Dny zrady I.

Dny zrady, největší velkofilm Československa s rozpočtem (v přepočtu na dnešek) 400 milionů korun, rozdělený na dvě části, byť tak úzce propojené, že by to bylo lepší jako jeden opravdu dlouhý film. Má to svůj smysl - ten film v sobě má mnoho směšných detailů, neskrývanou agitaci komunistů a Gottwalda jako hrdinu, jenže díky funkční střihové skladbě se mi do toho povedlo dostat a prostě jsem jen se zájmem sledoval děj a pitomostí si tolik nevšímal. Buď to, nebo je druhá část skutečně lepší - a dávalo by to smysl, protože mimo její začátek a konec zde nejsou kecy KSČ a Gottwalda a na těžce přehrávajícího Gunnara Möllera se dá zvyknout, když tu je několikanásobně víckrát na scéně než v první části. Filmařsky to sice málokdy přinese cokoli zajímavého, ale tématem a atmosférou by to skutečně mohl být skvělý český velkofilm... který ale vznikl za normalizace a už to dává jasně najevo, jak moc to pohřbívá výsledek. Celou první část jsem s tím dlouho bojoval a měl jsem pocit, že sleduji cosi mezi parodií a mizernou televizní inscenací. Že tu bude KSČ bojovat za blaho světa a že Sovětský svaz bude za hrdiny, které kdyby tehdy Beneš požádal o pomoc, tak by všemu zabránili a snad ani válka by nebyla, jsem čekal. Ale že mě bude rozesmívat představitel Hitlera při každé druhé replice, to bych fakt neřekl. Jako sorry, ale když srovnám Gunnara Möllera a Wolfa Musera, který ztvárnil Hitlera v seriálu Muž u vysokého zámku, tak je Muset nesrovnatelně lepší. Z něj jde strach a je nepříjemné ho jen sledovat, zatímco Hitler v podání Möllera má asi čtyři herecké projevy - 1. Za chvíli dostanu infarkt, 2. Za chvíli dostanu záchvat, 3. Naštvaný ksicht, 4. Mám pokročilou demenci. Třeba v tom je záměr, který mi úplně nedochází, ale vždycky když se Hitler rozeřval, tak jsem se musel začít smát. A úplně nejlepší je detail na něj, když vidí nadšení po svém projevu a on se tváří, jak kdyby zapomněl kde je, kdo je, co se tu děje a kde má brýle, které nikdy nenosil. V nějakém Tromáckém filmu by vynikl líp. A co se týče té inscenovanosti, nejvíc bije do očí opět ve scénách z první části, kde při prvním záběru s Benešem vidíme, jak má spoustu práce a okukuje nějaké papíry na stole, ale vše to vypadá směšně a uměle. Takových míst je tam opravdu mraky, ale jak už jsem psal, přijde mi, že jsou hlavně v první části. V druhé se objevila i scéna, která mě vyloženě nadchla - je to ta s rodinnou večeří, kdy všichni netrpělivě čekají, jestli z rádia ohlásí válku či ne, jedni se bojí, druzí jsou optimističtí, do toho se s mezerami opakuje znělka zpráv v rozhlasu (což mě vždycky znepokojovalo, prostě má něco přijít a stále to nepřichází, tudíž se stal problém a nikdo mimo studio neví, jaký), pak přijde otec s tím, že jeden jejich syn byl zastřelen Němci a v tu chvíli se všichni dozví o mobilizaci. Sice mě štve, že ona rodina pak z dění zmizí (až na úplný závěr), ale přesto mi tahle scéna přišla nesmírně působivá - a naprosto upřímně. První části dám takové zmatené 2* se shrnutím Nevěděl jsem, jestli se mi to líbí nebo ne, přičemž označení "líbí" zde znamenalo "je to vtipný brak - který mě ale zároveň upřímně bavil" a druhé částí dám čisté tři se shrnutím Nebýt vší té agitky, mohlo to být solidní a silné, ale takhle se to nevyhlo patetickému nacionalismu typickému pro normalizační válečné filmy, které nemůžou mít podle historie šťastný konec, ale aby v nich něco šťastného bylo, musí přijít štěstí z pocitu jednoty. 2*/3* (21.03.2024) (menej) (viac)

Už dívat se na tento film je těžké, hodnotit jej, je však ještě těžší.Ale pěkně popořadě.Na Otakara Vávru mám již udělaný svůj názor, který mi už nevyvrátí nikdo.Dokáže se perfektně zaprodat.Točil za Masaryka, Beneše.Protektorát také nebyl viditelný problém.Svou úspěšnou spolupráci s každým, kdo převzali želízko moci v naší zemi, ukončil s komunisty.Natočil jim dodnes velice úspěšnou husitskou trilogii, kde nám prozradil, že už Jan Hus věděl, že socialismus zvítězí nad církví.Bez této trilogie by se zřejmě nedostal ani Jan Žižka mezi desítku největších Čechů(viz. Největší Čech).Už zde se mu podařilo na dlouhá léta dopředu ovlivnit generace diváků (a to i ty polistopadové) prokázal tak straně své kvality.Poté přišlo několik víceméně zapomenutelných děl.A vtom nastal zvrat: zakázané, do trezoru na dlouhá léta uložené Kladivo na čarodějnice.Trochu zvláštní ve filmografii takového filmaře.Vávra přišel o možnost točit, vyučovat na FAMU a jediná šance jak se vrátit k filmu byla opět přes ideologickou zakázku.Vtom mu pomohl spoluautor scénáře k této novodobé trilogii Miroslav Fábera (tehdejší ředitel barrandovských studií).Ten mu předložil námět na velkolepé výpravné filmy, které by měly posílit vliv a moc KSČ a Sovětů po roce ´68.Tedy ta pravá politická zakázka! Vávra mu scénáře přepracoval, doplnil několik masových scén(o nich později), dodal bojové scény a vůbec celé to pojal jako největší projekt v dějinách československé a později i české kinematografie.Tyto tři dvojdílné historické eposy o celkové délce skoro 9 hodin nám vylhaným způsobem představují zásadní postavení komunistů v Československu za 2.SV. __ 1. film tedy logicky musí být o zradě západních mocností.Vávra zde dokazuje svou zručnost a hlavně režijní nadání a ani já ani nikdo jiný nemůže zpochybnit, že je jedním z nejlepších režisérů u nás co se týče technického zpracování díla.Rozzuřený Hitler se chystá na Čechy, pošle je do rezervace, do toho prostřihy pražských soch „Češi musí ze střední Evropy pryč!“.Střih.Titulky.na pozadí běží panoramata Prahy.A do toho nejgeniálnější prvek celé této normalizační trilogie – hudba.A koho? Génia!Génia české filmové hudby, který opět stvrzuje své neotřesitelné dominantní postavení, Zdeňka Lišky.Ten svými chorály a strhující hudbou vytváří celou atmosféru filmu.Člověk neví, zda má být rád, že alespoň něco zde funguje nebo má naopak smutnit, že někdo takový mrhá svými partiturami nad něčím takovým jako jsou Dny zrady. __ Jediný kdo alespoň vzdáleně připomíná některou historickou postavu je jak jinak Bohuš Pastorek, který jako by Klementovi z oka vypadl.Ostatní byli viditelně vybráni jen kvůli typu postavy.Z Hitlera je zde udělána zuřící prskající psychicky labilní karikatura diktátora, jehož nemoc režisér ukazuje prostřihy na neustálé Hitlerovy tiky končetin(třesoucí se noha, ruka v pěsti, nervózní prsty).Ostatní jako Göring (tlustý chlap v těsné uniformě), Goebbels(trapně se usmívající člověk s myším obličejem), Beneš (no, tak ten je ještě trochu podobný, ale).Nejhůře s podobností dopadl Mussolini.To je pouze holohlavý chlap se kterým bych si Duceho nespletl ani kdybych pravého nikdy neviděl. __ Masové scény: Vávrova libůstka, hojně využívaná v každém jeho větším filmu.Zde dosahuje podle mně vrcholu.Poprvé, když si to tisíce dělníků šinou za strhující Liškovy hudby na Hrad.Tohle už se v dnešních podmínkách natočit nemůže.Další jsou např. plné náměstí před Rudolfinem zpívající hymnu, Hitlerjugend v Aši, wehrmacht u hranic a další.Divák je opět zmaten.Neví zda má být patriot a podporovat je nebo se tomu návalu kýče smát. __ Dalším velice výstižným aspektem Dnů zrady je zabrání Hebersberku henleinovci.Někdo by se mohl mylně domnívat, že taková scéna vznikne max. v polovině 50. let ve filmu o důvodu odsunu sudetských Němců a ne o takřka 30 let později.Němci zabíjející bezbranné Čechy, kopající do mrtvol, zabíjející spoutané ženy jsou podle skutečnosti, to nepopírám.Ovšem stylem jakým je tato scéna natočena, jednání postav a vyznění se vyrovná dokonce i ideologickým filmům od Kopeckého.Je vidět, že i zde zapracovalo vysvětlení Strany na otázky „Proč tak tvrdě vůči sudetským Němcům?“ I já jsem se nachytal v duševním rozpoložení, během této scény, kdy jsem chtěl ty němčoury povraždit.Ale pak jsem si uvědomil, že právě TOHLE Vávra chtěl.Abychom je nenáviděli, abychom si z této sugestivní scény odnesli, nenávist k sudetským Němcům a schvalovali tak jejich odsun, za to co nám provedli.Těch 20 minut je podle mně hnusnějších a zavrženíhodných, než celý major Zeman!!A neříkejte mi, že člověk, který by tomu nevěřil by to takhle natočil.To jeho použití hudby, výběr herců a další detaily...A tykový člověk dostane vyznamenání vedle politických vězňů a válečných veteránů... __ Poselství celého filmu: SSSR bylo připraveno nám pomoci.Stalin a Beneš se v oblibě příliš neměli.Stalin by určitě nepřislíbil ČSR takovou bezplatnou pomoc jak se nám snaží nakukat.Naši komunisté zde ještě nebyli tak silně upevněni aby se z našeho státu stal nový sovětský satelit, takže by s vojenskou pomocí váhal. Nesmíme zapomenout zmínit se o buržoazní vládě, která to vše měla připravena dopředu.Krásný pak byl výrok mladého komunisty(stále ještě ministr kultury Jandák, listopad ´05) „To je ten hrdina od Zborova?“ na adresu gen. Syrového po jeho trapném zdůvodnění kapitulace.Přesně tak, mýty 1. republiky se musí bořit! __ Hodnocení je těžké.Na jedné straně nádherná hudba, úžasná výprava a pevné režijní vedení.Na druhé straně hnus, humus, špína, dogma, demagogie a další cizí slova vyjadřující podstatu vlády bolševiků a podobných sviňáren.i tak dávám odpad a mrzí mě to jen kvůli panu Liškovi! Úplně stejný komentář platí i pro druhý díl.nechápu proč je to OP a Sok jako jeden film a tenhle je tu dvakrát. (24.11.2005) (menej) (viac)