Zelená karta

Peter Weir a romantická komedie, to je spojení sice nečekané, ale fungující stejně dobře jako ostatní jeho filmy. Jinak řečeno: mnohem lépe než drtivá většina tohoto žánru. Kromě scénáře, režie a ústřední herecké dvojice si ještě zaslouží zmínku hudba, která tu má také důležitý prostor – od Zimmera přes Mozarta a Enyu až k africkému bubeníkovi s plastovým kbelíkem. (21.05.2015)

Úplně chápu, proč se Gérard Depardieu dostal se svým herectvím až do Hollywoodu. V devadesátých letech totiž byla radost sledovat jeho role. Byl z něj totiž takovej správnej, dobrosrdečnej, obří i když trošku cholerickej Francouz, kterého si nešlo neoblíbit. Zelená karta je jeho vstupenkou do světa Ameriky a on ji zvládl s naprostou grácií, která mu nejde v tomto filmu upřít. Popravdě jsem si tímto filmem krásně připomněl, proč ho vlastně mám tak rád. Hezký, příjemný, lidský film s evropskou nonšalancí v americkém světě. (06.09.2017)

„Na ten pohovor se připravte. V pondělí večer bude po všem. Začneme připravovat rozvod.“ - „Už aby to bylo!“ Ale žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří…I přes hrozbu prozrazení a odlišnost ústředního páru jde o moc příjemnou, pohodovou romantickou komedii (atmosféru pomáhá dotvářet i skvělý soundtrack, v němž převládá nevšední mix interpretů jako Mozart či Enya). Člověk se u ní spíš po většinu času usmívá, než že by se přímo za břicho popadal, ale je tu celá řada drobných, vtipných scén (zapálené mluvení o rostlinách, objednávání v restauraci, setkání s imigračními úředníky, společné nakupování, alternativní klavírní koncert, focení, psaní dopisů atd.). Ale důraz je hlavně na romantiku, a chemie, jiskření (i když mnohdy je to spíš hromobití) hlavního páru funguje na výbornou, navíc se vše vyvíjí postupně, přirozeně, křehce. A konec se opravdu povedl. Film léty jen zraje a já po mnoha zhlédnutích navýším na slabších 5*. Tuhle poctivou, milou „romanťárnu“ opravdu můžu. „Jste ženatý, Georgi?“ - „Já? No, já...obvykle ne.“ (14.09.2012)

Peter Weir natocil uz spoustu lepsich filmu, to je bez debat, ale ja mam tenhle film celkem rad. Pro me to je nadprumerna romanticka komedie s nekomplikovanym dejem, ktery ale dava prostor pro spoustu romantickejch i komedialnich prvku. Herci jsou prijemni Gérard Depardieu i Andie MacDowell hrajou pekne a dobre se na ne diva. Hlavne ze zacatku, kdyz se jeste spis nesnasi, je to hodne dobry, pak kdyz uz je to spis jen romantika film trosku ztraci, ale presto nadprumer. (05.06.2005)

Zelená karta je případ filmu, který funguje díky chytrému castingu. Upřímně řečeno, bez ústřední herecké dvojice Gérard Depardieu a Andie MacDowell by šlo jen o tuctovou romanci, kterých filmová studia chrlí bez oddechu kvanta. Spojit robustní emotivní herectví Gérarda Depardie s jeho hranatou, na první pohled neohrabanou postavou, s jemnou křehce působící a spíš k intelektuálnímu projevu inklinující Andie MacDowell bylo mazané a vyšlo na jedničku. Jako komedie u mě Zelená karta nikdy příliš nefungovala, na to jí schází vtipné a nadčasové dialogy stylu Francise Vebera nebo funkční gagy. Většina úspěšných scén, které se snaží hrát na humornou notu (s výjimkou několika půvabných momentů typu "Můžu jít na záchod?" - "A proč?"), využívá právě kontrastních rozdílů obou herců. Romantická linka s několika emočními vrcholy a otevřeným koncem ale působí velmi dobře. Režisér Weir vede svoje ovečky a celý filmový štáb spolehlivě, ale námět skýtal větší možnosti a scénář šel ještě dopilovat, aby vznikl opravdu velký film. Případ sám pro sebe je Andie MacDowell, vcelku průměrná herečka, která se k filmu dostala jako mnoho jiných přes modeling, a neskutečně sympatická příjemná osůbka, která při dobrém vedení dokázala v 90. letech, kdy byla na vrcholu svého fyzického půvabu, film výrazně zvednout. Celkový dojem: 65 %. (08.02.2010)