Dáma zo Šanghaja

Orson Welles sem tam dokazuje svou genialitu, ale bohužel jen sem tam. Hlavně závěr je naprosto úchvatný, stejně jako práce s herci. Samozřejmě, že tohle je film o jeho postavě, ale stejně tak i o postavě, kterou ztvárnila Rita Hayworth. Pod jeho režií odvádí skvělý výkon, možná jeden ze svých nejlepších. Je to jedna z nejděsivějších femme fatale. (10.10.2014)

Z hlediska konstrukce příběhu jde o průměrnou až podprůměrnou noirovku, herecky je to vyloženě slabota (hlavně hystericky afektovaný Grisby), Welles ale tyto nedostatky nahrazuje brilantní režií a neskutečně kreativními obrazovými postupy. Vrcholy filmu - metafora žraloků, proces, čínské divadlo, závěr v zrcadlové síni. K tomuhle filmu se musím vrátit. (12.09.2012)

Tímhle filmem prý Welles ztratili pět milionů fanoušků. Včetně mě. ____ Největší paradox a zvláštnost filmu vychází z přechodu mezi jednotlivými hladinami vyprávění. Tedy stav, když autor (nebo divák) sám zasahuje do fiktivního děje vyprávění nebo se naopak postava z této fikce vměšuje do vnější existence autora nebo diváka. Pozor, uvedu na příkladu: Jak může být postava O'Hara determinována okolím, jak je možné, že se octla v takových nepříjemnostech, když uvážíme, že O'Haraa je zároveň vypravěčem (strůjcem všeho dění), či spíše samotným režisérem, který tahá za nitky? To vůbec není otázka deus ex machina, ale toho, že tyhle přechody mezi vyprávěním jsou jen příjemnou výjimkou a to, co potřebujeme nejméně, je ustavit ji novým paradigmatem. ____ Welles postrádá smysl pro humor. Modelka Donna Feldman k tomu říká následující: „Kdo sám sebe bere příliš vážně, má problém. Chlap, který neumí sám sebe shodit, mívá nouzi o partnerky. Ženy vycítí, že je suchar, a bojí se nudy.“ (15.09.2008)

"... když žraloci ucítili pach své vlastní krve, začalo to běsnění. Požírali sami sebe navzájem.." Úžasná noirovka, s především perfektní scénou, odehrávajících se během posledních pěti minut filmu. Vražda v zrcadlové síni zábavního parku byl od pradávna kameramanský sen, ale jen vyvoleným se to může splnit. Kulky rozbíjející zrcadla a ne skutečná lidská těla jsou perfektní podívaná a Rita Hayworth stojící s revolverem v ruce rovněž. Pokud milujete kameru, musíte vidět. (13.09.2016)

Film mi znechutila první třetina, kdy se prakticky nic neděje. Přehnaně prostoru dostal neustále se nejapně smějící a přehrávající Glenn Anders. Když tak koukám na jeho filmografii, vidím, že jsem asi nebyl jediný, kdo pro jeho herecké umění nenašel pochopení… Nenadchl mě však ani Orson Welles v roli hloupého hrdiny, který se nechá dobrovolně zatáhnout do od počátku evidentního podrazu. Dvě hvězdy za na tu dobu nepopiratelně kreativní režii a stoupající kvalitu ve druhé polovině. (06.06.2014)