Réžia:
Václav VorlíčekScenár:
Bohumila ZelenkováKamera:
František UldrichHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Jiří Sovák, Milena Dvorská, Marie Horáková, Jan Hrušínský, Jan Kraus, Vladimír Menšík, František Filipovský, Stella Zázvorková, Oldřich Velen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Ešte pred narodením kráľovskej dcéry odchádzajú kráľ s kráľovnou za kráľovninou sestrou Melániou. Tá už roky žije odlúčená od sveta v spustnutej krajine od chvíle, keď dal kráľ prednosť jej sestre Eliške. Ani teraz však nestojí o zmierenie a neustále myslí na pomstu. Pri narodení dcéry Ruženky vyriekne kliatbu, podľa ktorej jediné pichnutie do prstu Ruženku uspí a spolu s ňou aj celé kráľovstvo, ktoré sa tak ponorí do hlbokého večného spánku... (STV)
(viac)Recenzie (384)
Tak tohle jsem měl moc rád. Nevím sice jak by se mi to líbilo dneska, ale v době když jsem tento film na kazetě přetáčel minimálně dvakrát do měsíce byl pro mě Vladimír Menšík v roli sluhy naprosto neodolatelný a vtipný. Ať už učí prince plavat, okrádá spící o jídlo, zápasí v Janem Krausem v roli neschopného princeznina nápadníka, nebo když je nešťastný že se zase nenají, vždycky okouzlující. ()
Přestože je takovou tou hlavní a především kladnou postavou Jan Hrušinský, pohádku táhnou především Jan Kraus a Vladimír Menšík. Zatímco Kraus se na padouchy a jim podobné role hodí znamenitě, Hrušinský spíš působí jako takový pitomeček. Je až moc přeslazený. No ale to nebudu tak kvalitní pohádce vyčítat. Je to ještě taková ta stará škola našich pohádek. A to se komančům musí nechat, pohádky točili perfektní. Anebo je to tak, že pohádky byly prostorem, kde se naši nejlepší herci mohli fakt vyřádit a ta kvalita tam proto byla. Dnes mají ti naši nejlepší tolik práce na různých projektech, že se logicky nemůže podařit dostat je ve stejnou chvíli na jeden plac. ()
Přichází s plachým, bezelstným úsměvem a se srdcem na dlani, nedotčená závistí, záští a sobectvím ... poetická a jednoznačně vstřícná záležitost, která se nebojí nápaditě inovovat klasické schéma klasické pohádky - pro lásku, která si zaslouží přívlastek opravdová ... pro humor, který je kořením našich životů ... pro dobro, které v reálu nemívá mnoho šancí ... PRO NÁS, kteří pohádky vnímáme jako pověstnou živou vodu - protože suplují víru, že bude líp. ()
Moc pěkná pohádka s půvabnou Marií Horákovou v roli Růženky a nádhernou hudbou Karla Svobody, dala jsem si s velkým časovým odstupem opáčko a užila jsem si to.. Vladimír Menšík jako princův sluha úžasný, krásná role, skvělé hlášky.. Celkově se jedná o příjemnou, milou a místy i velmi vtipnou záležitost.. ()
Vorlíček se po dvouch letech tvůrčí krize vrátil k tomu, co mu jde nejlépe. Ke vtipné pohádce, ve které nejvíce potěší Mistr Menšík v roli bujarého sluhy. Souboj prince v podání Krause a medvěda-Menšíka je vážne nezapomenutelný. A přestože moc nemusím nepříliš dobrého herce Jana Hrušínského, v téhle pohádce mi přijde naprosto v pohodě. ()
Galéria (16)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (31)
- Na úplném začátku úvodních titulků vidíme pohled na hrad Pernštejn. Ikonická hranolová „věž čtyř ročních období“ je v tomto záběru „dostavěna“ do očí bijící růžovou filmařskou kulisou. V žádném jiném záběru v celém filmu již tuto kulisu ale nespatříme, naopak je zmíněná hranolová věž ukazována tak, jak je. (jlumos)
- Režisér Vorlíček měl za to, že brněnský akcent Oldřicha Velena, který ztvárnil krále Vendelína, je velmi výrazný. Proto jej při postsynchronech nadaboval Lubor Tokoš. Stejně tomu bylo i v dalším Vorlíčkově filmu Což takhle dát si špenát (1977). (funhouse)
- V pohádce mělo být odstraněno všechno špičaté, ale zůstala koruna krále se špičatými hroty a špičatý plot kolem výběhu medvěda, o který si dokonce princ Jaroslav (Jan Hrušínský) záměrně roztrhne šaty. (M.B)
Reklama