Muž bez tieňa

Ucházející film... Několikrát provařený námět je docela solidně provedenej a i když film nikomu nic nedá, tak se mu nedá upřít snaha... Některé scény byly docela povedené, což rozhodně na vysoké hodnocení nestačí, ale za osobní sympatie mu dám trochu víc, než mu patří. Verhoven si mírné nadržování zaslouží. (12.12.2009)

Triky a Goldsmithova hudba v kvalitě A, herecké výkony a klišoidní závěr filmové kategorie B a vnadné vědkyně, co mají průměrnou velikost prsou C - to je ten starý známý filmový zlozvyk, že vědečtí pracovníci musejí být mladí, oduševnělí a o svou fyzickou krásu pečující lidé namísto roztržitých profesorů a profesorek minimálně nad padesát a se zanedbaným vzhledem tři dny nemytého váguse.. Kvantum nelogičností a tupý závěr s nezničitelným Baconem musel při zkušební projekci zatlačit Verhoevena takovým způsobem do sedačky, že v okamžiku, kdy naběhly closing credits, se z něj stal jediný opravdu neviditelný muž v sále.. (19.02.2010)

Muž bez stínu si na nic nehraje a to se mi líbí. Ačkoli k látce Verhoeven nepřistupuje s nijak zvláštní inovací, dokáže i z tohoto tisíckrát omletého tématu vytřískat dobrý biják. Nejde o to, že recykluje už zajeté schémata a klišé, ty mimochodem používá velmi dobře a umí je používat a dávkovat je, ale spíš o to, že výsledné dílo si nijak neodporuje a dokáže odsejpat. A na tom to stojí. Film má neustále spád, někam utíká a to je jen dobře, protože zde o nic jiného neběží. Opět skvělá Verhoevenova práce s gradováním scén a mimo jiné také pěkné počítačové efekty. Paul to koncipoval jako akční film, nikoli jako psychologické drama s prokreslenými charaktery - a tak to musíme brát. A užít si to tak. (25.02.2008)

„Je úžasný, co dokážeš, když už se na sebe nemusíš dívat do zrcadla!“ I po letech mocně přitažlivý, trikově vymazlený, myšlenkově lákavý a verhoevenovsky zvrácený kousek, který využívá ďábelského potenciálu nejprve neviditelného a pak šíleného Kevina Bacona, který moc dobře ví, jak má pro diváka odkrýt peřinu s polonahou Elizabeth Shue. Drsnější variace na téma „neviditelný muž“ naplno využívá trikových možností své doby, i když není ústřední hrdina vidět, divák pomocí solidních nápadů vidí, co právě dělá. Nějaké mudrcování jde stranou, tvůrci se soustředili na triky a tempo, aby se diváci ani trochu nenudili. A nenudí. Občas to samozřejmě zaskřípe (producenti si zřejmě nejednou dupli) a nepomůžou ani slušně dávkované vtípky, přesto to do sebe všechno umně zapadá. Verhoevenovy postupy mně jsou dlouhodobě sympatické – lehká nejednoznačnost, herecká přitažlivost, trocha kontroverze, žádné vyšší ambice, řemeslná dokonalost. (24.10.2012)

Za Kevina snad i tu čtvrtou * - v pubertě jsem si říkala, jaký by asi byl sex s ním, a teď si můžu říkat, jaký by asi byl sex s ním neviditelným (no dobře, nemusel by to být konkrétně on - prostě někdo neviditelný, toho bych si snad i vzala). (SPOILER) Ale ten nechutně klišovitý konec, kdy samozřejmě zlo v podobě Sebastiana (mno, zlo - rovnou říkám, že mít takový "dar" já, taky bych se ho taky nechtěla jen tak vzdát) musí prohrát a dobro zvítězí (trapné hraní si na MacGyvera v mrazáku) - tfuj. Tak aspoň ty 3* za triky a jitření pubertálních představ. (29.12.2006)