad bych v tom nacházel výklad, že ke "špatným lidem" patří i "špatná orientace"... nebo se tu snad Trnka/Brdečka homosexuálům nevysmívá? (Píseň Lili Marleen zachycena jen osm let poté, co k ní Norbert Schultze složil hudbu.) ()
Po vizuální stránce nic převratného nečekejte, i když pár animátorských nápadů potěší. Příběh je ale naprostá bomba, během těch několika málo minut jsem se několikrát od srdce zasmál (a to obvykle nemám ve zvyku ani u nejstřelenějších komedií). Je krásné vidět, že válka humor nezabila a Chaplin nebyl v té době jediný, kdo si z Hitlera dokázal udělat legraci. Trnka ho vykresluje jako paranoidního slídila, který vidí ve všem nepřítele. Proti němu stojí ale „superhrdina“ Pérák, strašný sympaťák, i když jeho kostým vypadá jako latexová souprava ze sado-maso salónu. Myslím, že hollywoodští scénáristé by takový skvělý námět dokázali přetavit v kasovní trhák. Jsem rád, že se to dozajista nestane, ale zároveň mě mrzí, že povědomí o tom, že máme vlastního komiksového hrdinu, tady moc není. ()
Galéria (2)
Fotka © Bratři v triku / Československý filmový ústav
Zaujímavosti (2)
- První literární zpracování této legendy vyšlo v roce 1948 v Haló novinách v komiksu „Pérákovy další osudy“. Druhá polovina komiksu se však již nese v propagandistickém duchu. Reportážní povídku o Pérákovi s názvem „Pérový muž“ vydal Jan Weiss roku 1961 v knize „Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami“. V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem „Pérák a SSSR“. (sator)
Reklama