Proces

Predlohu som nečítal, a tak mi asi unikla podstata. Chlapík je obvinený z čohosi a ani do konca filmu nie je vysvetlené, z akého dôvodu a nie je tiež vysvetlené, prečo sa on a aj ostatné postavy chovajú, ako by boli z inej reality. Dvakrát počas filmu ma chytali driemoty, raz ma z nich vytrhla rozkošná Romy Schneiderová, druhýkrát už bohužiaľ nič. Bizardná záležitosť plná absurdných scén, ktorá stojí na mieste a nikam sa nepohýňa. (04.01.2017)

"Svět je bláznivý a postrádá smysl.." Vyznat se v onom bizardním/kafkovském případu obviněného úředníka Josefa K. je poměrně složité. Skoro tak složité, jako je pro samotného Josefa složité najít cestu z labyrintu chodeb soudní budovy, v níž jeho soud probíhá. I samotný film Orsena Wellese mi místy přišel jako takový labyrint, v něž se musí člověk chvíli rozkoukávat, než se v něm může začít dobře orientovat. Hodně na mě každopádně zapůsobila vizuální stránka filmu (ať už šlo o hru světel nebo nápaditou výpravu/architekturu). Trošku bych měl ale asi výhradu k hudební stránce filmu. Ač mám onen hudební motiv od Bacha velmi rád, zde bych spíše ocenil něco trošku smutnějšího. Něco co by podpořilo přeci jen asi tísnivější atmosféru filmu. Z herců se mi  asi nejvíce líbila Rony Schneider v roli advokátovy sekretářky. Jinak ony scény u advokáta (zejména ta posední) patří v celém tom příběhu/filmu mezi to nejabsurdnější, na co zde člověk může natrefit. Snad jen následná scéna, kdy Josef K. spěchá po točitém schodišti za portrétistou soudů, aby s ním pak mluvit v jeho půdním ateliéru, kde tu jejich rozpravu sledují před dřevěné mřížové dveře snad desítky ženských očí, toto vše předčí. Za mě asi nejpůsobivěji natočená scéna. K samotnému konci snad jen poznámka, že původní Kafkův konec (poprava Josefa K. za použití nože) by mi přišel asi tísnivější než filmový konec s použitím dynamitu. (21.05.2023)

Plejáda neméně slavných hereckých jmen tvoří tento původně slavný Kafkův román (1925) v chytré filmové dílko. Josef K. vynikající A. Perkins se stává obětí procesu, o jehož pozadí nemá nejmenší tušení. A to je natom právě to vzrušující ale jako pouhá představa je to děsivý! Josefovy pokusy rozumově se vyrovnat s procesem a ovlivnit jeho neblahý průchod ztroskotají, a hlavní hrdina končí...? Film Proces považuji za velmi originální a opravdu velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzostrašného tématu. Bohužel občas se svými velice drsnými až nadbytečnými scénami duchovnímu světu své literární předlohy (ze které jsem měl tu čest si i pár stránek přečíst) vzdaluje. Proto také ani kritiky a všem kdo můžou tyto dvě na hony vzdálené kulturní oblasti porovnat, tak často není uznáván za adekvátní filmovou podobu svého literárního díla. Zajímavost : film se natáčel, tedy alespoň jeho interiéry v ateliérech v Boloni a v Zábřehu. (21.11.2006)

Logika Procesu je logika snu nebo noční můry. Proč? Proč to panu Kafkovi všichni dělají? Proces je jeho nejlepší sociálně-kritické dílo, Orson Welles však zcela zřetelně ani v nejmenším nepochopil, o čem je. Ve srovnání s výborným britským filmem jde o neskutečný brak, a to naprosto ve všem... ve scénáři, který se ve vyznění zcela rozchází s knihou, v kameře, vytvářející nesmyslnou atmosféru noční můry, v hereckých výkonech, kde i Anthony Perkins hraje mizerně, hlavně protože se na tuto roli vůbec nehodí. Strašný film, kdybych to nesrovnával s předlohou, což se mi nedělá lehce, protože mám Proces a vlastně kompletní dílo Franze Kafky hodně rád, ocenil bych film alespoň po stránce psychopatického film noire stylu (kamera je občas působivá), ale film je i tak naprosto nesmyslný i špatně zahraný. (14.04.2012)

Dejovo nie príliš uchopiteľné, ale formálne je to absolútna bomba. Welles urobil z európskej konkurencie tej doby lacné a nudné inscenácie. Dvojhodinová nočná mora, ktorú netreba úplne chápať, ale stačí ju zažiť. Navyše tam pobehuje nadržaná Sissi a končí to výbuchom. Fakt neviem, čo si od vyše polstoročia starého artu priať viac. 10/10 (01.08.2018)