Insidious: Červené dvere

Zdá se, že série Insidious oplývá znakem nevyčerpatelnosti, vždyť astrální dimenze Zásvětí (pro mě mnohem vhodnější překlad než Dálava) nabízí tolik možností ze kterých lze čerpat. A režisérskou židli tentokrát zasedl (či posedl?) sám Patrick Wilson. Snaha byla sice znát, jen provedení poněkud pokulhávalo. Co mě hodně zasáhlo byla Daltonova umělecká tvorba a Joshovo CT vyšetření mozku (poslední dobou takové prostředí hůř snáším). Když to tedy shrnu, vidět to v kině nebyl až takový zážitek jaký jsem od toho očekávala. (09.07.2023)

Ze všech dílů Insidious je tento rozhodně nejslabší. Kdyby to vyšlo jako samostatný horor někdy v průběhu roku a nemělo by to nic společného s celou sérií, tak by to byl průměr. Když to ale porovnám s ostatními díly, tak je to fakt špatné. Sice nás příběh vrací někdy k prvnímu až druhému dílu, což je fajnově nostalgický, ale celý film to bohužel nezachránilo. Nic nového nám jinak film nenadělil a spíše rozšiřuje nebo obohacuje první dva filmy. Patrick Wilson jako režisér tohoto filmu se docela ale předvedl. Po režisérské stránce to není nejhorší. Musíte brát v potaz, že je to jeho první režisérský počin. Avšak i zde jsou věci, které bych filmu vytkl. Ta první je, že když se točí horor, tak to neznamená, že film bude obsahovat jenom samé jumpscary a tmavé scény. Ano, horor by to měl obsahovat, ale ne po celý film. Tady mi vyloženě přišlo, že není nic jiného. A hned ta druhá věc je atmosféra. Většina hororů má divákovi nabudit husí kůži nebo aspoň vytvořit nepříjemný pocit strachu. Tady se mi tento pocit dostavil jenom na chvíli. Atmosféra ve výsledku docela ujde, to Patrick pošéfil, ale většinu jumpscarů jsem bohužel předvídal, takže to mě trochu zklamalo. Tento film ale ve výsledku docela dobře završil celou sérii, ale příště si ho už nepustím. 4/10 (10.09.2024)

Že je Insidious universe nenávratně ztracen svoiji kvalitou bylo jasné už v minulém díle a jen mále procento šance jsem dávala tomuto novému kousku pod taktovkou Wilsona na jeho vzkříšení. Bohužel, jak se čekalo, opravdu to nedopadlo. Tudíž moje intuice ani na to nejít do kina byla správná, protože by to byla v dnešní době škoda peněz. Zajímavé aspoň bylo sledovat dnes už vyspělou postavu syna a vědět, že nebyl nahrazen někým jiným mu podobným, takže i ty flashbacky hezky korespondovaly. Kdo by to řekl, že už je to třináct let co jsem se u prvního dílu málem po***** strachy. Tady ale ani příběh, ani ta hororová stránka už vůbec nefunguje. Parazitujeme samozřejmě na traumatech z minulosti, takže se nešetří motivy, které už jsme mnohokrát viděli. Nezachrání to už ani Wilson ani Byrne. Lekla jsem se možná dvakrát, ale už začínám být alergická na to, jak jsou ty nové přírůstky strašně zapomenutelné. Za pár dní z něj nebudu vědět ani ň. (22.09.2023)

Film zdánlivě ironicky zasazen do uměleckého prostředí a zpočátku snažící se evokovat Whiplashe v uměleckém prostředí, aby nakonec ukázal, že vlastně žádné umění neskrývá. Patrick Wilson se od Jamese Wana dle všeho nenaučil vůbec nic, výsledkem jeho režijního debutu je hororová podprůměrnost, která ukazuje, že dveře za touhle sérii by bylo rozumné nechat zavřené. To se s příslibem několika možných spin-offů jistě konat nebude, páté Insidious ovšem naznačuje, že je již koncept série stejně dávno vyčerpán.... (07.07.2023)

Tak nějak nevím, kde začít, tak to vezmu od konce. Je tu fajn napojení na předchozí filmy a pěkně je rozšiřuje, což b,y se vlastně dalo říct, že tímto tento film je. Je to jen takové rozšíření toho, co jsme viděli. Nic nového nepřináší a to ani v oblasti žánru. Hlavní zápletka je nenávist syna k otci a její řešení spočívá v tom, že někdo někomu neřekl pravdu, což jsme poslední dobou viděli snad v každém druhém filmu. Atmosféra celkem dobře budovaná, s jedním nečekaným jumpscarem. Ostatní byly lehce předvídatelné. Jako zakončení série toto ale funguje a zůstal bych u toho. Pro mě nejslabší díl série. 5/10 (09.07.2023)