Insidious: Červené dvere

5. dil // U Insidious vyjimecne doporucuju nekoukat tak, jak byly filmy natoceny, nybrz dle chronologie deje, jelikoz na sebe velmi tesne navazuji. Cili: 3, 4, 1, 2, 5. Pro petku si na reziserskou stolicku sednul primo herec P. Wilson a kupodivu to neni nijak zvlast poznat. Mozna o neco horsi je zmena scenaristy - uz to neni Whannell jako u vsech predchozich. Vysledkem je, ze je to sice remeslne dobre natoceno, drzi to styl, na ktery je divak zvykly, ale neni tu nic prekvapiveho, zadne novinky. Jen vyuzivaji motivu a bubaka z minula. Hlavnim plusem je asi ta navaznost, hlavne co se tyce stejnych hercu. Tak, jak zestarnul Ty Simpkins (Dalton), tak zestarnul i ve filmu a nepusobi to krecovite. Do priste (pokud bude) uz to chce ale nejakou vyraznejsi zmenu, je to furt dokola. (16.08.2023)

Ze všech dílů Insidious je tento rozhodně nejslabší. Kdyby to vyšlo jako samostatný horor někdy v průběhu roku a nemělo by to nic společného s celou sérií, tak by to byl průměr. Když to ale porovnám s ostatními díly, tak je to fakt špatné. Sice nás příběh vrací někdy k prvnímu až druhému dílu, což je fajnově nostalgický, ale celý film to bohužel nezachránilo. Nic nového nám jinak film nenadělil a spíše rozšiřuje nebo obohacuje první dva filmy. Patrick Wilson jako režisér tohoto filmu se docela ale předvedl. Po režisérské stránce to není nejhorší. Musíte brát v potaz, že je to jeho první režisérský počin. Avšak i zde jsou věci, které bych filmu vytkl. Ta první je, že když se točí horor, tak to neznamená, že film bude obsahovat jenom samé jumpscary a tmavé scény. Ano, horor by to měl obsahovat, ale ne po celý film. Tady mi vyloženě přišlo, že není nic jiného. A hned ta druhá věc je atmosféra. Většina hororů má divákovi nabudit husí kůži nebo aspoň vytvořit nepříjemný pocit strachu. Tady se mi tento pocit dostavil jenom na chvíli. Atmosféra ve výsledku docela ujde, to Patrick pošéfil, ale většinu jumpscarů jsem bohužel předvídal, takže to mě trochu zklamalo. Tento film ale ve výsledku docela dobře završil celou sérii, ale příště si ho už nepustím. 4/10 (10.09.2024)

Strašné zklamání.. Moc jsem Patrickovi věřil, že jeho režijní debut bude poněkud odvážnější a bude mít alespoň další smysl, než jen aby si Patrick zkusil jaké to je. Nelíbí se mi porušování vytvořených a nastavených pravidel, které se ve snímku objevují. Když se zamyslíme nad příběhem.. Když by tento film nevznikl, tak by se vůbec nic nestalo, stanovená zápletka je jednoduchá, o ničem. Tento díl nepřináší nic nového, hodil by se možná jako díl do seriálu o 20 minutách.. Mrzí mě to.. Jednu hvězdu dávám za to, že se ve filmu objevili všechny postavy z původních dvou snímků. (12.07.2023)

/// Jak tvrdím, že trojka a čtyřka jsou vlastně zbytečné filmy (byť celkem ucházející), tak pětka už vážně vůbec vzniknout nemusela. A to to vůbec do zhruba poloviny nevypadá špatně, první lekačku bych dokonce ocenil jako luxusní. Jenomže od astrální návštěvy kappa tau se snímek začne úplně sypat kvůli naprosto nahodilému chování postav a slabým dialogům. Je tu strašně moc situací, u kterých si člověk říká "proč? Co to má znamenat?" Pak se teda snímek odbelhá do totálně pitomýho finále, ve kterým se skoro nic nestane. Šroubování na jedničku a dvojku bylo strašně na sílu a zbytečné. A kvůli jinému režisérovi (i když je to i herec) má film jinou náladu (a především pravidla cestování) než ostatní. Camea Elize a lovců duchů mi dala "no my potřebujeme natočit ten film tenhleten týden, takže jestli nemůžete přijít tak budete jenom na YouTube." Maminka asi nechtěla být ve filmu vůbec, tak ji zabili. A jak moc definitivní pětka je? No, vzhledem k tomu, že uzavřená už byla i dvojka, nevidím důvod, proč by neměl Blumhouse za pár let franšízu zase vyšťavit, když tohle nebude úplný propadák. Potitulková scéna to naznačuje dost okatě. (18.07.2023)

Tak nám Inshitdious (Vhovněvězící) i přes mé neutuchající protesty a nevybíravé maily studiu, plné žalostných vulgarismů, neutěšeně pokračuje, a řekl bych, že ty dveře byly spíš příznačně nahnědlé. Skomírající béčkový herec Patrik začal ze zoufalství fušovat do režie, a je to citelně znát, i když je i samotný scénář opět přiblblá telenovelová sračka, tentokrát o znovunalezení rodinných hovnot mezi na pěst ubuleným dedym a jeho nesympatickým mastňáckým spratkem prostřednictvím pár zase naprosto nebubacích astrálních kokotů, ojediněle unyle bafajících z pod postelí a temných koutů. Zedník architektem holt většinou nikdy nebude. A tak se špatně vedený dedy s ublíženeckým výrazem typu „skřípljsemsikoulevzipu“ devadesát minut ukřivděně bloncká od ničeho k ničemu, vzdychajíc nad rozvráceným rodinným zázemím, jeho špatně vedené artově autistické antikoncepční selhání kompulzivně čmárá uhlem škaredé černé obrázky, mohutně podporováno špatně vedenou škaredou, tlustou, avšak silnou a řádně emancipovanou spolužačkou ze Senegalu, pravděpodobně teplou, až se všichni nakonec jako obvykle znuděně vypraví s lucerničkou do nějaké té tmavé astrální prdele, kde se táta zapře o futro a hrdinně zablokuje dveře, ze kterých teče kolomaz, před ukrutně neděsivou až komickou astrální černou rukou. No hurá, zoláti vyhráli, rodinná pouta obnovena, rozvrácená rodina je opět zvrácenou, máma děsně chce být zase s tátou, bo astrální hrdina, fuckan je rád, že jeho dysfunkční výchova nebude nadále pokračovat, navíc má uvědomělou, hexadecimální ebenovou nevěstu, a všichni společně mohou za zvuků molových houslí ruku v ruce odkráčet k zapadající jeblé astrální bábě z předchozích dílů. Už s tím fuckt jděte do prdele! (04.08.2023)