Skvelí Ambersonovci

K čomu je fakt, že Wlles so svojim kameramanom vymysleli niekoľko úžasných obrazových kompozícií, že sa pozeráme často na podhľady, ktoré občas evokujú až hororovú atmosféru, inokedy snímajú celý rozhovor bez strihu, že je Joseph Cotten veľký sympaťák, keď je celý film tak skratkovitý, že ma jeho udalosti nedokázali pohltiť. Ja viem, že zato Welles nemôže, ale čo sa mám teraz sťažovať na producentov, keď som videl jeho (a Cortezov) film? Táto adaptácia vyvoláva skôr chuť si prečítať knihu, aby si divák mohol doplniť niekoľko otáznikov. Ale nakoniec to na ploche hodinky a pol dopadlo ešte veľmi dobre. Aspoň vieme, že ak raz zlyhá automobilizmus, máme tu stále staré dobré kone. (29.03.2014)

Ťažký depresívne naladený počin vznikajúci tesne po Občanovi Kaneovi,kde kvality je možne určite vidieť aj tu. Kanea už neprekoná nič z Wellesovej dielne,i keď tento počin sa mu vyrovnáva atmosférou,ktorá na mňa pôsobila melancholicky,zaťažkavajúco,neobyčajne,tajuplne. Hrdinom príbehu je George,egocentricky dedič rodu.George ma odstrašujúcu povahu,ktorú rozsieva všade naokolo,nakazí tým pádom celú spoločnosť vôkol neho... A Tim Holt,ktorý hrá dediča,mňa desil svojim prístupom,kde nastávalo extrémne psychické týranie. Za pozornosť stojí mladá kráska Anne Baxter,ktorá mu zo začiatku nadbieha. Celý ansámbel obstojí vďaka veľkej vízie tvorcu,ktorý nebol úplne pochopený,keď by bol,bol by najväčším filmárom,aký kedy bol... (15.03.2014)

Když Orsonu Wellesovi vystříháte třetinu stopáže a přitočíte dementní hapy end, jen těžko něčemu prospějete. Sledovat Ambersony je jako dívat se na nějakou antickou sochu bez hlavy a rukou. Takové torso je možná pěkné a dávnou krásu v něm vidíte, ale stejně vás bude vždycky mrzet, že ho nespatříte v plné kráse. (02.02.2012)

Wellesovu druhému celovečernímu filmu by - za mě - více slušel lehce spoileroidní titul "Sláva a pád domu Ambersonových"; ptáte se "proč?" - inu, kontrasty (čert vem, že opozitem ke slovu pád je slovo vzestup) táhnou, no ne? Říkejte mi "marketingový král", oh yeah! ___ Obrázek amerického maloměsta (a šířeji: amerického způsobu života) před a po vynálezu automobilu prismatem tradičně (vojenskými úspěchy rodového patriarchy) privilegované, staromilské (a proto i rigidní) rodiny Ambersonových, tak by bylo možné na první dobrou interpretovat tento film, jinými slovy jako pohlednici neklidné doby, tance dobové honorace ve víru revolučních technologických změn. Sestoupíme-li na individuální rovinu, pak by bylo možno film číst jako moralitku o arogantním a majetnickém mládenci (bezchybný Tim Holt; btw. úspěšně mu sekunduje Joseph Cotten v úloze E. Morgana, ostatně ani dámy se nenechaly zahanbit), který spoiler přeci jen na konci dostal za vyučenou, což z něj však učinilo lepšího člověka (jak také jinak?) spoiler, i když kdoví, nakolik toto čtení koresponduje s Wellsovými záměry, případnému divákovi by nemělo zůstat utajeno, že snímek byl producentskými zásahy zkrácen zhruba o 40 minut (nezbývá nám než smutnit, že se režisérská verze nezachovala) a závěr byl změněn. Buď jak buď, film si své místo v různých žebřících nejlepších filmů všech dob (kupř. 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete) navzdory svévoli producentů plně zasluhuje. 75 % (08.02.2024)

Producentmi sprasený masterpiece. Jednotlivé scény sú fantastické ale tá koktavosť rozprávania miestami hrozne vadí a záverečná scéna už je vyložene na facku .Aj napriek tomu výnimočný film.9/10 A len tak btw. ma napadlo... vzhľadom na to, že stále existuje pôvodný scenár by mohol niekto ukecať Spielberga alebo Scorseseho ( ale nikoho iného) na remake. P.S. záverečné titulky sú skvelé (31.10.2014)