Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (viac)Obsahy(1)
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (249)
Bezesporu jeden z nejlepších Vávrových filmů. Silně znepokojový snímek s nadčasových tématem zneužití jaderné energie vyvolává v divákovi pocit totálního zmaru a bezmoci, k čemuž dopomáhá fantastická kamera Václava Hanuše a hlavně dokonalá práce s hudbou Jiřího Srnky a celou zvukovou složkou. Otakar Vávra vlastně natočil film noir, který si světovou pozornost zaslouží i díky skvělým výkonům Karla Högera a tajemné Florence Marly. I přes své téměř sedmdesátileté stáří je Krakatit v dnešní jaderné době ještě více varující než v době premiéry. ()
Na Krakatitu se mi líbí zejména onen fantastický místy až snový rozměr, který se filmu snaží vytvářet především dobovými speciálními efekty a stavbami. Kromě Vávry, Högera zaslouží vyzdvihnutí tedy technický štáb filmu, protože díky nim snese Krakatit v produkci srovnání se zahraniční filmogafií té doby. Jinak co více komentovat? Je to dobře zfilmovaný Čapek se vším co to obnáší, např, krásu jazyka nebo až černobílé rozlišení postav, které však ve stínu válečného konfliktu není úplně od věci. ()
Velmi "české". Musím říct, že Čapkův román pravděpodobně nešel zpracovat lépe a Otakaru Vávrovi se daří zachytit vše včetně atmosféry a bezchybnosti postav. S čistým svědomím však nemohu dát 5*, protože mi přijde, že si to snímek nezaslouží a že nezanechal ve mě ten správný pocit. Ohledně konce, který i v knize je jaksi "vnucený" se raději nebudu vyjadřovat. ()
Klasická Čapkova protiválečná vize ve filmovém převedení Otakara Vávry v produkci Bohumila Šmídy. Minimální efekty a triková část je roztomilá a na svoji dobu přeci jen výrazná. Nemůžu se ale zbavit pocitů, že herci i přesto všechno moc přehrávají a nájezdy na jejich strnulé obličeje mě víceméně rušily. Knižní předloha je mnohem lepší. I tak se jedná o základní kámen na poli československého sci-fi filmu. ()
Celkem povedené drama se zajímavým příběhem, výbornou kamerou a skvěle hrajícím Karlem Högerem. Navíc na rok 1948 mi to přišlo i dobře udělané. Má to i silné napětí, které čím blíže je konci, tím je je lepší, akorát mi v celém tomu filmu chybělo něco, co by z toho pro mě udělalo silný zážitek, něco, co by mě donutilo dá plný počet, byť je ten film dost zdařilý. A finální scéna s vozkou je skvělá, ale všechno to nezachrání. Každopádně, za zhlédnutí to určitě stojí. DRUHÉ ZHLÉDNUTÍ: Já jsem si celou dobu říkal, kde mi scházelo to cosi silnějšího, když je to tak geniálně vedené a nesmírně podmanivé, ale na konci mi to došlo. Ono je jedno, že scéna s vozkou je sice skvělá, ale trošku polopatická, stejně jako některá místa ve filmu. To mi tolik nevadilo ani tehdy (kdy jsem to tolik nevnímal) a dokonce ani teď. Ale nesedí mi to ladění do "byl to jen hořečnatý sen" a konec s možnou druhou šancí. Chápu, že v době vzniku mohl být problém natočit něco s tak negativním koncem, ale jeho zjemnění je přesně tím, co mu ubírá na síle. Takže zase "jen" silné čtyři, byť jsem doufal, že tentokrát ta pátá hvězda vyjde. Jinak je to totiž majstrštyk herecký, filmařský i scénáristický a to až takový, jaký se nikde moc nevidí. Silné 4* ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (28)
- Karel Čapek, autor románu, musel poznať Rutherfordov planetárny model atómov, lebo termín alfa-výbuchy v Krakatite vychádza z Rutherfordovho pokusu o rozbitie atómu pomocou ostreľovania alfa časticami. Atóm to nevydržal a rozpadol sa. (Raccoon.city)
- Chemický názov Krakatitu bol tetrargon olova. Z chemického hľadiska je to nemožné, aby išlo o výbušninu, nakoľko Argón je vzácny plyn, ktorý nie je schopný žiadnej reakcie. (Raccoon.city)
- Film mal premiéru súbežne v dvadsaťjeden kinách Československa, vyrobených bolo sto kópií pre distribúciu. (Raccoon.city)
Reklama