Réžia:
Jiří WeissScenár:
Jan OtčenášekKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík, Blanka Bohdanová, Eva Mrázová, Karla Chadimová, Vladimír Ráž, Miloš Nedbal, Anna Melíšková (viac)Obsahy(1)
Velice precizní postižení okupační atmosféry strachu, ovládající celou společnost. Hrdinkou je z transportu uprchlá židovská dívka, kterou mladičký student ukryje na půdě jednoho činžovního domu. Navzdory ohrožení i mládencově měšťácké rodině mezi nimi vyraší něžná láska. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (117)
Není to film, který bych musela za každou cenu vyhledávat. Potřebuje svůj čas a člověk na něj musí mít náladu. Je to pro mě velmi silný filmový zážitek, zvlášť, když mu podlehnu. Herecké obsazení bylo výborné. Měla jsem trošku problém s Blankou Bohdanovou, ale co, ta role prostě byla taková. S tím nic nenadělám. ()
"Podívej, támhle je Proxima Centauri. Je to dvojhvězda. Otáčejí se kolem jediného gravitačního pole. Jedna kolem druhé." "Jako ty a já?" ____ Bravurní adaptace dnes již klasické novely české poválečné literatury Jana Otčenáška, která se zaslouženě zapsala do zlatého fondu československé kinematografie. Jde v podstatě o alternativní přepis ikonické divadelní hry Romeo a Julie od majstra Viléma Šejkspýra - akorát narativ, klauzule a ústřední aktéři jsou obměněni. Jiří Weiss pojal dané leitmotivy a dílčí periferie velmi specifickou interpretací, která z určitých hledisek, jmenovitě v rámci dobové výpovědi, emocionální sugesce, konotací neorealismu, dílčích aspektů a řemeslných složek fakticky bere dech. Skrze temporální drobnokresbu jednotlivých charakterů zkoumá až sisyfovskou beznaděj nejtemnější etapy v dějinách Československa, ale paradoxně i jistý optimismus okurkové sezóny, leč je minimální. Ivan Mistrík a Daniela Smutná tvoří milostný pár jak z řecké tragédie či z Rollandovy baladické novely 'Petr a Lucie', a divák s nimi sdílí až intimní empatie. Tím vzniká nesmírně autentická replika atmosféry protektorátní doby, respektive období heydrichiády, a v neposlední řadě určitě jedna z nejpůsobivějších kritik antisemitismu a nacistické ideologie - zcela nepřikrášlená, nekompromisní, neberoucí si jakýkoliv servítky.... Negací snímku je tak krom příliš dlouhé expozice - která spíš slouží jako naturalistická sociologická sonda a reflexe rozpoložení tehdejší společnosti, která se vztahem zaobírá sporadicky, k čemuž tedy slouží polovina druhá - absence určité narativní komplexnosti, páč samotný přepis předlohy na filmové plátno je velice zkratkovitý a striktně modifikovaný - ovšem závěr samotný závěr je tak emocionálně senzitivní, že odpustíte takřka všechny nedostatky. Pokud ale nevíte, jakou knihu z našeho domácího revíru vylosovat k matuřitní zkoušce, krom Čapka, Hrabala a Vančury si určitě vyberte tento ikonický příběh, a dejte všanc jeho neméně kvalitní filmové adaptaci.... VERDIKT: 8,8 judaistických morčat z 10 ____ "Víš, co bych chtěl? Vidět tě, když se směješ." "To už jsem asi zapomněla." [#46.LFŠ] ()
Je vždy poněkud nefér srovnávat film a jeho literární předlohu. Jan Otčenášek je starosvětský autor, který do své novely zakomponoval některé zajímavé moderní stylové postupy (např. občasné promluvy vypravěče ve druhé osobě). Jiří Weiss natočil také starosvětskou adaptaci. Tentokrát bez jakékoli modernizace. Je sympatické, že nevyrobil doslovnou adaptaci, ale zpracoval nový scénář, na nemž se sám autor knihy podílel. Nicméně, můj dojem je, že film nepatrně zploštil původní předlohu a to nejen po stránce stylové (tam je to pochopitelné). Bohdanová je jako domovní nacistická megera mnohem silnějším záporákem, ale síla původního kolaboranta spočívala právě v nejednoznačnosti jeho motivací. Weiss také okleštil erotický podtón vztahu Pavla a Hanky (resp. Ester v knize). Také je škoda, že se ve filmu neobjevily snové sekvence knihy, které jsou pro zfilmování jako stvořené. Záměna Pavlova otce za matku je poněkud zbytečná, ale nevadí. Naopak plusem je Pavlův dědeček v podání Františka Smolíka. Ten je za stále remcajícího tovaryšského pomocníka více než dobrou náhradou. Výsledkem je dobrý film s výborným obsazením (Mistrík i Smutná jsou skvělí), nicméně co do síly prožitku například na Vyšší princip nemá. ()
Kluk riskuje kvůli mladé židovce život celé své rodiny.... A je to čím dál horší, když se naplno rozjede Heydrichiáda. Jestli se vám líbil Vyšší princip, máte rádi starší české (pseudo)historické filmy nebo jste četli Otčenáškovu předlohu, mohlo by se vám to líbit. Kvalitní český film z okupace s bezva výkony (pro mne) neznámých herců. ()
Nie je to žiadne vrcholné dielo, akoby sa mohlo zdať podľa hodnotenia. Na veľmi podobnú tému boli natočené podstatne lepšie filmy, ako napr. o rok mladší Vyšší princip (1960). Tam kde sa žiada atmosféra strachu, tak sa jednoducho nedostavuje (až som si často hovoril, že aký pohodový film). Miestami to je dosť naivné (napr. hlavný hrdina je až príliš zidealizovaný), niekedy až nahlúple (Proxima Centauri? To si snáď robíte prdel!), herecké výkony občas preafektované. Ten nepríjemný zvuk na dvore, to ako mal byť vtáčí spev? Mne to skôr pripadalo ako točenie starou, hrdzavou kľukou. Výborná je kamera, zábery na vnútornú stranu bytového domu, či na točité schody sú ozaj pôsobivé. Potešil ma mladučký Mistrík v jednej z jeho prvých rolí, smutná Smutná už o niečo menej. Námet, resp. scenár sú výborné, keby sa toho chopil nejaký schopnejší režisér, zrejme by bol zážitok nezabudnuteľný. ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (5)
- Film je adaptací novely Jana Otčenáška. (facojurka)
- V San Francisu (USA) získal film ocenění za Nejlepší scénář (J.Otčenášek a J.Weiss) a za Nejlepší scénář. (M.B)
- Ve filmu je zmíněna hvězda Proxima Centauri. Ta ovšem není z Evropy viditelná, natož tak z Prahy. Nachází se na jižní obloze. Pouhým okem je ale nepozorovatelná. (ČSFD)
Reklama