Tampeko

I druhý western režiséra Giorgia Ferroniho s Giulianem Gemmou v hlavní roli jako by svým názvem odkazoval na slavnou spaghetti westernovou trilogii Sergia Leoneho, konkrétně na druhý film „Pro pár dolarů navíc“ (1965). Tento si, mimo jiných, nese název „Za pár dolarů navíc“. S filmem má co do činění také hudba Ennia Morriconeho, který ji dokonce řešil soudní žalobou. Inu, pozadí tohoto filmu je stejně dobrodružné jako film samotný. Giorgio Ferroni svůj film opět nasměroval spíše do hollywoodského stylu westernu než do typického spaghetti westernu, takže jeho atypičnost ho odlišuje od ostatních. Přesto je jako spaghetti western uváděn, a to s přirozeným vlivem Francie, Itálie a Španělska, coby koproducentů. Vzhledem k době svého vzniku, kdy byla na vrcholu zejména zmíněná „dolarová“ spaghetti westernová trilogie, neměl tento druhý film zrovna na růžích ustláno. Námět je inspirován verneovkou „Carův kurýr“, ovšem s poměrně obsáhlou naivitou. Ano, nelogičností je v některých oblastech vývoje děje příběhu více než dost, a to je největší kámen úrazu. Sice také natočeno s poměrně skromným obsazením, ale s důrazem na kostýmy a lokace. Typologie postav je plná energie a sympatií, ale když jim scénář podráží nohy, nic věhlasného z toho prostě vzejít nemohlo. A je to škoda. Vzhledem k tomu, že spaghetti western byl zrovna středem diváckého zájmu, byla by škoda toho nevyužít. Zde se tvůrci onoho žánrového věhlasu jen otřeli, a tak není divu, že film upadl spíše v zapomnění. Na druhou stranu je ale fakt, že v tomto žánru existují z této éry mnohem horší filmy. (15.01.2024)

Celkom dobrý špagety western s trocha mätúcim talianskym názvom "Pre hrsť dolárov". Zápletka sa točí okolo zrady počas vojny juhu proti severu. Stredobodom príbehu je šikovný a odvážny poručík Gary Hammond, ktorý sa podujme varovať obe strany pred zradou a zabrániť tak zbytočnému krviprelievaniu. Okrem zradcov však proti nemu stojí aj Riggs, ktorý je majetným šéfom bandy lupičov. Produkcia je dobrá a postavy sú stvárnené celkom uveriteľne. Giuliano Gemma nie je žiadny nováčik a okrem Angeliky má na konte niekoľko westernov a aj účinkovanie v Benovi Hurovi. Takže hoci sa tu nájde pár naivných scén, dej ubieha hladko a divák sa nemá čas nudiť. Hudba sa stará o správnu westernovú atmosfére nič nechýba a dokonca je tu ešte pred filmom "Vtedy na západe" použitá harmonika hlavného hrdinu ako hudobná predzvesť smrti ďalšieho zlosyna. 70% (23.10.2023)

Druhý Ferroniho western s Gemmou (Gary Diamond) do jisté míry kopíruje díl první. Opět se odehrává na konci války Severu proti Jihu a Gemma je znovu v roli poraženého propouštěného konfederačního důstojníka. Samozřejmě hned dojde k přátelské výměně názorů Diamonda s unijními vojáky. Dostane se i na nečekané zvraty, zradu, mučení Gemmy a postupného likvidování banditů do jejichž středu se dostane. Kdo viděl Jeden stříbrný dolar, ten si snadno vybaví odpovídající si recyklované nápady. Největší rozdíl je v prostředí Almérie, tyto lokace jsou přece jen více westernové než italské kopce a film tak vypadá více jako klasický spaghetti western. Jistý posun je zřejmý v zobrazování násilí, památná je scéna drsného mučení na slunci, která měla přímo hororové parametry. Další kvalitní film s Gemmou, třebaže by mu slušel celistvější scénář a efektivnější konec. (08.05.2015)

Asi je to ostuda, ale díky uvedení v ČT (a naopak neuvedení prequelu Jeden stříbrný dolar) jde o můj první spaghetti western s Gemmou, když nepočítám pozdějšího Texe a Pána temnot. Kupodivu jde o něco mezi "špageťákem" a ryze americkým westernem z dob občanské války. Vedle francouzské "bloncky" Sophie Daumier (Prachy a smůla), která po tomto filmu natočila už jenom 6 věcí a od konce 70. let už se v žádném filmu neobjevila, se tu objevilo pár tváří z mnohem známějších a zásadnějších filmů: Dan Vadis (jen malé role: Smolař, Tulák z širých plání, Nikdy neprohrát), José Calvo (Pro hrst dolarů, Poklad Inků), Ángel del Pozo (Velká přestřelka, Lesterovi Tři a Čtyři mušketýři), Benito Stefanelli (všechny westerny S.Leoneho) a v jedné ze svých prvních rolí také notoricky známý "bouchač" Riccardo Pizzuti (komedie se Spencerem a Hillem). Jako autor hudby je v titulcích uvedený také Ennio Morricone. Jinak průměr. V zápletce, identitě a motivacích postav jsem se moc neorientoval, asi si to dám ještě jednou. (29.07.2024)

Vlastně se mi to líbilo víc, než Jeden stříbrný dolar. Příběh o zradě vojáků za války a potřebě doručit dopis mi přišel zajímavější, než bratrovražda a touha usadit se v prvním filmu, ústřední melodie je mnohem lepší, hlavní hrdinka není tak pasivní, a záporák Dan Vadis charismatičtější, než Pierre Cressoy. Gemma už sice zase začíná machrovat, a obligátní rvačky nebo zpívání v saloonu už mi docela lezou krkem, ale ani jedno mi zase tak moc nevadilo. Nebudu tvrdit, že jsem úplně pochopil děj (scénář psalo 7 autorů, což se na logice asi dost podepsalo), ale zase na druhou stranu se pořád něco děje a šlape to jako hodinky. Film se tentokrát točil ve Španělsku, čili westernová a vůbec spaghetti atmosféra (podpořená i scénou mučení na slunci) je mnohem silnější. A jako bonus Nello Pazzafini snad poprvé a naposledy jako klaďák. (09.09.2012)