Panenství

Baarová a Boháč vytvořili vskutku rovnocenný pár, ani jednomu nevěřím ani ň. Jejich postavy jsou plytké, navíc Boháč se zde promenáduje se šklebem, který by se spíše hodil k vilnému panu radovi. Mutující Kreuzmann je však výborný, slizký, s chtivým pohledem, člověk se otřese hnusem, když se na něj zadívá. Velmi dobře hraje Adina Mandlová, její pragmatická a moderní dívka je slušně propracovaná. Štěpánek podává svůj standard. Vávrova režie je solidní, ale vedení Baarové a Boháče se nepovedlo ani jemu. Bohužel je B+B před kamerou téměř neustále, nudila jsem se, nebavili mě. (17.02.2023)

Trochu moralisticky teatrálně vyhraněné drama dívky, jež má na výběr ze dvou stejně nepřijatelných možnosti: buď zůstat věrnou svému milému a dívat se na jeho smrt nebo si vzít svého šéfa a zaplatit milému lečení. Jako správná představitelka zamilovaných dívek z prvorepublikových filmů filmů se rozhodne obětovat. Za netradiční je možné považovat zejména okamžik, kdy se ukáže její oběť jako marná, protože pomoc přichází už pozdě - žádný šťastný happyend. (12.06.2004)

Na tomhle filmu je zajímavé srovnání dvou tehdejších českých hvězd: Lída Baarová odehraje nejen svůj, ale i dobový standard, ke kterému patří deklamativní hlasový projev a i když lehká, přece jen celková topornost. Vedle ní pak Adina Mandlová působí - i přes menší prostor, který tady má - jako zjevení, protože svým civilním a přirozeným herectvím předběhla dobu nejmíň o deset let. (04.08.2020)

Silný románový příběh z pera kladenské komunistky Marie Majerové si velice rychle získal své čtenáře, kteří příběh tragického ženství vnímali s pohnutím. V roce znovuvzkříšení Havlova Lucernafilmu vyvstala také otázka stejnojmenné filmové adaptace, která by poskytla potřebné finanční záruky pro možnost dalších projektů a zároveň představila veřejnosti i kritice jiný, než ryze komerční produkt. Režie byla po nelehkém zvažování svěřena Josefu Rovenskému, který ve spolupráci se scénáristy A. J. Urbanem a čtyřiadvacetiletým Františkem Čápem stačil připravit realizaci, ale záhy vážně onemocněl a několik dní po premiéře filmu nakonec i zemřel. Nastalo dilema, co dál. Po jistých kompromisech nakonec Miloš Havel souhlasil s tím, aby se projektu chopil mladý začínající režisér a scénárista, šestadvacetiletý Otakar Vávra. Za tři dny kompletně přepsal scénář, přeobsadil několik hlavních rolí a za osm dní v ateliéru a dva v exteriéru film natočil. Z dnešního hlediska neuvěřitelný výkon. Vystřídání Rovenského Vávrou pak můžeme chápat i jako symbolický odchod příslušníků generace průkopnických selfmademanů, kteří sice výborně ovládali řemeslo, ale scházely jim umělecké předpoklady, kterými disponovali noví mladí a vzdělaní tvůrci. Vávra tu navíc výborně zužitkoval své zkušenosti z tvorby avantgardních snímků a často pracoval se specifickými prvky filmové řeči: filmovými zkratkami, montážemi a symbolickými detaily, které byly na svou dobu nesmírně inovativní. Téměř dokumentaristické obrazy moderního pražského automatu se prolínají s lyrickými metaforami jakou je například záběr otevřeného okna bytu mrtvého skladatele, v němž vítr pohybuje záclonami a nakonec rozfouká balíček tisícovek, které symbolizují zbytečnou oběť titulní hrdinky. Podobných metafor se ve Vávrově filmu objevuje víc, výrazná je sekvence Haniny cesty do bytu chlípného rady, lemovaná schodištěm s detaily nahých ženských soch a zakončená roztříštěním akvária s uvězněnými rybičkami. Do hlavní role Vávra angažoval Lídu Baarovou, tehdy již filmovou star mezinárodní úrovně, která v postavě osudem pronásledované dívky dokázala přesvědčit, že není pouhou kráskou bez talentu. Rozsahem menší, přesto namnoze výrazné, jsou rovněž výkony předních zástupců českého filmového Olympu v čele se Štěpánkem, Průchou, Boháčem, Kreuzmannem i Filipovským; ve vedlejší roli protřelé prodavačky Lily se objevila druhá největší hvězda té doby Adina Mandlová. Vávrův film, jeden z nejlepších v jeho rozsáhlé tvorbě, si dodnes kromě jiného zachoval jistou aktuálnost a do obecného povědomí přinesl mnoho z dosud nevyřčeného či utajovaného. Cena za dívčí nevinnost zůstává napříč dějinami i generacemi stále jednou z nejvyšších, jaké život vůbec přináší. (05.10.2008)

Na tehdejší poměry opravdu mimořádný film, který se zabýval zajímavou tématikou. V této době opravdu není otázka "panenství" v takovém rozměru aktuální. Nicméně tento film dává nahlédnout do nitra mladičké Lídy Baarové a jejímu zvažování, zda zachrání život milovanému a "obětuje" sebe a svůj život pro peníze, které by mu možná daly možnost života. (16.05.2010)