Marketa Lazarová

No... Ehm... Už se vám někdy stalo, že jste v kině usnuli? Mně jo, poprvé, a zatím naposledy, při Markétě Lazarové. Podotýkám, že jsem den předtím nebyla pařit, spala jsem snad 8 hodin a ještě odpoledne si dala hezkou spací siestu při učení na zahradě, takže vyspalá jsem byla dost, tím to nebylo. Sledování tohohle "veledíla" pro mě bylo opravdu čirým utrpením. Nejlepší český film všech dob? Já bych to poupravila - nejvýpravnější český film všech dob s velmi originální a monumentální hudbou a skvělou kamerou, ale taky jeden z nejnudnějších filmů, jaké se mi kdy povedlo shlédnout a geniální mučící prostředek (zavřít mě do kobky a pouštět mi tohle dokola, tak na 100% promluvím...). Vláčilova "poetika" mě prostě minula obrovským obloukem a nemůžu jít s hodnocením výš. (29.04.2007)

Tento epos mě překvapil svou monumentálností vzhledem k roku, ve kterém byl natočen. I když..není se čemu divit..František Vláčil je jméno, které je synonymem pro takové filmy. Celá plejáda hvězd, počínaje Josefem Kemrem nebo Vladimírem Menšíkem a konče Magdou Vašáryovou (už v té době toho měla světu hodně co ukázat:) jenom dokazuje, že Vláčil rozhodně nebyl minimalista. (17.08.2005)

Filmová genialita dovedená do těch největších dimenzí. Z každého záběru, z každé sekundy sálá tu chlad, tu nejistota, tu zase osvícení a pohlazení. Jímavá hudba Zdeňka Lišky prohlubuje dané okamžiky a vlastně ona s obrazem je hlavní podstatou filmu. Rozplývat se nad umem Františka Vláčila, perfekcionisty každým coulem, je jen nošením dříví do lesa. Marketa Lazarová v nezapomenutelném podání mladičké Magdy Vašáryové symbolizuje krásu, čistotu a nevinnost v zabláceném, temném a brutálním středověku. Loupeživý rytíř Kozlík je taktéž nezapomenutelnou postavou a jeho brilantní stvárnitel Josef Kemr byl v masce ohyzdného drsného starce téměř k nepoznání. Oblíbenec Františka Vláčila mohutný Zdeněk Kryzánek v roli hejtmana Piva je jednou z těch nejopravdovějších hereckých kreací, která byla v českém filmu představena. A samozřejmě také zmíním Mikoláše, syna Kozlíkova v podání uhrančivého Fera Veleckého, který se stal mojí nejoblíbenější postavou tohoto filmu. Je pravda, že "Marketa Lazarová" nesedne každému. Ale těm ostatním se dostaví překrásná filmová báseň s jedinečnou symbiózou hudby a obrazu. (25.03.2006)

Mno co k tomu napsat... Trvalo mi nehorázně dlouho než jsem se k téhle pro mnohé lidi klasice a údajně i nejlepšímu ČS filmu všech dob dokopal. Věděl jsem proč mi to tak dlouho trvalo a tušil jsem už dopředu, že mi to asi úplně nesedne, protože prostě s rukopisem pana režiséra Vláčila se až tak úplně neumím potkat. Snad s výjimkou Adelheid a Stínů horkého léta což byly, ale na poměry režiséra poměrně srozumitelný filmy. Tady jsem věděl předem do čeho jdu a fakt je, že jsem dostal jeden z nejvíc nediváckých zážitků ve svým životě. Ano obrazové kompozice jsou brilantní. Natáčení v reálných podmínkách kdy se herci brodili sněhem a blátem muselo bejt brutální a i díky tý dokonalý výpravě bez problémů uvěřím, že se to opravdu odehrává ve třináctým století, ale co je mi to platný když hodně scén šlo úplně mimo mě respektive jsem absolutně nepochopil jejich vyznění. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že i přes to, že kamera je vymazlená, tak spousta záběrů a obrazových kompozic působí dojmem, že jsou delší než bylo nezbytně nutné. Ale ok zůstaneme neutrální. Kemr opakovaně potvrzuje v roli Kozlíka svou hereckou třídu. Příjemně mě překvapil Menšík kterýmu jsem tu vesměs dramatickou roli sežral i s navijákem. No a co se Vášáryové týče, tak i když platí, že jsem jí nikdy moc nemusel, tak tady jako vyloženě mladinká a na první pohled hrozně křehká a zranitelná působí jako dokonalý kontrast k tomu drsnému ději ve filmu. No a tím bych to asi uzavřel. Kvality tohoto filmu rozhodně nehodlám nijak rozporovat, ale na druhou stranu troufl bych si tvrdit, že tohle jako největší náš film všech dob? Tak to ani náhodou.65% (20.01.2024)

Jsou filmy , které se dají spořádat jako hamburger a jsou takové, které si vychutnají jen zkušení gurmáni. Markéta Lazarová není párek v rohlíku,, který by se dal zchroupat mezi psaním SMS a pařbou na počítači.Je to dlouhý film, ale úplně jinak než jsou dlouhé filmy z Jacksonovy trilogie Pán prstenů. Vychutnat si Markétu, znamená být odpočinutý, vnímavý a patřičně naladěný. Je to bez nadsázky náročný film, který vyžaduje soustředění, protože má jen minimum dialogů a promlouvá spíš obrazem a hudbou. Markétu ocení nejspíš ti, co nelitují čas na návštěvu galerie nebo četbu básnické sbírky. Takoví přijmou Vláčilovu symboliku a poetické scény, hru světel a stínů nebo panoramatické dlouhé záběry kamery na zamlženou močálovitou krajinu, kde je doslova z obrazu cítit hnilobný zápach...Herci jsou dobří, ale Markéta je film, na který se jde kvůli režii, kameře a hudbě. Zároveň je to snímek, kterému svědčí víc velké plátno kinosálu. Celkový dojem 100 %. (08.12.2007)