Okupácia v 26 obrazoch

trochu sklamanie...atmosféra je trošku budovaná slabo a ničím to nenahradzujú gore efekty či úchylky bohatých Chorvátov. Druhá polka trochu graduje, a aspoň sa vo filme velmi nefilozofuje, čo je obvyklé u juhoslovanských filmoch. Dlhá stopáž tiež filmu nepridáva a je tam na mna až príliš vela hudby...menej je niekedy viac. Hodnotenie: 55% (12.02.2013)

Pozoruhodný jugoslávský film se snaží postihnout hlubší souvislosti novodobých chorvatských dějin a jejich klíčového období - druhé světové války. Čarokrásný Dubrovník, oblíbená turistická destinace, ožívá. Ne přeplněnými ulicemi naší současnosti, ale posledními dny prvního období jugoslávské státnosti a posléze zvláštním prolnutím hned pěti politických rovin: německé a italské okupační, ustašovské kolaborantské, srbskočetnické a titovskokomunistické. Motiv tří přátel, které poltící se společenská skutečnost posléze zcela rozděluje, jen umocňuje tyto bolestné krvavé děje. Ztráty, které utrpí jedna strana, jsou vyvažovány odvetou těch, kdo přežijí. Závěrečná scéna, v níž hlavní hrdina, syn z bohaté chorvatské rodiny, zabíjí svého fašismu propadlého italského přítele a švagra, jenž právě "arizuje" jeho domov, i odchod do komunistické ilegality, kterým (dočasně?) zachraňuje život třetího, tentokrát židovského přítele, vypovídá víc než mnohé. O skutečné povaze krvavého italského fašismu, o sadismu ustaši, i o významu a budoucím vítězství v OBRAZECH se formujícího proudu komunistické rezistence. Režisér a spoluscénárista, student pražské FAMU (mj. jeden z mnoha Vávrových žáků), volí chirurgicky chladný, přesný a ve své věcnosti nemilosrdný pohled, který vše ostatní ponechává na svém divákovi. Otevřenost filmu a nesmlouvavá věcnost pohledu je zjevně nadčasová: vypovídá totiž mj. mnohé o postjugoslávské skutečnosti jak počátku devadesátých let, tak o jejím současném stavu. Pro českého diváka se jedná v každém případě o zprávy a souvislosti, které výrazně a pozitivně doplňují jeho vědomosti o doposud nejkrvavějším konfliktu lidských dějin na této planetě. (28.03.2012)

V Okupácii v obrazoch sa miesi taliansky a francúzsky melodramatický prístup k téme druhej svetovej vojny prostredníctvom citových vzťahov na začiatku predstavených hrdinov a ten taliansky nekompromisný v Passoliniho štýle. Ono sa to vôbec nemusí biť, práve naopak, v momente keď sa spustí masaker v autobuse, sme ešte viac šokovaní zobrazeným. Zafranovič predstavuje dejiny svojho národa bez príkras. Nám, stredoeurópanom zvyknutým na produkciu zaoberajúcu sa prevažne Nemcami, Talianmi, Američanmi a Britmi tak môže pripadať tento film ako príjemné spestrenie ošúchanej témy a ako dve príťažlivé hodiny dejepisu chorvátskych dejín. Zafranovičov zámer určite nebol ukázať komunizmus v negatívnom svetle (skôr naopak, ale bohvie), ale z dnešného pohľadu práve mnoho fašistických praktík ukázaných v jeho filme túto ďalšiu zhovadilú ideológiu v mnohom pripomína. (24.02.2014)

Na začátku sranda, pak začne přituhovat a člověk cítí narůstající tlak, který tak vytvoří místo pro vznik dost hutné atmosféry. O scéně v autobusu jsem věděl předem a myslel jsem si, že jsem připravený. Nicméně to, co mi vzápětí neservírovali autoři, bylo něco tak strašného, že jsem tomu nemohl věřit a dodnes si celou sekvenci živě vybavuji. 85% (02.01.2017)

To vysoké hodnotenie si film vyslúžil ešte asi z nostalgie a možno aj pre scénu mučenia a vraždenia v autobuse, ktoré je vzhľadom na rok výroby dosť drsné. Inak si to neviem vysvetliť, pretože prvá hodina je tak neuveriteľne umelo naťahovaná, až ma to rozčuľovalo. Skutočne sa v nej toho veľa neudialo a sledujeme iba spev, tanec, hru na klavíri, šerm, často zbytočné kecy o ničom a všemožnú vatu, ktorá ma nedokázala zaujať. Väzby medzi postavami sú slabé a o vtedajšej situácii v Dubrovníku a Chorvátsku sa toho veľa nedozviete. No možno to, že Ustašovci boli sadistické svine, ale to väčšina vie aj tak. Čakal som niečo úplne iné, nejakú rozsiahlu rodinnú ságu na pozadí búrlivých vojnových rokov, no nakoniec nič moc. Vyzdvihol by som iba charizmatického herca Rade Markoviča (ak sa nemýlim), ktorý hral otca jedného z trojice mladíkov. 60%. (08.05.2012)