Reklama

Reklama

Okupácia v 26 obrazoch

  • Česko Okupace ve 26 obrazech (viac)
TV spot

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (92)

majo25 

všetky recenzie používateľa

trochu sklamanie...atmosféra je trošku budovaná slabo a ničím to nenahradzujú gore efekty či úchylky bohatých Chorvátov. Druhá polka trochu graduje, a aspoň sa vo filme velmi nefilozofuje, čo je obvyklé u juhoslovanských filmoch. Dlhá stopáž tiež filmu nepridáva a je tam na mna až príliš vela hudby...menej je niekedy viac. Hodnotenie: 55% ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Pozoruhodný jugoslávský film se snaží postihnout hlubší souvislosti novodobých chorvatských dějin a jejich klíčového období - druhé světové války. Čarokrásný Dubrovník, oblíbená turistická destinace, ožívá. Ne přeplněnými ulicemi naší současnosti, ale posledními dny prvního období jugoslávské státnosti a posléze zvláštním prolnutím hned pěti politických rovin: německé a italské okupační, ustašovské kolaborantské, srbskočetnické a titovskokomunistické. Motiv tří přátel, které poltící se společenská skutečnost posléze zcela rozděluje, jen umocňuje tyto bolestné krvavé děje. Ztráty, které utrpí jedna strana, jsou vyvažovány odvetou těch, kdo přežijí. Závěrečná scéna, v níž hlavní hrdina, syn z bohaté chorvatské rodiny, zabíjí svého fašismu propadlého italského přítele a švagra, jenž právě "arizuje" jeho domov, i odchod do komunistické ilegality, kterým (dočasně?) zachraňuje život třetího, tentokrát židovského přítele, vypovídá víc než mnohé. O skutečné povaze krvavého italského fašismu, o sadismu ustaši, i o významu a budoucím vítězství v OBRAZECH se formujícího proudu komunistické rezistence. Režisér a spoluscénárista, student pražské FAMU (mj. jeden z mnoha Vávrových žáků), volí chirurgicky chladný, přesný a ve své věcnosti nemilosrdný pohled, který vše ostatní ponechává na svém divákovi. Otevřenost filmu a nesmlouvavá věcnost pohledu je zjevně nadčasová: vypovídá totiž mj. mnohé o postjugoslávské skutečnosti jak počátku devadesátých let, tak o jejím současném stavu. Pro českého diváka se jedná v každém případě o zprávy a souvislosti, které výrazně a pozitivně doplňují jeho vědomosti o doposud nejkrvavějším konfliktu lidských dějin na této planetě. ()

Reklama

Anderton 

všetky recenzie používateľa

V Okupácii v obrazoch sa miesi taliansky a francúzsky melodramatický prístup k téme druhej svetovej vojny prostredníctvom citových vzťahov na začiatku predstavených hrdinov a ten taliansky nekompromisný v Passoliniho štýle. Ono sa to vôbec nemusí biť, práve naopak, v momente keď sa spustí masaker v autobuse, sme ešte viac šokovaní zobrazeným. Zafranovič predstavuje dejiny svojho národa bez príkras. Nám, stredoeurópanom zvyknutým na produkciu zaoberajúcu sa prevažne Nemcami, Talianmi, Američanmi a Britmi tak môže pripadať tento film ako príjemné spestrenie ošúchanej témy a ako dve príťažlivé hodiny dejepisu chorvátskych dejín. Zafranovičov zámer určite nebol ukázať komunizmus v negatívnom svetle (skôr naopak, ale bohvie), ale z dnešného pohľadu práve mnoho fašistických praktík ukázaných v jeho filme túto ďalšiu zhovadilú ideológiu v mnohom pripomína. ()

C0r0ner 

všetky recenzie používateľa

Na začátku sranda, pak začne přituhovat a člověk cítí narůstající tlak, který tak vytvoří místo pro vznik dost hutné atmosféry. O scéně v autobusu jsem věděl předem a myslel jsem si, že jsem připravený. Nicméně to, co mi vzápětí neservírovali autoři, bylo něco tak strašného, že jsem tomu nemohl věřit a dodnes si celou sekvenci živě vybavuji. 85% ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

To vysoké hodnotenie si film vyslúžil ešte asi z nostalgie a možno aj pre scénu mučenia a vraždenia v autobuse, ktoré je vzhľadom na rok výroby dosť drsné. Inak si to neviem vysvetliť, pretože prvá hodina je tak neuveriteľne umelo naťahovaná, až ma to rozčuľovalo. Skutočne sa v nej toho veľa neudialo a sledujeme iba spev, tanec, hru na klavíri, šerm, často zbytočné kecy o ničom a všemožnú vatu, ktorá ma nedokázala zaujať. Väzby medzi postavami sú slabé a o vtedajšej situácii v Dubrovníku a Chorvátsku sa toho veľa nedozviete. No možno to, že Ustašovci boli sadistické svine, ale to väčšina vie aj tak. Čakal som niečo úplne iné, nejakú rozsiahlu rodinnú ságu na pozadí búrlivých vojnových rokov, no nakoniec nič moc. Vyzdvihol by som iba charizmatického herca Rade Markoviča (ak sa nemýlim), ktorý hral otca jedného z trojice mladíkov. 60%. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (9)

  • Podle novináře Denise Kuljiše režisér Zafranović diváky ve filmu mystifikuje, protože v Dubrovníku nebylo hnutí antifašistického odporu. Partyzáni do města přišli, přičemž zastřelili každého, kdo kolaboroval s fašisty, což se týkalo převážně majitelů obchodů, kteří během války nezavřeli. (Komiks)
  • Byl vyvíjen nátlak, aby se kontroverzní autobusová scéna alespoň zkrátila. Producenti filmu dokonce zorganizovali promítání pro důchodce, ženy a mládež, během něhož státní zaměstnanec počítal, kolik lidí během této scény odešlo, kolik žen plakalo a kolik lidí zvracelo. Nicméně tvůrci měli na své straně dokument z Historického muzea v Dubrovníku, který líčil skutečné dění v takovém autobusu smrti. Celá scéna tak byla ve filmu ponechána coby autentická výpověď, v níž bylo jen málo upraveno. (Komiks)
  • Zprvu byl film i režisér Zafranović silně protežován komunistickým režimem. Na tuto protekci reagovala zdrcující kritika mladých novinářů z mládežnického časopisu Polet. Ta vyvolala reakci režimem protežovaných filmových kritiků, kteří odsoudili novináře v Poletu. Celá záležitost se rozrostla až do takových rozměrů, že se případem začaly zabývat výbory komunistické strany a člověk po celé Jugoslávii prakticky nemohl nalézt noviny, které by neřešily skandál okolo filmu. (Komiks)

Reklama

Reklama