Vôňa ženy

Pokud je člověk ve stresu, a chce se uklidnit, sáhne po nějaké bylince, nebo čaji. Já si pouštím Vůni ženy. Pokud má někdo zánět uší, či jiné problémy se sluchem, zajde na ušní. Já si pouštím hudbu Thomase Newmana. Pokud někdo trpí problémy se zrakem, zajde na oční. Já si pustím herecký koncert Al Pacina a mé problémy jsou vyřešeny. Lituji přátelé, ale těžko se mi popisuje film, který se slovy dost dobře popsat nedá. Neumím popsat lásku, duši či jinou abstrakci. Mohu snad jen říci, že Vůně ženy je více, než film. Je to nejkrásnější druh umění, které toho vypoví o životě a přátelství více, než kterékoliv jiné dílo. A na závěr bych se chtěl pochlubit, že jsem se po druhé narodil, protože během této scény jsem zemřel blahem. 100%. (06.06.2009)

Jen k málokterému filmu by tak seděl přívlastek "klasika" jako zde. Film se rozvíjí dle těch nejklasičtějších šablon, ale není to vůbec na škodu, je to jako květ, který rozkvétá přesně do těch barev, které si v tradičním dramatu o sbližování přejeme vidět. Vůně ženy je filmová cesta o vykreslování charakteru hlavní postavy a nejvíc se mi líbí, že všechny zastávky na ní jsou samostatně velmi zajímavé a zároveň i účelné pro nerušený posun v příběhu (např. návštěva bratra je zajímavá pro ostré slovní přestřelky a důležitá pro sdělení plukovníkovy minulosti). Nemohl bych však opěvovat všestranou krásu tohoto noblesního díla, kdyby nebylo nadpozemského výkonu Al Pacina, neboť je to právě on, kdo svým projevem povýšil většinu scén na další level. PS: Vznik vztahu u původně opozičních postav mi zde přijde lépe zpracován, než u Rain Mana (méně očividná emocionální podbízivost). 9/10 (19.01.2011)

Bohužel jsem neviděl původní verzi, tažke nemůžu srovnávat ale myslím, že v tomto případě to vůbec nevadí. Tento film je opravdový skvost a pro mně osobně je to filmový zážitek. Scénář je jednoduchý ale přesto vynikající. Tento snímek má výborné dialogy a během téměř 150 minut se nenajde místo, které by nudilo. Scény například jako je tanec tango a nebo řízení Ferrari mi zůstanou v paměti navždy. Chris O'Donnell se na svou roli perfektně hodí a předvádí celkem dobrý výkon. Al Pacino, no to je prostě naprosto excelentní výkon, který právem dostal Oscara za nejlepší herecký výkon. V úvodních titulcích hrála nádherná hudba, která samozřejmně hraje po celou dobu, a aby také ne, když je od Thomase Newmana, takže i jemu patří velký kus na dokonalosti tohoto snímku. Na to, že to trvá zhruba 2 a půl hodiny, tak to krásně a příjemně uteklo. Jediné, co tedy nechápu, že to není mezi 200 nejlepšími filmy. (13.07.2007)

Ve skutečnosti moc příjemný film s klasickým feelingem Hollywoodu 90. let. Naneštěstí celý ten příběh je tak moc patetický a sladkobolný, že to bylo trochu moc i na mě (a to já v tomhle ohledu snesu poměrně hodně). Vůně ženy kombinuje několik často využívaných schémat do jednoho jediného děje. Snaží se být klasickým srdcervoucím dramatem o sblížení postiženého a opatrujícího, školním příběhem chudý dobrák vs. bohatí floutci a vlastně i jakýmsi soudním dramatem o lidské morálce. Brest to poměrně šikovně zvládá ukočírovat dohromady, ale ta tíha sentimentu jednotlivých momentů je opravdu zdrcující. Výsledkem jsou pak někdy až téměř pitomé okamžiky (slepý řidič ve velké rychlosti zatáčí podle pokynu), které zas jindy vyvažuje působivost vztahu mezi hlavními postavami. Hezký film, který by ve vážnějším a ukočírovanějším provedení mohl být ještě lepší. 6/10 (27.05.2018)

Neviděl jsem původní italskou verzi, takže nemohu srovnávat. Ale díky tomu alespoň mohu konstatovat, že se tento americký remake nadmíru vydařil. Chris O'Donnell tady předvádí životní výkon (kam se hrabou všichni ti Batmanovští Robinové, nebo Dumasovští D'Artagnanové) a Al Pacino opět rozehrává jeden ze svých excelentních hereckých koncertů. Jeho pojetí slepého důstojníka je natolik věrné, natolik hrdé a hluboké, že mu divák nejen onu slepotu skutečně uvěří. (26.09.2003)