Série(2) / Epizódy(11)
Obsahy(2)
Seriál Šógun je originálna adaptácia románu Jamesa Clavella od stanice FX a odohráva sa v Japonsku v roku 1600 na počiatku občianskej vojny, ktorá definovala celé storočie. Lord Yoshii Toranaga bojuje o svoj život, lebo jeho nepriatelia, ktorí sú v Rade panovníkov, sa proti nemu spojili. Keď sa nájde záhadná európska loď, ktorá uviazla v neďalekej rybárskej dedine, jej kormidelník John Blackthorne prinesie so sebou tajomstvá, ktoré môžu pomôcť Toranagovi nakloniť ručičky váh moci a zničiť obrovský vplyv Blackthronových nepriateľov - jezuitských mníchov a portugalských obchodníkov. Toranagov a Blackthornov osud sa neoddeliteľne prepojí s ich tlmočníčkou Todou Mariko, záhadnou kresťanskou aristokratkou a poslednou zo zahanbenej rodinnej línie. Kým slúži svoju pánovi uprostred napätej politickej situácie, Mariko musí zladiť svoje nové kamarátstvo s Blackthornom, svoju oddanosť viere, ktorá ju zachránila, a povinnosť voči svojmu nebohému otcovi. (Disney+)
(viac)Videá (2)
Recenzie (202)
Trosicku nadnesene pathviezdie. Vynikajuci historicky dobrodruzak z Japonska nadherne vykreslujuci nielen dobu, ale i pomery, kulturu a jej stret s vtedajsim prichodom krestanstva. Charizmaticky Sanada, jemna Anna Sawai a i "barbar" Cosmo Jarvis spolu so zvysnym hereckym obsadenim podali ozaj skvele vykony. Divacky zazitok ako ma byt. Odporucam. 85% ()
Neprve jsem v dětství viděl v kině Zajatec japonských ostrovů, což byl vlastně hodně sestříhaný seriál Šógun. Pak jsem četl rozsáhlou knihu, na kterou jsem po dočtení myslel ještě 2 roky. Knize se prostě žádné filmové zpracovaní nevyrovná, přesto nový seriál je svojí výpravou velkolepý, na příběhu se mě nejvíc líbí střet rozdílných kultur což je nejlépe vystiženo v knize. ()
Veľkolepé, no zároveň intímne, drsné a bez príkras, no zároveň krásne. Dialógy sú ostré ako čepeľ katany, no zároveň pohľady a výrazy tvárí vedia rezať do ešte hlbších miest. Historická mňamka, ktorá ma okamžite uhranula a s ľahkosťou preniesla do vtedajšieho Japonska, no dať tomuto seriálu zbohom je pre mňa naopak veľmi ťažké. ()
Osobně mi přišlo finále celé serie v předposledním díle. Ten poslední už byl jen takovým dozvukem s náznakem a možností dalšího pokračování. Doufejme, že se tak nestane a nezačne se vařit z vody. Člověk se tak nějak pořád těšil na nějakou tu bitvu a oni to všechno tak šikovně obešli. Za to klobouk dolů bylo to plusem i mínusem. Než zpackaná bitva kvůli budgetu, to to raději takhle obtančit. Seriál je hodně komorní a je hlavně o taktikách, politických kličkách a pastech. Nicméně zajímavé a hezky vykreslené Japonsko té doby. Navíc Marika byla překrásná. ()
Shogun bohužel nakonec nedostál mého očekávání. Po vydařené první polovině scénář sklouzl k nelogičnosti a plytkosti. Postavy dokonce mezi sebou ztrácely kýženou chemii a vyústění celého příběhu by si zasloužilo rozhodně větší péči. To celé ve mě zanechalo jakousi hořkou pachuť nenaplněného potenciálu, což mě bude ještě dlouho mrzet. Pro historické počiny mám slabost, ne jinak je tomu u historických asijských filmů, Shogun měl však velkou výhodu v kontrastu západní a východní civilizace. Východní filozofie, však mnoho nepřinesl, jak je tomu zvykem a pletichaření bylo poněkud neohrabané. Na druhou stranu mě těší opětovná vlna zájmu o tento žánr, který byl až moc dlouho upozaďován. Navíc v této době paskvilů je Shogun přeci jen perlou v bahně, i když se smutným dozvukem. ()
Galéria (156)
Zaujímavosti (16)
- Žena samuraje dostávala jako svatební dar malé „Tanto“ (malou dýku) zvanou Kaiken. (Davidamper)
- Yoshi Toranaga (Hiroyuki Sanada) byl založen na skutečné historické postavě, Iejasu Tokugawovi, který ukončil vleklou japonskou občanskou válku (Období Sengoku – válčících států) a založil šógunát Tokugawa, který v Japonsku vládl v letech 1603 až 1868 (kdy došlo k reformám Meidži). (vojtaruzek)
- Samurajové nosili dva meče: Katana (dlouhý meč) a Wakizaši (střední meč). Katanu používali pěšáci a poskytovala delší dosah k zahájení a zabránění útoku, zatímco Wakizaši je kratší meč, který se používal především v boji zblízka, zejména v interiéru. Navíc se Wakizaši používal jako záložní meč pro případ, že by se katana stala nepoužitelnou a v případě potřeby k spáchání Seppuku. Třetí nošená zbraň, Tanto (dýka), se používala také v boji a při Seppuku. Obecné názvy pro Katanu a Wakizaši jsou Daito (dlouhý meč) a Šoto (krátký meč) a společně nošené se nazývají Daišó (dlouhý a krátký). (Davidamper)
Reklama