Srpnová neděle

Globální charakteristiky tohoto filmu české (československé) karikatury chruščovovského tání jsou určitě přesné. Sám nevím, co bych k nim dodal. Zcela jinak ovšem film vyzní, položíme-li jeho raison d´étre do dobových souvislostí. Odezněl šestapadesátý rok, na Letné se stále tyčila "fronta na chleba", jak se říkalo také Stalinovu pomníku a republika se stále nevymanila z novotnovské gigantománie plynoucí z dozvuků bruselského úspěchu a vrcholící novou zglajchšaltovanou ústavou (měla platit až do r. 1992, tj. nejdéle ze všech našich dosavadních ústav) a novým názvem hlásajícím údajné dovršení výstavby socialismu (ČSSR). Kritická vlna tu nesporně byla, ale limitována mírou iluzí o skvělé budoucnosti společnosti, na niž ještě nedolehla tíha gigantomanské třetí pětiletky ani přípravy třetího sjezdu spisovatelů. Tu přechodnost, tu pofidérní jistotu naprostých nejistot film celým svým založením, poetikou, domyslitelným působením cenzury, vlastně zrcadlí přesně. Ano, taková ta doba prvních let relativní stability novotnovského režimu byla. Pestrost šedi, kterou vyzařovala, nelhala. Nelže o ní ani tento pokrouceně pravdivý, rozporuplný Vávrův a Hrubínův film. (28.01.2008)

Dnes uz by Hrubin s podobnym nametem takovou diru do "sveta" zrejme neudelal. Vavra se vsak latky ujal se vsi gracii a je videt, ze mu nesly jen vypravne historicke velkofilmy. Ve sve dobe a takovem sirokem filmovem rozsahu mu muze konkurovat snad jedine Fric. Zajimave herecke obsazeni a jeste lepsi jejich vykony. Vlasta Fabianova v roli paninky Mixove je uzasna. V nicem horsi, jak kocky z Hollywoodu 60. let. Srpnova nedele ma sve kouzlo. (05.07.2023)

Tento film je typickým důkazem toho, že kvalitní předloha a scénarista, kvalitní režisér a elitní herecké obsazení nemusí vždycky znamenat pět hvězdiček. František Hrubín jako scenárista se moc nedržel vlastní předlohy a to rozhodně filmu uškodilo. V tom mi dá určitě za pravdu ten, kdo předlohu četl. Vznikly tak jakési střípky původního literárního díla, které se nepovedlo slepit dohromady. Vávra propásl šanci pro kvalitní zfilmování díla, protože dnešní generaci už by se nepovedlo věrně zachytit poetiku Hrubínova díla na filmové plátno. (04.03.2006)

Právě při tomhle filmu mě napadlo, že někdy filmy hodnotím podle množství zajímavých, filozofických vět, které obsahují. Každý člověk je charakterizován větami, které sám od sebe vyslovuje. To je známá věc, i když ne pro každého. No nebudu to rozpitvávat, film mě překvapil právě tím počtem zajímavých vět. A v některých žádanějších filmech nezazní ani jedna filozofická věta, takže jsou jen jak říkal E. Kant - kratochvilné, takže nepovznášejí, ani neoznačují realitu přesnými slovy, jsou jen vycpaným show, zatímco v tomhle filmu tyhle záblesky jsou. A to není málo. (18.09.2011)

Přestože Vávra zaoblil všechny hrany Hrubínovy předlohy, vrhající lidské city „na veřejnou cestu“, kde s nimi slunce vykoná své, zestetizoval svět prorezlý nenaplněním a přeplněním, z něhož každého vidoucího mrazí, a tím vše charakteristické vlastně ztlumil, vytvořil pozoruhodný film, který připomíná úpalem rozpálenou četbu dramatu v omamných jihočeských exteriérech. Z Hrubínova ostrého profilu zbylo jen málo, ale přesto nikdy neodolám a pátrám po tom, jak do sebe prorůstá idealizace a kritika, okouzleně sleduji, jak si hrají světlo a tma s krajinou, a nechám se uhranout Fabianovou, Högerem, Munzarem, Záhorským a dalšími… (24.12.2010)