Volavka

Volavka vs. Skrytá identita: Volavka jednoznačně boduje vizuálním pojetím, je modernější, dravá, běží zatraceně rychlým tempem (někdy až moc, člověk má dělat, aby pochopil, co se děje). Další body jsou určitě za Tonyho Leunga, který očima uhraje to, na co jiní potřebují kolem sebe mlátit rukama nohama (nic proti Leo). Scorsese na to jde jinak: nesoustředí se jen na odvyprávění děje, zajímají ho ještě víc postavy. Jednotlivé hrdiny (ať už kladné či záporné) poznáme mnohem lépe, vciťujeme se do jejich každodenních životů. Závěrečné zůčtování je proto mnohem emocionálnější. A taky je tu naprosto úžasná postava Marka Wahlberga, díky které jsem neskončil po projekci Skryté identity v depresích. Podtrženo a sečteno, asi záleží na naturelu každého, jaký přístup ke stejné látce mu víc vyhovuje. Já dám poslední dobou na emoce, takže mám radši Scorseseho remake. Ale jen o chlup. (01.01.2007)

Musím se přiznat, že na Volavku jsem se podíval hlavně proto, abych ji mohl srovnat se Scroseseho Departed. Ten sám mě moc nezaujal (***) a byl jsem tak hodně zvědavý, co se z Volavky vyklube. Zpětně ale musím říct, že vidět Departed jako první byla velká chyba. Příběh Volavky už mě nemohl ničím překvapit, zpracování jsem skoro nevěnoval pozornost a celou dobu jsem jen hledal ve filmu scény, které z něj Scorsese (dost sprostě) obšlahnul. Co se samotného filmu týče, i když ne o moc, je asi pořád lepší než Scorseseho remake. Děj není tak zdlouhavý a rozbředlý, díky kratší stopáži má větší dynamiku a taky se tu vyskytují dalko příjemnější herci. Film herecky táhne Andy Lau, kterého je na plátně pořád plno, Eric Tsang je rozhodně lepší ne Nicolson a zamrzí jen můj oblíbenec Tony Leung, který, i když si střihnul velice podobnou roli jako ve Woově Hard Boiled, působí mezi ostatními gangstery zbytečně chudáčkovským (až přihřátým) dojmem. (18.09.2007)

Dva muži se dostanou na opačnou stranu zákona - policista je infiltrován k mafiánům, mafián k policii. Když se k nim film po deseti letech vrací, všímá si především jejich zařazení do rozdílné společnosti... Jenže zatímco gangster dělá u policie kariéru, policista by rád s neplánovaně prodlouženým úkolem skončil. Jenže o jeho pravé identitě ví už jen jeden člověk... A nemusí dlouho trvat, než ho mafiánská volavka objeví a zabije. Třebaže film pracuje s napětím, pozornost je věnovaná především soukromým životům "volavek". Působivý snímek na rozdíl od ostatních filmů "Nového Hong-Kongu" nepracuje s extrémně rychlou střihovou skladbou a snahou zaujmout co nejefektněji, tématem připomíná filmy Johna Woo a Ringo Lama, ale je mnohem civilnější a soustředěný na jedince v extrémní situaci více na žánrová schémata, která ostatně v závěru porušuje. (13.01.2006)

Pro mnohé kult, pro mě jen průměrné kriminální drama, které si mě nenašlo. Anebo já se nedostatečně snažil – zrovna jako u hvězdného amerického remaku. Sice je pozoruhodné, že šlo cestou mimo zmasakrovaná těla a zběsilé přestřelky, jenže ani charakterní herectví a kvalitní scénář mě zásadněji neoslovili!! (09.10.2009)

Osobně Hong kongskou produkci nijak zvlášť nevyhledávám, ale pokud už se na nějaký výtvor podívám, tak musím uznat, že má něco do sebe. Skvělý scénář, to je základní kámen Volavky. Zajímavý, neokoukaný příběh dvou lidí, kteří jsou infiltrováni, každý do jiného druhu společnosti. Zatímco policista, slídící v řadách mafie chce s touto prací seknout, mafián v řadách policejních, chce ukončit své styky s mafií a udělat kariéru u policejních jednotek, kde se mu velmi daří. Než se jim však tyto sny splní musí navzájem objevit své pravé totožnosti, které vedou pro mě k dosti překvapivému konci. Velmi dlouho mě film takhle nezaujal už svou základní myšlenkou. Ta je navíc rozšířena vynikající atmosférou asijského prostředí, která snímek dostává tak trochu do jiné reality, která je podchycena a zvýrazněna výborným hudebním podkladem a taktéž kamerou, kterou bych neoznačil za nějak výrazně invenčí. Spíš je to učebnicově odvedená práce s několika extra momenty. I když je po technické stránce vše výborné, bez dobrých herců se dobrý film nevykouzlí. To naštěstí v tomto případě také nehrozí. Hodně působivé momenty zahrané s naprostým přehledem mě utvrzují v názoru, že asijská kinematografie má vždy co nabídnout a má spoustu talentovaných herců, a je to jen dobře. (29.07.2006)