Insidious: Červené dvere

„MÁM POCIT, ŽE SE K MĚČEMU BLÍŽÍM. NEBO SE NĚCO BLÍŽÍ KE MNĚ…“ Nejhorší je, že po ¾ hodině zjišťuju, že mě to vůbec nebaví! Snažej se vyprávět příběh, kterej je spíš než strašidelnej, votravnej. A zajímavejch je tak posledních 15 minut. /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jedná se o režijní debut Patricka Wilsona. 2.) Jde o přímé pokračování filmu INSIDOUS: CHAPTER 2. (a pátý díl této franšízy).  3.) Thx za titule "Piorun". ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (11.08.2023)

Poněkud vyčichlé pokračování kdysi vcelku vydařených duchařin. Wilson je pořád sympaťák, Byrne je pořád osudová kráska, ale co je to platné, když jejich nejstarší syn je nekňubovitý ocas, jeho spolubydlící na koleji teatrálně žoviální trapačka a celý film je především právě o těchhle dvou klaunech. Stupeň horrorovosti je pak jen lehce nad bodem absolutní nuly, zápletka nezajímavá, děj nudný (z poloviny se řeší obligátní "vztahy"), takže se z téhle očekávanosti stala při jejím sledování otravnost a já ji zklamaně dokoukal jen z nostalgie a jakési falešné divácké povinnosti. (01.08.2023)

Dlouho očekávaný režisérský prvopočin Patricka Wilsona mne tedy mírně zklamal. Jeho tvůrčí snažení spočívá v pokusu o využití všeho funkčního a dobrého z předchozích dílů a do toho zamíchá několik svých nápadů. Nepopírám, že do svého filmu přidal i mnoho dobrého, ale ve výsledku to nějak nestačí. Bohužel celkové znění postrádá hutnější atmosféru a příběhově je to velmi slabé. Vlastně mne potěšily pouze ty strašidelné scény, které se s výjimkou finále zpravidla dařily (S tím by samozřejmě mohl být leckterý horor sám o sobě spokojen, od značky jako je Insidious by se však dalo očekávat tak trochu víc.). I to však potvrzuje průměrnost díla, jenž si hodnocení okolo 50% nepochybně zaslouží. Nejslabší Insidious! 50-53% (24.08.2023)

Není to úplně zlý horor. Technicky je vlastně celkem nadprůměrný. Ale kdo sakra psal ten scénář? Už dlouho jsem neviděl tak zbytečný sequel. Tvůrci, protože už vlastně ani neví, o čem chtějí vyprávět, nechají postavy zapomenout a odhalovat divákovi již známá tajemství znovu. Namísto toho, aby mytologii nějakým způsobem rozšíříli, jedeme repete. Což je fakt škoda, protože dimenze Further, ač je to stopadesátá variace na všechny ty Otherworldy, the Dark Places, Dark Dimensions, Upside Downy nebo Black Lodge, v sobě skrývá mrtě potenciálu a nejen toho ryze hororového. Tvůrci se z něj ale bohužel pokusili vytřískat další zářez na pažbu tím nejlacinějším možným způsobem. (03.05.2024)

Zdá se, že série Insidious oplývá znakem nevyčerpatelnosti, vždyť astrální dimenze Zásvětí (pro mě mnohem vhodnější překlad než Dálava) nabízí tolik možností ze kterých lze čerpat. A režisérskou židli tentokrát zasedl (či posedl?) sám Patrick Wilson. Snaha byla sice znát, jen provedení poněkud pokulhávalo. Co mě hodně zasáhlo byla Daltonova umělecká tvorba a Joshovo CT vyšetření mozku (poslední dobou takové prostředí hůř snáším). Když to tedy shrnu, vidět to v kině nebyl až takový zážitek jaký jsem od toho očekávala. (09.07.2023)