Stíny horkého léta

Musím uznat, že jak ze začátku, tak v průběhu, na mě silně zapůsobila hudba. Zdeněk Liška byl prostě mág. Taky natočeno to je hodně kvalitně, o hercích nemluvě. Ale ten háček je tempo a pár dalších faktorů. Tempo je pomalé a divné a někdy to vyúsťuje v nelogické chování postav. Co mi ale vadilo nejvíc, tak že ta banda Banderovců mezi sebou vůbec nekomunikovala. Režisér tím chtěl asi naznačit jejich chladnokrevnost a profesionalitu v oboru, ale moc realisticky to pak nepůsobilo. Aspoň, že tady byl Tóma Hluchoněmec. Samozřejmě, že mi to připomínalo jak Adelheid, tak Zánik - disponuje to totiž podobnou atmosférou a příběhem, a proto hodnotím stejně. (27.11.2021)

S díly pana Vláčila jsem zatím nenašla společnou řeč. Přepadení venkovské rodiny proběhne tak rychle, že se ani nenadějete a už s ní bydlí dalších pět "hostů". Dlouhou dobu jsem byla k odevzdanému chování dospělých stejně nedůvěřivá jako jejich syn, postupem času jsem ale pochopila, proč se otec Baran tak dlouho vzpíral. Mluví se zde spíše obrazem (záporné postavy nepromluví vůbec!), což je pro Vláčila typické, ale pro mě bohužel hůře stravitelné. V synopsi zmiňované "rozhodující střetnutí" proběhne ve tmě, takže z něj bohužel není moc vidět, Liškova výrazná hudba v některých momentech působila rušivě. Znovu už vidět nemusím. (16.03.2019)

Spokojenost rodinného života v krásném prostředí Beskyd je narušena. Dozvuk let minulých se přiblížil smrtelně blízko a situace nabývá na intenzitě. Veselý statek se mění v pevnost s tichými pohledy, které jsou ovšem více než výřečné. Oni nemají co ztratit a Baran chce žít a chránit. Boj s vlastním rozhodnutím a možnostmi. Hrdina se probouzí a začíná jednat. Liškovo překrásné tóny, které předpovídají danou situaci a Vláčilovo precizní režie i herecké obsazení. Na konci šedé normalizace režisér opět dokazuje svůj neobyčejný talent pro film. (17.06.2012)

Kukura vystrúhal ikonickú postavu, akej ťažko hľadať páru, Vláčil potom dodal dusno, ktoré mu mnohí môžu iba závidieť. Veru, byť toto western z nezávislej taliansko-americkej produkcie, nenájdeme kultovejší. Akurát dejová línia mohla byť o čosi rafinovanejšia, pretože nič proti finále, iné byť nemohlo, ale dovoliť divákovi aby ho odhadol už po pár úvodných minútach a ani v najmenšom detaile neprekvapiť, to sa nerobí. Príliš modelové, čo ale nič nemení na fakte, že sa jedná o prvotriedny filmový zážitok, v rámci čs. filmu potom ojedinelý výkon. (23.01.2014)

Toto je přesně ten důvod, proč patří František Vláčil mezi nejlepší české režiséry všech dob. I pod tíhou rakoviny minulého režimu dokázal točit takto brilantní díla. Sice jsem tento film, viděný zrovna ve stínu horkého léta, nyní už neshledal tak napínavým jako při prvním zhlédnutí dávno před lety, nicméně stále je vyztužen překrásnou přírodou a věrným valašským nářečím. U snímků pana Vláčila se zkrátka o autenticitu nikdy bát nemusíte. 70% (26.07.2023)