Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (viac)Obsahy(1)
Záverečná časť veľkolepej husitskej trilógie Otakara Vávru. Po bitke pri Sudoměři sa husitské hnutie šíri po celej krajine a ľudia odchádzajú budovať opevnenie mesta Tábor. Pražania žiadajú o pomoc proti Žigmundovym vojakom a táboriti pod vedením Jana Žižku sa vydávajú smerom k Prahe. Opevnia sa na hore Vítkov, aby sa v krvavej bitke stretli s početným Žigmundovym vojskom. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (138)
Po letech jsem přidal jednu hvězdu za řemeslo a herecké výkony našich nejlepších herců, byť někteří poněkud přehrávali, ale jejich role si to nejspíše žádaly (např. fanatičtí kněží nebo J. Vojta). Bitvy jsou solidní na svoji dobu, o tom žádná. Jako v předchozích filmech i zde jsou typově vybráni herci tak, aby buď u diváka vzbuzovali sympatie, nebo mu vadili už od momentu, kdy se objevili. A tak tu máme přehlídku držek pomatených pánbíčkářů (dnes by se nejspíš při výkřicích jako Adam a Eva svlékli úplně), zarputilé výrazy šlechty a nehezké tváře kléru.... zato Jana Rybářová a Vlasta Matulová jsou skutečnou ozdobou filmu. Historickou věrohodnost příliš hodnotit nelze, anžto je soudružsky pokřivená, a o tom, že jde o nejedlovskou propagandu (Rudý dědek měl v tomhle dozajista své prsty), nelze pochybovat. ()
Majestátne. Síce zneužité komunistami, koľko sa len dalo, ale tak husiti im svojou rovnostárskou spoločnosťou prišli vhod. Keď niekto nazve tento film ideologickou sračkou, v tom prípade nechápe ideológiu Táboritov. Zatemnenému mozgu ale ťažko vysvetliť, v každom prípade v rámci trilógie slušné zavŕšenie a platí to, čo aj u predšlých častí - na rok 1956 to je veľké dielo aj vizuálne. ()
Hodnotím celou trilogii jako celek a nutno vyzvednout hlavně výborně zpracovanou technickou stránku a především pak velkolepé bitevní scény s velkým množstvím komparzu. Davové scény jsou na tu dobu fantastické a můžou konkurovat zahraničním filmům s mnohem většími možnostmi. Bitvy jsou velkolepé a přehledné a Jiráskova i Vávrova představa doby a poměrů mě prostě baví. Vyloženě krásné je gradování náboženského fanatizmu až do úplných extrémů. Je škoda, že už se u nás netočí filmy takového rozsahu. Ta přehnaná ideologie mi vůbec nevadila, prostě mi k tomu sedí a dokonce bych řekl, že k tomu všemu patří. Politická šlápota doby sice zanechala jasný otisk, ale nic mi nezkazila na tomto historickém filmovém zážitku. ()
Třetí díl velkolepé husitské trilogie je důstojným završením celého díla. Sice se tendenčnosti nevyhneme ani tentokrát, ale celková "politická" situace je nastíněna dobře a vyznění, že boje pánů o moc nakonec vždy odnesou především ti nejchudší, je pravdivé v každé době a situaci. Ten, kdo má majetek a moc se bije za to, co má. Kdo nic nemá, musí se bít za pravdu a čest. Třikrát bravo Otakaru Vávrovi. Celá trilogie je jedním z největších děl československé filmové tvorby. Byl bych moc rád, kdyby se této látky ještě někdy někdo ujmul. Jen se obávám, že by to jen stěží někdo dokázal lépe. ()
Tělo v moci ideologie. Každý úd se v okamžiku, kdy ze sebe vyzařuje tajemství, svou duši – šílenství, úzkost, radost, štěstí, vůli – může stát oporou ve vzletu i při nachýlení. Více než pět set let od husitského povstání, něčeho spíše zemského, přírodního než vypočteného, kulturního, konstruovaného, „historického“ nedokážeme ani naznačit, jak tehdy plynul čas, co kdo z nás tenkrát prožíval, a nyní tváří v tvář těm promyšleně sehraným tělům, která se tak důvěrně známě pootevírají, aby vynesla svůj soud, musíme jistě říct to jediné: stojíme proti jakémukoliv násilí a fanatismu. Záhy jsem nabyl dojmu, že zde nejde o nic víc než o přizpůsobení si něčeho nepřisvojitelného. Hnutí se změnilo v pouhé gesto, a to v gesto vybízející k podobnému povstání – žel k jakému asi? Ovšem asimilovalo se to přesvědčivě… Propaganda. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (14)
- Radovan Lukavský hral vo všetkých troch dieloch trilógie, ale vždy inú úlohu. V Jan Hus (1954) kaplana v Hornom Falcku, v Jan Žižka (1955) kňaza Bilinského a v Proti všem hejtmana z Hroznějovic. (Raccoon.city)
- Ve filmu je podobně jako i jindě zmíněno, že proti husitům postavil Zikmund stotisícovou armádu. Soudobí historici však údaj považují za přemrštěný a dodávjí, že mohlo jít maxímálně o počet 50 000, což je na tehdejší dobu vysoký počet. (infected)
- Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš. (lucascus)
Reklama