Občan Kane

Tak tenhle film opravdu není kritiky vyzdvihován pro nic za nic. Absolutně geniální Wellesovo dílo je tak výborné, že (až na černobílý obraz) má člověk pocit, že to je klidně film ze současnosti... Vypravěčské postupy pomocí flashbacků, přesná kamera a střih jednotlivých scén, stejně jako výborné herecké výkony jsou vzhledem k datu vzniku neuvěřitelné. Opus vyprávějící o muži, jehož bohatství by mu mohl každý závidět, a přesto ne a a ne dojít opravdovému štěstí, je vskutku výtečně natočen. A kromě mnoha filmařských fines, které určily kinematografické postupy na další půlstoletí a které jsou dnes již zcela běžně viditelné v každeém filmu, se zde nachází i nádherná a zahádná pointa. Na její vyřešení si každý ale musí přijít (či nepřijít) sám... Bravo! (20.03.2007)

║Rozpočet $686,033║Tržby USA $1,585,634║Tržby Celosvetovo $1,605,000║ Neviem ale tento film ma až tak nezobral, má dosť pestrý príbeh o vzostupe človeka, ktorému k skutočnému šťastiu stále niečo chýba ale ako námet to nie je pre mňa moc pútavé, Orson Welles hrá bravúrne, vrátane premien počas období, kedy sa dej vypráva ale vôbec ma prezentovaní príbeh nevtiahol tak ako by mal. /65%/ (24.07.2008)

O Občanu Kaneovi byly napsány stovky nejrůznějších rozborů a analýz, cokoli napsat by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto bych se pokusil o vlastní interpretaci, tedy, jak jsem film pochopil já. Charles Foster Kane, tiskový magnát a jeden z nejvlivnějších Američanů posledních několika dekád, umírá ve svém přepychovém ale nedokončeném sídle Xanadu. Jeho posledním slovem před smrtí je jakýsi "Rosebud". Novináři si ale s touto informací nevědí rady. Vyšetřením původu tohoto slova je pověřen reportér Thomson. Během své pouti se Thomson setkává s osobami, které měli pro Kanea v určitých obdobích jeho života důležitý význam. Ty Thomsonovi (divákovi) zprostředkovávají velmi subjektivní a nejednoznačný pohled na Charlese Kanea. Každý zpovídaný totiž Kanea zná jen z určitého úhlu, a proto si o něm nelze udělat jasný obrázek. Vzniká tak na první pohled komplikovaná mozaika, při bližším pohledu se v ní ale lze bez větších potíží orientovat. Teď bych rád předestřel několik typických znaků tohoto veledíla. Především je to tolikrát zmiňovaná kamera s vysokou hloubkou ostrosti. I to vypovídá o nejednoznačnosti filmu. Divák se může v podstatě zaměřit na jakoukoli část záběru. Pokaždé tak může sledovat trochu odlišné vyprávění. Ač se zdá, že syžet snímku je komplikovaný, není to úplně pravda. Struktura retrospektiv a flashbacků se pravidelně opakuje. Do některých ale Welles vkládá i sekvence, které nemohou být vzpomínkami postav na Kanea, to může být občas trochu matoucí, Welles si jakoby pohrává s divákem. Dále bych uvedl např. extrémní nadhledy a podhledy - ty Kanea doslova monumentalizují. A nemohu zapomenout na časté užití dvojexpozic. [==] Ve filmu lze najít různé paralely mezi hlavní postavou Kanea a skutečným tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem, který se snažil všemožně překazit natáčení snímku. [==] Orsonu Wellesovi bylo při natáčení jen 24 let, jedná se tak o předčasný vrchol jeho režisérské kariéry, jednak i proto, že mu byla dovolena naprostá svoboda při realizaci, které se později již nikdy nedočkal. (15.03.2007)

Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. (16.06.2017)

Kánon povinně divácké četby o megalomanovi, který skoupil celý svět a zbyl v něm sám. A největší paradox filmu? Zhruba v polovině se do záběru vloudí slavný zavěšený most na Manhattanu. Cítíte tu nesouměrnost? Inženýři dali dohromady takhle velkolepé, konstrukčně náročné dílo a my se tu zatím opájíme celuloidovými obrázky a řešíme nějakou ostrost a hloubku obrazu. Což ovšem nemění nic na tom, že komplexnost Občana Kanea nemá v dějinách kinematografie obdoby. (23.02.2008)