Asi se zblázním

Film má poměrně fajn nápad o muži, který se dobrovolně nechá příjmout na psychiatrii kvůli ženě, do které se po první noci zamiloval, ovšem podepíše smlouvu a už se nebude moct dostat ven a žena nejeví příliš zájem. Chvílemi jsem doufal, že Španělé se povezou na úspěšné vlně Toc Toc, přece jen podobné postavy, avšak humorná stránka zde šla bokem absolutně, pobaví maximálně tak paní s Tourettovým syndromem, ale zbytek pacientů je trestuhodně nevyužitý. Škoda, že místo komedie se film zaměřuje spíš na romantiku, drama a emoce, což já rozhodně nevyhledávám. Ušlo, ale mohlo být lepší. 5.5/10. (03.03.2021)

Hodně mi to námětem připomínalo 50x a stále poprvé. Jenže zatímco Adam Sandler dokáže bavit, tady to bylo spíše o příběhu. Přitom začátek působí dobře. Akcička v klubu, střelená holka v klubu, navíc to vypadá, že všechny Španělky trpí na ofinu, takže milovníci ofin mají na co koukat. Vrchol první scény je pak pařba střelené holky s týpkem na Tell Me Why od Supermode, takže tady tomu náběhu na zábavnou komedii nebylo co vytknout. Pak ale v blázinci už je to trošku průměrnější. Určitě to není ztráta času, ale nějak jsem měl pocit, že tu chybí zatraceně málo momentů, u kterých bych se upřímně zasmál. (27.05.2021)

Dostanete přesně to, co by jste mohli v rámci žánru očekávat. Tvůrci ničím nepřekvapí, ale na druhou stranu ani nezklamou. Prostředí ústavu a figurky v něm fungují jak mají a všichni herci jsou sympatičtí. I když bylo ke konci těch žvástů hodně, na španělské poměry je to ukončeno relativně snesitelně. Klasická polotuctová netflixárna, kterou stačí vidět jednou, ale neurazí. Každopádně se moc pěkně koukalo na Susanu Abaitúa, která má na víc, než hrát v průměrných komediích. Stejně tak se hezky poslouchala i brebentivá španělština, což angličtinou unavení filmožrouti jistě ocení. (01.04.2021)

Romantická komedie s poselstvím. Když člověk překousne šablonovitý začátek a neskutečnou zápletku, dostane úžasně roztomilou komedii, která se dokáže vyjádřit k tomu, co trápí obrovskou část populace. Nejsme v pohodě. A nemá smysl předstírat, že budeme, až nám někdo řekne, abychom nebyli smutní. Po Campeones je Loco por Ella další příjemnou španělskou komedií, která slušně ale bez politické korektnosti odhaluje svět lidí, co "nejsou normální". Díky za to. (01.03.2021)

"Na duševní nemoci je těžké to, že ostatní chtějí, abyste se choval jako zdravý." Ordenův snímek mi svou atmosférou hodně připomínal italský film Vzpomínáš si?, jenž rovněž sázel na netradiční romantickou linii, která se mísila s problematikou (ne)vyléčitelné nemoci. Humorná stránka filmu na mě celkem fungovala - zejména díky postavě Saúla, jehož příběh se postaral zároveň i o solidní dramatickou vložku. Dále oceňuji postavu "tourretovské" Marty. Ústřední dvojice byla veskrz sympatická, avšak romantická linie působila místy až přehnaně kýčovitě a americky. Tak či onak se však jedná o milý film k zasmání, ale i zamyšlení. "Je úžasné sledovat, jak duševně nemocní zbožňují želé. Průsvitné jídlo nám způsobuje radost." (23.05.2021)