Zítra se bude tančit všude

Hodnotiť to v rámci socrealistických filmov, čo sa týka nejakej elementárnej schopnosti udržať divácku pozornosť, tak je na tom Zítra se bude tančit všude ešte celkom dobre. Ale hodnotiť snímku s ohľadom na ideologizovanie, nadobúdajúce vlezdoprdelkovské rozmery, tak je to jasný víťaz a teda najväčšie peklo........................Vážený obhajcovia tohto filmu sa oháňajú pojmami ako portrét doby. No ak toto niekto považuje za portrét doby, tak je pekne mimo a jeho láska k akýmkoľvek výplodom domácej kultúry ho zaslepila. Chápem divákov, ktorí dosahujú pri filme orgazmus z guilty pleasure momentov, ale to ešte nie je dôvod film obhajovať a pripisovať mu nejaké extra pozitívne hodnoty..............Absolútny úlet sú folklórny tanečníci na plávajúcom pódiu v kombinácii s modernými plachetnicami na jazere v pozadí. Pri tomto obraze som si spomenul na nedávne oslavy 20. výročia HZDS, kde chlapci na bmx-kách preskakovali na pódiu ležiace mladuchy v krojoch :) Tento zvláštny smer futuro-folklóru je stále populárny...................Pri sledovaní som mal neustále pocit, že vyrehotaní herci plný eufórie zo seba čoskoro strhnú kroje a všetko sa zvrhne na jeden veľký socrealistický grupák. Ostatne, keby sa mal točiť nejaký remake, voľba pornožánru by bola podľa mňa najlepšia. (04.01.2013)

Tento film prohloubil některé mé averze do extrémů a tak mohu jasně říct - nenávidim lidové tance, lidové zpěvy a thymolinové úsměvy. Když se totiž na vás z každé strany valí ta nejnechutnější propaganda podpořená "hity", mezi kterými neustále vyčnívá (nerad to přiznávám, docela chytlavá) píseň Zítra se bude tančit všude (jaká náhoda, že se slovem "všude" se rýmuje "vlajky rudé"), do toho se stále tlemí Miloš Nesvadba a dvě hodiny se povídá o krásách práce a toho "našeho" socialismu, je taková reakce celkem přirozená. (02.10.2006)

A třeba mě ukamenujte, já při tom filmu brečel dojetím i smutkem. Byl to nádherný sen vytvořit po letech válečných hrůz svět, v němž si všichni budou přáteli, bratry, soudruhy, svět, který už nikdy nepozná válečné ničení a v němž bude mít každý možnost seberealizace. Sen o novém člověku, kterého vytvoří nová společnost, společnost bez společenských rozdílů, v níž nebude hrát roli majetek, ale skutečná hodnota tvůrčí lidské práce. Kdyby to bylo tak jednoduché... ale to je na dlouhé rozbory. Samozřejmě, jistá šablona zde sehrávala svou roli, ale tehdejší tvůrci skutečně v tu lepší budoucnost, kterou budovali naši dědové a otcové, pevně věřili. Film se odehrává v době mezi třemi Světovými festivaly mládeže a studentstva. Může dnes někdo něco mít proti tomu, aby se mladí lidé všech ras a národů takhle setkávali a ukázali, co dovedou? "Z národů ač jsme různých..." Nádherná idea. Závěrečný tanec, v němž se mladí vzdávají lákadlům dolarů, to je přesně to, co i dnes cítím jako své vlastní. A konečně - kam se ztratil krásný český a moravský folklór, dědictví naší minulosti. Z toho je mi taky hodně smutno. (04.12.2014)

Cekal jsem trochu jiny film, ale z hlediska obrazu doby se jedna o velmi hodnotny snimek. Dobovy folklor, ktery mi i na svou dobu prijde strojeny a naivni. Zahranicni navstevy v Berline mi prijdou neprirozene a cele to je takove usmevne. Myslim, ze film divaci nebrali vazne ani v tech padesatych letech. Z hercu urcite zaujme Adamira. (07.12.2020)

Upřimné nadšení, které na nás doléha z každičkéo kousku filmu je až nakažlivé. Všechno navíc pěkně v barvě! Každá tvář je rozesmátá, až na tu Adamírovu záškodnickou. Objevuje se tu dokonce i nestárnoucí Jarmilka Šuláková. A pak ten sukces v Berlíně, kde jsou opět všechny ty socialistické a lidovědemokratické tváře rozesmáté od ucha k uchu. I když mě zklamalo, že Sověti vyšli na prázdno, jejich vystoupení bylo minimálně stejně dobré! Jinak samozřejmě nejdementnější a tudíž nejzábavnější budovatelák. (05.01.2006)