Spencer

(5,5/10). Docela psychotický náhled do utrápeného života princezny Diany. Je to hrozně zvláštně natočený, pojatý a zpracovaný film. Režisér Pablo Larraín natáčí dost zvláštní film, které jsou ukrutně pomalé. Přesvědčil jsem se o tom u jeho předchozího výtvoru zvaného Ema, který byl ještě větším utrpením než Spencer. Některé pasáže dokázaly nasadit divákovi brouka do hlavy. Scéna s perlovou polévkou je vrcholem budování napětí a hlodavé paranoi. Největším klenotem celého filmu je samozřejmě Kristen Stewart, která tady předvádí herecké umění nejvyššího formátu. Podoba tam bylo v několika scénách opravdu neskutečná. Chápu, že být součástí královské rodiny není žádný med. Dodržování všelijakých pravidel a být neustále pod drobnohledem. Ovšem si upřímně nemyslím, že to bylo potřeba prezentovat takovouto formou. Místy mi to přišlo, že jediná Diana je chudáček a všichni ostatní jí chtějí jenom ublížit. Naprosto nesmyslné mi taky přišlo obsazení německého herce do role prince Philipa. (26.01.2022)

Ani u třetího Larraínova filmu, který jsem viděl, nedokážu úplně pojmout proč si režisér vybírá témata, která si vybírá, proč je chápe tímto způsobem a proč akcentuje určité věci navzdory jiným. Díky tomu přináší pro mě i napotřetí velmi nepředvídatelný zážitek. Je to skutečně horor, kde onu hrůzu zastupuje zřídkakdy viděné zlo, které však se tak může jevit zlem jen z pozice neurotické a manické Diany, jejíž optikou sledujeme takřka celý film, ačkoli do ní prakticky nelze proniknout. Greenwoodova hudba, nepohodlný střih, fantastická dobová kamera a soustředěné herecké výkony prakticky všech zúčastněných (Timothy Spall stojí, dívá se dopředu a vám je fyzicky nevolno) zakrývají možná skutečnost, že ten film je svojí podstatou vlastně banální. Ale ono který horor není. (19.04.2022)

Hrbatá Kristen Stewart hraje labilní, přehlíženou hysterku, vnitřně se užírající i navenek a jak víme my, co její anabázi pamatujeme, i rádu se mstící, která si ukousla většího sousta a tvrdě momentálně nestíhala, zato se v klidu, co by milující, zodpovědná máma se šťastným elánem vyválela, ve jménu své opuštěnosti, s kdejakým podrž tažkou, od řidiče, přes bodyguardy, psychoana(na)litiky a pucovníky svícnů, kteří do toho zvesela šli, zatím co ona jen hledala lásku, což se do opěvného snímku, který má rozcítit především milovníky nešťastné princezny lidských srdcí, nějak nevešlo, ale ze všeobecných ohlasů víme, že by taková fešanda zajisté potěšila mnoho tchyní, ale hrbatá fakt hraje a hraje ji dobře, čili je malá pochvala, velikosti atopického ekzému ve tvářích, namístě. Dále výprava je solidní, jinak depka. Kvílející housle a znázornění evidentně mizerně nastavené psychiatrické léčby, což v kombinaci s konfliktní, zamindrákovanou, úskočnou povahou, která má hluboce zakódováno být imrvere v opozici proti čemukoli, zvláště pakliže není neustále na vlně a v záři reflektorů, která se ve svých výhradních pocitech rýpe, jak špaček v hovně, na mě vychrlí cosi, čemu bych v reále určitě nebyla nablízku ráda. Správně, o Dianě si myslím svoje a veškeré nekritické písně na její počest, z nichž není zřejmé, co byla madam zač, a co se vcelku rádo nosí, házím přes palubu. Tady jsem lehce milosrdná. Víc mě ale potěšili v Koruně, kde si teda dovolili víc. Možná proto, že se nejednalo o zpracování pouhých třech svátečních dnů. On si vážně někdo myslí, že takto labilní povaha by žila šťastně až do smrti, kdyby se jí nestala nehoda? To si nemyslím. Na štěstí se totiž musí pracovat, to většinou nepřijde jen tak samo. Každopádně škoda života, však s idylickými představami bych byla opatrná. Té by ke štěstí nestačil ani poslušný, pozorný a odevzdaný mopslík, ani tučné konto. Takže na Charlese a za Charlese! Ten fakt šlápl do smradlavého a nekonečně lepivého, borok... Pěkná kamera. (24.11.2021)

Myslím si, že toto bude opäť film, ktorému na CSFD nepredpovedám červenú budúcnosť. To už je zrejmé teraz (66%), no podľa môjho laického odhadu, to asi ešte pôjde dole. Ak sa mýlim, budem rád. Pretože "Spencer" je rozhodne filmom, ktorý je podľa mňa hodný pozornosti. A pritom stačilo spraviť 2 excelentné elementy na to, aby to všetko fungovalo. Výkon Kristen Stewart, ktorá pôsobí veľmi prirodzene, úprimne a veril som jej asi každú momentku. Doslova som mal pocit, že ten scenár prežila na vlastnej koži. A musím jej za to zložiť poklonu. Skvelá práca. Druhý element, ktorý film robí skvelým je hudba. Ako neustále graduje, stupňuje svoju silu... tak rovnako to vyzdvihuje celkovú atmosféru. A tento film počas troch vianočných dní ukazuje, že Diana musela byť ako človek veľmi nešťastná. Bola doslova niekto, kto potreboval okolo seba ľudí, ktorí by sa s ňou boli schopní normálne rozprávať. Myslím si, že aj preto pôsobila medzi ľuďmi najšťastnejšie. Pretože sama sa necítila ako princezná, ale obyčajná žena a matka. A udalosti, ktoré sa z filmu dozvieme rozhodne silne museli ovplyvniť jej duševné zdravie. Plus ešte k tomu aj boj s bulímiou. Takže to sú všetko veci, ktoré jej rozhodne na šťastí nepridali. A určite bola ten človek, čo potreboval k životu, lásku, šok a smiech. Myslím si, že to bolo skvele vystihnuté. Je tu veľa skvelých scénok (polievka s perlami, Charles s Dianou pri snookerovom stole, lov bažantov, časti v jej rodnom dome...), ktoré ma presvedčili o kvalite snímku a možno síce miestami plynie dosť pomaly, nikdy ma to nenudilo ani neotravovalo. Je to bravúrne natočený film, ktorý sa na rozdiel od filmov ako "Respect" sústredil na úplne iné elementy než som čakal. A výsledok je tak úplne iný film, než by si mnohí predstavili. A za to si získal môj rešpekt. Hodnotenie: A- (24.11.2021)

Larraín je bytostne nepríjemný. Samozrejme účelovo. On a Knight namixovaly pomerne psychotický, klaustrofobický a vizuálne chladný film, ktorý rozpráva o emóciách pomerne presne, násilne a despoticky. Tým príbeh stavia do roviny, ktorá nemôže byť stráviteľný pre každého, ale o to viac vynikne umelecký zámer. Stewart je skvelou castingovou voľbou. Rovnako ako bola Portmanová v Jackie. Celý film je vlastne one woman show. So všetkými zletmi a pádmi, ktoré emocionálne rozpoloženie v tejto konkrétnej situácií prináša. Príbeh nevysvetľuje okolnosti. Zobrazuje len vnútorný boj postavy a zúfalstvo s tým spojené. Pod pozlátkom je najväčšia špina. Ale aj tú len tušíme. Naplno ukázaná nie je. V tejto polohe môže prísť Diana kdekomu nesympatická, ale to je v poriadku. Tak to totiž má byť. Vďaka tomu sa tu objavuje aj priestor na diskurz. A ten kto čítal Ibsenov Domov bábok, vie presne čo sa týmto príbehom tvorcovia snažili povedať. (06.02.2023)