Furiosa: Mad Max sága

To co jsem doufal, že dostanu od druhé Duny, jsem dostal od Furiosy. Prakticky ve všech ohledech pravý opak oproti frenetickému a zběsilému Mad Maxovi. Táhlá a rozvážná postapokalyptická kronika wastelandu , která si bere to nejlepší nejenom z Mad Maxe, ale také z 300, Rychle a zběsile a ano .. i z Duny. Je to fenomenální, dech beroucí a několikrát jsem se při sledování zajíknul blahem. Jednozáběrovka ve vzduchu je absolutní top. No a Hemsworth ... (23.05.2024)

Jsem se až vyloženě lekl, když jsem se teď podíval, že od posledního dílu, uteklo už devět let ! Další šílený koncert, v úchylném postapo světě, který se mi líbil více, díky lepšímu a mně sympatičtějšímu obsazení, než v té Zběsilé cestě (Hardyho nemusím). Dechberoucí tempo, skvělé akční scény, jen mě občas rušilo zelené plátno s efekty, které tu jsou místy do očí bijící a obraz v tu chvíli byl strašně nepřirozený, možná chyba u mě, netuším. Každopádně ale slušná podívaná, kterou jsem si náramně užil. Škoda, že nedošlo na více emotivnější scénu, s tím řidičem náklaďáku, když už si sním dala Furiosa takovou práci ho zachránit, z té Bullet pevnosti. Lepší čtyři. (29.08.2024)

Devět let stará písková divočina to u mě měla na čtyři hvězdy a kousek. Teď to jsou čtyři hvězdy bez kousku, ale radost mám obdobnou. Pokračování je ambicióznější, žánrově rozevřenější a asi i lépe pracuje s postavami, jinak jde ale znovu o nekompromisní audiovizuální nářez plný hřmotného hudebního doprovodu, ze řetězu utržené kreativity, propracovanosti zpustošeného světa, zdegenerovaných postav, vynikajících kaskadérských kousků a nespočtu nápadů. Kamera, wow! Před lety šlo zároveň o jednu velkou akční jízdu, teď se karty odkrývají postupně, přičemž po úvodní (skvělé) naháněné unesené dcerky tu máme skoro hodinku bez většího akčního svinčíku, i když pořád něco visí ve vzduchu. Mnohé nahradí (přeci jenom tempo v první polovině krapet drhne) vzápětí přehledně zkomponovaná akční scéna s naloženou cisternou o slušném počtu minut. A frčíme dál. Furiosa se odehrává na prostoru několika let, sledujeme střet dvou armád s bizarními a zvrácenými vůdci a celé se to skládá z pěti kapitol ze života okaté dračice, která vyrůstala obklopená násilím a šílenstvím. Přesto bych místy uvítal větší dravost a syrovost (minule to víc létalo, padalo, skákalo i bylo víc barevné, polonahé krasotinky se toho nebály nebo fanatické postavy se prostě jen šíleně řehtali), stejně tak bych lépe pracoval s naznačenou romancí. Prostě to celé tolik nedrtí smysly jako posledně... Z Chrise Hemswortha jsem úplně neucvrkával, Anya Taylor-Joy a její intenzivní upřené pohledy, to je jiná radost. (24.05.2024)

Dechberoucí festival perverzních nápadů Jirky Milera. Je prostě démon, anebo v předraqovém věku jede na nitru! Další pokračování jeho postapoporna s postiženými z australského automotoklubu je skvělou ukázkou toho, že i dnes, v dobách odporných digitálních mrdníků, může být film technicky dokonale moderní, a přitom stylem dokonale staroškolský. Už dlouho jsem neviděl něco tak nádherně natočeného, s krystalicky čistým obrazem, famózní kamerou, fantastickými exteriéry, mrazivou hudbou a třemi prdelemi úchylně perfektní až nádherně zvrácené analogové akce s minimem omalovánek. Jirka dokonce dokázal i další neuvěřitelnou věc, a sice, že filmu skoro neuškodil ani prkenný pozér Homothor, kterého Pan režisér dokonce donutil i párkrát nakrabatit čelo. Anebo to možná bude spíš tím, že toho Dementa, boha hromü, ve skutečnosti hrál skvělý velkobritský herec Mark Gatiss. Vcelku zajímavou markantou posledních dvou dílů se jeví to, že ústřední postava je tam de fuckto úplně k hovnu. Tudíž tak jako v předchozí Fůře na cestě zcela zbytečný Tomáš Tvrdýy jen tak celou hrací dobu nepodstatně čuměl jako tvrdé „y“, i tento díl by se klidně obešel bez obskurně odporné Aničky Krejčí – Radostné, která tu s očima na spáncích jen tak bezradně čumí každým po jiné mouše a sem tam prostě vystřelí jazyk a nějakou slupne, zatímco všichni ostatní mutanti, postapo potrati, animální hovada a jiné obludy parádně rozjebávají obskurní vehikly a vzájemně se brutálně koxují. No, rozhodně by jeden musel být řádně ozářený, aby uvěřil, že z takové zrůdičky by někdy mohl vyrůst seksy Theronovic Karlík! Ovšem to z mé strany není vůbec žádná výtka, byl jsem tou vizuálně dokonalou hn - hnn – hnnnnnn banalitou naprosto oblažen a uchvácen, až jsem měl po skončení chuť narazit volant i na vytuněnou dvouventilovou sekačku Stiga a s nějakým rozeným invalidou či retardem brutálně rozjezdit bankr na nejbližším golfovém potratišti. (28.05.2024)

Zběsilá cesta byla mistrovským dílem akčního žánru a byla tak našlapaná, že nabídnout více téhož už ani nebylo možné. Furiosa je tak sice návratem do známého vyprahlého pouštního světa, v němž mají voda, benzin a střelivo větší hodnotu než lidské životy, avšak zároveň si jde vlastní cestou, vypravěčsky je to dost odlišný film. Pod kůži se ale noří skoro stejně intenzivně a na perfektní dechberoucí akci také dojde, jen tentokrát není středobodem všeho a pozornost se pro změnu soustředí na postavy. Herci jsou skvělí, kreativních scenáristických i režijních nápadů je stále habaděj. George Miller opět servíruje velkolepý, energický, nekompromisní a zábavný akční spektákl způsobem, který by se dal očekávat spíš od režisérů o víc jak polovinu mladších. (22.05.2024)