Réžia:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrajú:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (viac)Obsahy(1)
Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (228)
Upřímně řečeno, strach už tento snímek asi nikomu nenažene. Strohá scéna, statická kamera – jako bychom se octli v divadle. I herecké výkony jsou takové nemastné neslané. Z tohoto průměrného schématu vybočují dvě věci – vlezlá ústřední melodie a výkon Bely Lugosiho. Sice se jedná o výkon podobného ražení, jako ve filmech Eda Wooda 50.let – patetické proslovy, naprosto absurdní mimika a teatrální pohyby – ale je tu něco navíc. Je tu cítit blízkost ikony, kultu, který kolem sebe Lugosi dokázal rozpoutat. Jeho výkon se z dnešního pohledu může zdát amatérský, ba směšný. Současně však z určitého úhlu může působit děsivě. Z Lugosiho podání čiší naivní představa, že on sám je Draculou. A tato naivita se postupně mění v jakýsi fanatismus. Jinak řečeno, neuvěřil jsem mu, že je Dracula, ale o to děsivější mi přišlo poznání, že si to o sobě myslí. Dracula není žádné umění. Nejsou tu ani zdařilé triky, nic. Hypnotizující výkon hlavního představitele ho však povyšuje na nevšední zážitek. ()
Nenapíšem toľko,čo som písal k predchádzajúcemu komentáru na The Invisible Man,tam nehral ani Lugosi,ani Karloff,v tomto prípade hrá prvý zmieňovaný,ktorý baží po krvi,Gróf Dracula.Tým nechcem povedať,že by trpel nedostatkami,dostáva sa mi veľa hrôzy,strašidelných postáv,desivej atmosféry a neustálej hudbe,kde vidím aj Van Helsinga,aj úplne prvú obeť Renfielda,ktorý sa nikdy nespamätal z prvého stretnutia s Grófom... Bela Lugosi síce nevie anglický ani ceknúť,o to pôsobí strašnejšie,skrátka celý svoj hovorený text sa musel naučiť naspamäť,ale pochybujem,že ho niekto vôbec prekoná v tejto role. Ted Browning servíruje klasický horor z Universalu,ktorý sa môže pokojne stať neprekonaným dielom s touto tématikou a myslím,že ja osobne mám zvláštne pocity z toho,že by som sa stal svedkom týchto šialených situácii,z ktorých by mi mohlo kľudne preskočiť? Perfektný atmosferický horror,ktorý pracuje najmä s atmosférou a hudbou,samozrejme BELA LUGOSI nesmie chýbať,on si celé dianie pekné vychutnáva,len tak ďalej Count Dracula,máte na to byť tým,čím ste... ()
Bezkrevná adaptace s nulovým tempem a spádem (zásluhou toho se i těch 75 minut zdá skoro nekonečných), statickou a nenápaditou režií a hodně nepřesvědčivými (čtěte: legračně přehrávajícími) herci (včetně Lugosiho). Absence hudby také příliš nepotěší. Zato výtvarná stránka a vůbec práce s mizanscénou je parádní (některé záběry jsou úžasné a atmosféra krásně staromilecky stylová), proto je taková škoda, že samotný děj je tak zoufale unylý a nezáživný (u filmu o Draculovi neprominutelná výtka). A co je to za upírský horor, když v něm není snad ani jeden záběr na upíří tesáky?!! 50 - 60 % ()
Dracula ve své nejklasičtější podobě. Je pravdou, že dnes už vyděsí asi málokoho, ale právě on je pilířem nejen dalším snímkům s krvesajícím hrabětem, ale celkově horroru vůbec. Ve své době, kdy do filmu vstoupil zvuk, ke všemu platil za trhák a studio Universal zachránil před krachem. Už úvodní titulky mě ohromily díky použité Čajkovskiho hudbě z Labutího jezera. Krása. Výprava a herecké obsazení naprosto skvělé, Bela Lugosi je vážně démon a se svým slavným pohledem se tu zcela jistě vyřádil. Trochu mě udivilo, že tu chybí veškeré atributy, tolik zásadní pro všechny další upíří filmy. Žádné Draculovy tesáky, ani přímé záběry na prokousávání dívčích krčků, všechno je tu pouze v náznacích. Mým nejoblíbenějším Draculou tak proto zůstává ten od Hammeru z roku 1958. ()
Ač to podle hodnocení nemusí vypadat, jsem zklamán. Tod Browning má ohromné cítění pro detail: východy slunce a vůbec trocha poetiky kontrastují s nepříliš přitažlivým prostředím zatuchlého hradu, záběry na roztomilé myšky lezoucí ze svých děr a pak samozřejmě úžasné oči Bély Lugosiho, jejichž uhrančivá síla je využívána celkem často. Když hrabě Dracula schází se svítilnou ze schodů nebo bledá ruka otevírá rakev, to jsou malé drobnosti, které tvoří hororovou atmosféru filmu. Snímek ale nejvíc pokulhává v dramaturgii. Úvod je sice svižný – parádní cestu kočárem okopíroval Coppola sprostě celou – a divák se těší, co přijde dál, ale od půlky není výraznějšího místa, kdy stoupá či klesá napětí, a mě přepadá smutek, protože jsem od Draculy čekal trošku víc. ()
Galéria (77)
Zaujímavosti (65)
- Scéna, kdy Drákula cestuje na lodi do Evropy, je archivní záznam vypůjčený z němého filmu The Storm Breaker (1925). (liquido26)
- Po smrti Lona Chaneyho byl jedním z prvních herců zvažovaných pro roli Drákuly Ian Keith. (liquido26)
- Producent Carl Laemmle plánoval zfilmovat Draculu hned po přesunutí studia Universal Pictures do Kalifornie v roce 1914, došlo k tomu ale až o 17 let později. (Oktavianus)
Reklama