Spencer

Tohle pro mě bylo hodně velké překvapení. Jelikož Pablo Larraín je pro mě režisér, kterého nedokážu moc pochopit. Jeho Jackie u mě propadla na celé čáře a seriál Lisey a její příběh taky nic moc. Od tohodle jsem očekávala hodně, protože o královskou rodinu se zajímám. Když bylo oznameno, že se role Diany zhostí Kristen hned jsem to začala odsuzovat a věřím, že jsem nebyla sama. Nedokázala jsem si Bellu ze Stmívání představit jako Dianu. A světě div se, Kristen už dávno není Bella. Doslova jsem měla celý film otevřenou pusu, jak mě Kristen v roli Diany překvapila. Měla jsem hodně velké potíže vůbec pomyslet na to, že to není Diana ale Kristen. Díky ní a jejímu hereckému výkonu dávám filmu o hvězdičku navíc, protože si to vážně zalouží. Film jako takový není úplně perfektní, celkově se to věnuje třem dnům v životě Diany, které moc pro veřejnost neznamenaly, ale na druhou stranu znamenaly něco pro Dianu a proto si to Larraín vybral. (31.01.2022)

Tohle mi nijak zvlášť nesedlo. Pokud mi film něco dal, tak jsem poznal, že život královské rodiny je neskutečně fádní a předem nalajnovaný. Kristen byla ok, pravítkem přes ruce bych dal tomu, kdo vymyslel tak neinspirativní a nicneříkající název filmu (chápu, že to bylo její rodné jméno, ale zároveň pochybuji, že to ví většina). Dvě scény mi utkvěl v paměti – Diana, když hraje hru na pravdu se svými syny a její smíření s rozvodem, načež následovala krásná půlhodinka. (05.02.2022)

Toto nemá zmysel vidieť v kine. Absolútne žiadny. Dve hodiny bezbrehej nudy, bez kontextu, o utrpení a zúfalstve Diany, čomu neveríte. Kristneka úprimne netuším, začo tú nominačku dostala. Za to, že sa naučila hovoriť rýchlo s prízvukom? Čakal som niečo iné, niečo dramatické, niečo, čo by ma presvedčilo o tom, že Diana bola mrcha alebo svätica. Toto bolo nemastné neslané, dlhé, nudné, plácalo sa to vo svojich problémoch a jediné čo som si odniesol bolo, že kráľovná a ona sa asi nemali radi. Neviem, buď mi niečo uniká alebo sú akademici už načisto senilní. 1 z 5 (11.02.2022)

Vzhledem k množství životopisných filmů, kterých jsem až doposud viděl myslím že poměrně dost, si dovolím v souvislosti s právě touto podívanou konstatovat, že Spencer je jedním z vůbec těch nejslabších, se kterými jsem měl kdy tu čest se setkat, a netěšímě mě to tvrdit o to víc, že se jedná právě o Lady D., kterou považuji za jednu ze skutečně nejvýraznějších žen našich novodobých dějin, tohle ovšem je prostě o ničem. Respektive, ono je ale vůbec diskutabilní, zdali se v tomto případě ovšem ještě vůbec jedná o životopisný film, jelikož tohle se dá spíš považovat už jen spíš za takový několikadenní fragment ze života jedné osobnosti, o níž samotné se zde během těch dvou hodin nedozvíme prakticky nic jiného, než že nebyla v dané etapě života zrovna dvakrát nejšťastnější, že jí z toho i docela slušně hrabalo a mimo její osobu jako bonus je potencionální divák ještě obohacen o informaci, že život v královské rodině není procházka růžovým sadem. Takže pardon, ale to za mě není příliš informačně významná, či zajímavá podívaná, nehledě na to, že ani zpracování těch několika vánočních dní není nikterak poutavé, záživné, nebo výrazné. Nevěrohodně roztěkaná Diana, s nádhernou tváří Kristen Stewart, tu po celou dobu prostě jen pobíhá s kyselým ksichtem po chodbách rozsáhlého panství, má halušky, je na všechny nasraná a vysvobození pro ní znamená poslední scéna, kdy si jede dát hambáče do fastfoodu. Já zkrátka nevím, tento snímek ale pro mě zkrátka nemá vážně žádnou výpovědní hodnotu, a těch pár domněnek o fungování v královské rodině tu tedy rozhodně nic nezachrání. (31.08.2024)

Asi bylo předem jasné, že se se všemi těmi účesy, klobouky, kostýmy a slavnými pózami tvůrci vyřádí, bylo zároveň zřejmé, že hlavní postava bude herecky zářit (i když téměř první scény v podniku, když se slavná princezna ztratila, jsem se skoro lekl), jenže jinak je tahle látka už předem tak nějak odsouzená k tomu stát se dalším životopisným dramatem bez přidané hodnoty. A že už takových bylo. Prostě jedna smutná paní chodí po chladném panství britské královské rodiny a řeší, co bude dál. Děj se odehrává během několika dní vánočních svátků, v době, kdy si princezna z Walesu uvědomila, že do téhle rodiny a do tohohle manželství s princem Charlesem už nepatří. Jednoduše v době, kdy neměla na růžích ustláno, sužovaná psychickými potížemi, bulimií a sebepoškozováním. Nechtěla ale sklonit hlavu, i když byla v téhle společnosti plevelem, který „bohužel“ tolik zajímal britskou veřejnost a bulvární novináře a ještě si dovolila být matkou budoucího panovníka. Zatímco Jackie režiséra Pabla Larraína nepřinesla takřka žádné emoce nebo dějovou gradaci, Spencer alespoň nějaký konflikt má. Práce s psychickým nátlakem je poměrně slušná, všechna ta znepokojivá hudba, zaťaté pěsti, všeříkající pohledy… Kristen Stewart zvládla uvězněnou, křehkou Dianu velmi slušně. Nedivím se každopádně, že jsou mnozí otrávení, když mají sympatizovat s trpící přehlíženou hysterkou, pardon princeznou, která měla na každém kroku poskoky… (01.01.2022)