Dogville

Ako natočiť "kontroverzný intelektuálsky film inovatívnym postupom" ? To vezmete výborný scenár, výborných hercov a necháte ich to hrať na prerastenom javisku s divadelnými kulisami. Potom to natočíte tak, aby to vyzeralo ako (veľmi podarená) generálka nafilmovaná štýlom televízneho spravodajstva, podivne to nastriháte a máte film nad ktorým budú kritici a pseudointelektuáli debatovať dlhé hodiny. Môže to však mať malý problém, a síce nebude to fungovať ako film, ale ako generálka nafilmovaná štýlom televízneho spravodajstva, podivne nastrihaná, nad ktorou budú kritici a pseudointelektuáli debatovať dlhé hodiny. Jednak si nie som istý, či toto je podstatou filmového umenia a jednak som presvedčený, že so stopážou cca dve hodiny a s normálnou výpravou pre žáner dráma by to odo mňa dostalo plný počet a možno pár Oscarov k tomu. Pretože jediná scéna v Dogville, ktorá si IMHO také hodnotenie zaslúži sa celá odohráva v aute, teda pôsobí ako film, nie ako divadlo. Za tú si tiež Dogville odo mňa vyslúžilo tretiu hviezdičku. 6/10 (21.11.2005)

Po toľkých neistých filmových zážitkoch ma Trier konečne presvedčil až natoľko, že prvému filmu z tých ostatných udeľujem čistých 5*. Trier fascinujúcim spôsobom kombinuje drsnú formu s komorným obsahom (prostredie bez kulís s jasne vykreslenou vnútornou stavbou postáv) a najmä tá forma určená na divadelnú scénu, ma tak nadchla, že som nechcela, aby ten príbeh skončil. Mestečko s pár ľuďmi, iluzívne a magické, podčiarkujúce pár osobnostných čŕt, meniace sa pohnútky, navodenie priam diabolskej atmosféry, kde sa všetci najskôr javia ako dobrí a až postupné nazeranie do stereotypného života odhaľuje skazené vnútro, skazené zmýšľanie, zvrhlosť. Jeden z pár koncov, kde ma zlomyseľnosť páchaná na hlavnej hrdinke natoľko pohrúžila do nenávisti vyplývajúcej z celkom relevantných príčin, že som s ňou súhlasila v každom jednom kroku, v každom jednom geste či rozhodnutí. Trier ma odrovnal a Nicole Kidman bola dokonalá. Filmový drahokam, vybrúsený po formálnej (i keď nie efektnej) aj obsahovej stránke a ten silný zážitok si s radosťou uchovám v pamäti, až kým dojmy nevyblednú a ja sa nevrhnem na druhú projekciu. Masterpiece! (09.08.2010)

Triér ma doposiaľ uchvátil len v dvoch prípadoch (Melancholia, Antichrist). Tento spôsob takmer divadelného spravovania ma teda veľmi nezaujal. Myslím že "Dogville" vďačí za svoje vysoké hodnotenie najmä "umelcom", ktorí "žerú" všetko čo vyzerá inak ako klasická tvorba. Pre mňa bol tento snímok stratou času, ktorý nedokázal napriek skvelému hereckému obsadeniu vyvolať žiadne z očakávaných pocitov. (15.12.2014)

Do zapadnutého mestečka Dogville s 15-timi obyvateľmi prichádza Grace (Nicole Kidman), ktorá tu hľadá útočisko pred jej prenasledovateľmi. Chce, aby ju miestni prijali medzi seba, a preto im začne pomáhať. Spočiatku nikto nič nepotrebuje, ale keď zistia, že sa im môže hodiť, začnú ju využívať. Bohužiaľ, v takýchto situáciách sa prejaví typické pokrytectvo a sebeckosť ľudí. Najhoršie je, že všetci majú pocit, akoby jej robili obrovskú láskavosť, tým že jej dovolia ostať v meste, a tak považujú za úplne prirodzené požadovať od nej stále viac. Celé sa to stupňuje až po samotný záver, ktorý ma šokoval – veď uvidíte sami. Hneď na začiatku ma film prekvapil svojou divadelnou formou s minimálnymi kulisami a popravde, nevedel som si predstaviť, že celý čas to bude tak vyzerať. Neskôr ma však pohltil dej a všetky situácie natoľko, že som prestal vnímať netradičnú formu a zamýšľať sa nad nejakými logickými súvislosťami. Videl som 178-minútovú Director's cut verziu a keďže podnetov na zamyslenie bolo dostatok, ani som sa nenudil. Veľmi zvláštny, ale výstižný obraz zlých ľudských vlastností a úpadku morálky. (28.05.2012)

Larse von Trier mě po Tanci v temnotách znovu dostal. Když jsem četl o filmu natočeného v jednom "velkém" interiéru, kde jsou domy (resp. jejich zdi) nakresleny na zemi křídou, myslel jsem si, že to bude pouze experiment bez smyslu. Pustil jsem film a hned první pohled kamery z ptačí perspektivy mě přesvědčil o něčem magickém okolo tohoto "průhledného světa". Rozdělení na kapitoly, epilog a hlas vypravěče mi připomínají divadlo. Okolo celého "městečka" je zeď, v noci černá ve dne svítivě modrobílá. Při mlze je všude mlha, když sněží sněží sníh. Je to neuvěřitelné jak to dokáže vtáhnout a za pár minut to budete považovat za něco opravdu výjimečného. Nevím proč, ale neexistence zdí a minimalizace např dolu a hory je opravdu zvláštní, ale přesto krásná. V člověku to může vyvolat pocit naprosté harmonie a sjednocení se s pohledem na takový svět a nebo naprostý opak a zavrhnutí tohoto filmu. Kamera je opět Larsem von Trierem používána naprosto odlišným způsobem než u jiných autorů. Přiblížení na osobu prožívající emocionální zkoušku je stejné jako v Tanci v temnotách. Film vyprávějící o městě kam přijde žena, která dostane šanci tu zůstat, pokud si jí lidé oblíbí. Nikdo nic nepotřebuje, ale postupně začne přibývat hodně práce a lidé začnou "pomocnice" čím dál více využívat. Vede to až ke znásilnění Nicol Kidmanové a postupnému "kdo chce at si zajezdí :". Film velmi silně ukazuje jak lidé začnou využívat lidi, když oni nemají na vybranou. Vydírání, lenost, krutost.... To vše se najde v tomto městečku. Lidé mohou být opravdové ... sviňe... Velmi jsem litoval Nicol Kidman a Toma, který jí stále říkal o nových a nových plánech jak ji osvobodit. Tom je snílek, který se nakonec nechal zmanipulovat a skončil jak skončil(jen řeknu, že skončil jak měl. Závěr jsem osobně velmi očekával a předem odhadl a myslím, že to není problém(a pokud ano asi jsem fakt sadista :)). Úžasné závěrečné nasvícení toho krásného a následně i špatného(" a pak jsem uviděla to trní okolo...."). Perfektní práce se světly a s mikrosvětem na pár metrech čtverečných. Herecké výkony hvězd různé zářivosti jsou skvělé, lidské a věrohodné. Skvělý film o tom jací lidé byli, jsou a budou .... PS: logika a myšlenky hlavní hrdinky byly chvílemi na hranici ignorance.... (06.02.2005)