Třicet jedna ve stínu

„Je to na mě silný kafe…“ Na mě to tedy takto silně rozhodně nezapůsobilo. Snad možná jen ve chvíli, kdy kontrolor Kurka vede rozhovor s prodavačkou Alenou a říká "já nejsem soudce, já jsem kontrolor.“ Jinak mi ten způsob vyprávění se spoustou retrospektivit přišel takový spíš průměrný. Možná to u mě souvisí i s tím, že tu člověk až na výjimky neuvidí známé české herce, ale zato řadu herců anglických. To samozřejmě je jistá zvláštnost tohoto filmu. Ale rozhodně to nečiní film ničím výjimečný. Co mě určitě zaujalo byla pěkná jazzová hudba. Ale asi jsem celkově čekal trošku víc. (29.10.2017)

čaj místo třiceti sedmi a půl v lahvi, to by mě taky nasralo... ale že bych se kvůli tomu trávil, to zas ne... nicméně k věci: zahraniční herci mi do jisté míry trochu vadili - v tu dobu jsme měli jistě adekvátní a kvalitní alternativy v našich luzích, jejichž klapání ústy by souhlasilo s tím, co říkají... k příběhu není třeba moc dodávat - linie je poměrně jednoduchá a jasná, karty se postupně rozdávají v podobě lehce psychózních flashbacků a dramatický závěr je prakticky nevyhnutelný... filmu hodně prospívá hudba - Krautgartnerův jazzík příjemně místy odlehčuje těžší momenty, které naopak ještě umocňuje teskné vytí Marty Kubišové - dobrá volba. suma: audit byl, je a bude svinstvo, takže to chce mít flašku po ruce, ve který se nachází to, co má... k filmu se hodí ale i vzhledem k názvu a tematice spíš studený pivko. 70% (28.06.2012)

Zvláštní snímek s produkcí a herci z Velké Británie, poněkud nechápu proč vlastně? Hlavní hrdinka prodavačka Alena je velmi pohledná žena, jenže kreje vedoucího s kterým má poměr, nebot krade alkohol. Přijde kontrola velice chrismatický Rudolf Hrušínský a tak jim nezbyde nic jiného než sehnat prázdné lahve a nelít do nich čaj a dát je zpátky do skladu. Samozřejmě se to při počítání okamžitě provalí nebot se jedna láhev rozbije. Alena je z toho na dně spáchá sebevraždu. Snímek má spíš za cíl ukázat jak to mezi lidma vypadá, že málo kdo vede štastný život , třeba kontrolor má doma hroznou ženu. Na snímku je pouze jedna vada a to že se velká část filmu odehrává v noci a je to černobílé tudíž tam toho mnoho není vidět. (22.12.2009)

Nenechte se zmást začátkem. Tlustý upocený geniální Ruda Hrušínský sleduje pěkný holky v Praze a žere u toho tlustý, umaštěný párek. Do toho zní stupidní dixík poplatný 60-tým komunistickým letům. Pak se tam ale objevuje moc pěkná holka, vedoucí Pramenu. No a ta kočka má pěkné máslo na hlavě. A pak se neste s tímto neobyčejně obyčejným příběhem do světa skutečného filmového umění. Byl jsem překvapen, kupodivu příjemně. Na rok 65 teda kurva dobré kooprodukční dílo. (30.04.2010)

Dalo se s tím pohrát daleko víc. A moc jsem se bál, že to skončí tak, jak to nakonec skončilo, protože to je podle mne taková scenáristická berlička, když neví, kudy kam a jak to zakončit v té skutečně psychologické rovině. Nakonec je to jen taková prvoplánová moralitka, v určité chvíli lehce odhadnutelná, a nic jiného navíc nenabídne. Natočené je to ale zajímavě, má to určitou skoro snovou atmosféru - jen mne teda štvala ta jazzová a nehodící se hudba na začátku - až hypnotickou chvílemi, nu to víte, 31 ve stínu... Slušné lokace a zajímavá skutečnost lázní vedle Strakovky, kde dnes nic není a plovárna je jen hotel s restaurací pro bohaté. Zajímavé je i to spojení českého prostředí a anglických herců, ale celkově mi chybí k té psychologii postav vědět o nich daleko víc, než jen pár flešbecků a listování albem fotek. (24.03.2022)