Réžia:
Jiří WeissScenár:
Jan OtčenášekKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík, Blanka Bohdanová, Eva Mrázová, Karla Chadimová, Vladimír Ráž, Miloš Nedbal, Anna Melíšková (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Velice precizní postižení okupační atmosféry strachu, ovládající celou společnost. Hrdinkou je z transportu uprchlá židovská dívka, kterou mladičký student ukryje na půdě jednoho činžovního domu. Navzdory ohrožení i mládencově měšťácké rodině mezi nimi vyraší něžná láska. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (117)
Nie je to žiadne vrcholné dielo, akoby sa mohlo zdať podľa hodnotenia. Na veľmi podobnú tému boli natočené podstatne lepšie filmy, ako napr. o rok mladší Vyšší princip (1960). Tam kde sa žiada atmosféra strachu, tak sa jednoducho nedostavuje (až som si často hovoril, že aký pohodový film). Miestami to je dosť naivné (napr. hlavný hrdina je až príliš zidealizovaný), niekedy až nahlúple (Proxima Centauri? To si snáď robíte prdel!), herecké výkony občas preafektované. Ten nepríjemný zvuk na dvore, to ako mal byť vtáčí spev? Mne to skôr pripadalo ako točenie starou, hrdzavou kľukou. Výborná je kamera, zábery na vnútornú stranu bytového domu, či na točité schody sú ozaj pôsobivé. Potešil ma mladučký Mistrík v jednej z jeho prvých rolí, smutná Smutná už o niečo menej. Námet, resp. scenár sú výborné, keby sa toho chopil nejaký schopnejší režisér, zrejme by bol zážitok nezabudnuteľný. ()
Je vždy poněkud nefér srovnávat film a jeho literární předlohu. Jan Otčenášek je starosvětský autor, který do své novely zakomponoval některé zajímavé moderní stylové postupy (např. občasné promluvy vypravěče ve druhé osobě). Jiří Weiss natočil také starosvětskou adaptaci. Tentokrát bez jakékoli modernizace. Je sympatické, že nevyrobil doslovnou adaptaci, ale zpracoval nový scénář, na nemž se sám autor knihy podílel. Nicméně, můj dojem je, že film nepatrně zploštil původní předlohu a to nejen po stránce stylové (tam je to pochopitelné). Bohdanová je jako domovní nacistická megera mnohem silnějším záporákem, ale síla původního kolaboranta spočívala právě v nejednoznačnosti jeho motivací. Weiss také okleštil erotický podtón vztahu Pavla a Hanky (resp. Ester v knize). Také je škoda, že se ve filmu neobjevily snové sekvence knihy, které jsou pro zfilmování jako stvořené. Záměna Pavlova otce za matku je poněkud zbytečná, ale nevadí. Naopak plusem je Pavlův dědeček v podání Františka Smolíka. Ten je za stále remcajícího tovaryšského pomocníka více než dobrou náhradou. Výsledkem je dobrý film s výborným obsazením (Mistrík i Smutná jsou skvělí), nicméně co do síly prožitku například na Vyšší princip nemá. ()
V rámci dvoch dní som si opätovne pozrel dva filmy z obdobia heydrichiády. Včera Vyšší princip a dnes Romeo, Julie a tma. Okrem obdobia majú spoločného Ivana Mistríka aj Františka Smolíka. Napriek tomu, povedané slovami Vlastu Buriana - nejní to k přirovnání. Zatiaľ čo Vyšší princip je po všetkých stránkach dokonalý film nepodliehajúci účinkom času, Romeo, Julie a tma považujem iba za mierne nadpriemerný film, ktorý sa viac o niečo snaží, než to dosahuje. Predovšetkým Dana Smutná na mňa pôsobila veľmi nevierohodne, atmosféra bola vybičovaná iba vonkajšími udalosťami a poetické vložky čpeli falošnosťou. O kladoch sa nemusím zmieňovať, opísali ich už ostatní komentátori. ()
František Smolík je podle mě nejlepší herec své doby a i zde předvádí, že i malá role může být daleko výraznější, než ty hlavní. Se svým filosofickým nadhledem zde předvádí hru výtečně napsaných a mrazivě pravdivých dialogů stejně jako ve Vyšším principu. Bohužel celkově na mě ten film působí poněkud "prostince". Dialogy jsou vesměs takové obyčejné a film ve člověku nevzbuzuje takovou tu prvoplánovou nenávist k fašismu jako v jiných našich filmech. Jinak se však jedná o výtečně zfilmované drama, kteréžto jistě patří k nejzákladnějším snímkům československé poválečně kinematografie. ()
Fantazie. Weiss Otčenáškovu předlohu zrežíroval naprosto dokonale, v tom filmu není v tomto ohledu jediná chybička. Přesně zvolená délka jednotlivých scén, stupňované napětí, výtečný střih a Hanušova kamera. Herecké výkony, které snad nemohly být lepší. Exceluje zde zejména nesmrtelný slovenský sympaťák Ivan Mistrík, ale i vedlejší role jsou obsazeny naprosto přesně a i taková malá rolička, kterou zde měl Venca Lohniský nebo František Smolík se svým "mechanickým pomníkem", se podílí na konečném velmi silném emocionálním účinku. Kolik jsem už viděl podobných válečných příběhů ve filmech, ale jenom málo z nich bylo tak působivých. Holt se to musí umět. Podle mého soudu je Romeo, Julie a tma přinejmenším stejně tak skvělým filmem, jako mnohem známější Vyšší princip. ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (5)
- Miloš Nedbal si zahrál ve filmu se svými žáky z DAMU Václavem Sloupem a Ladislavem Mrkvičkou. (M.B)
- V roce 1960 na MFF v San Sebastianu (Španělsko) získla film Hlavní cenu - Zlatou mušli a cenu za Nejlepší režii (J Weiss). (M.B)
- V San Francisu (USA) získal film ocenění za Nejlepší scénář (J.Otčenášek a J.Weiss) a za Nejlepší scénář. (M.B)
Reklama