Kabinet doktora Caligariho

Nechápu to vysoké hodnocení. Přeci nebudu přidávat hvězdičky jen proto, že to je jeden z prvních hororů atd. atd. Hodnotím podle toho, jak na mě film působil a bohužel zápletka nic moc a tím že je němý, je tím pádem zdlouhavý a to je špatný, když vás nudí a má přitom pouhých 71 minut a z toho polovinu času zabírá text. (26.03.2017)

Expresionistická nádhera a filmařina v naprosto krystalicky čisté podobě. V dnešní době by se něco mohlo zdát k smíchu, ale když je to z roku 1920????!!!!!!!! Plno nových filmů se mu nevyrovná. Jedinečné jsou kulisy, ve kterých není jediná rovná plocha a jediný normální tvar. Všechno křivé, hranaté, prosvícené dokonalou kamerou. A než se pořádně nadechnete, přijde konec (nenechte se zmást těmi 71 minut v hlavičce filmu, film má jenom nějakých 50 min.), který vyniká pointou, která je úderná i dnes. (08.02.2007)

Tak tohle je skutečná hororová klasika a bezpochyby jeden z nejpozoruhodnějších projektů z "málomluvných" 20. let minulého století. Přesněji řečeno; zatímco u slavného Nosferatu ještě stačili tehdejší diváci chvatně odběhnout na záchod, ve společnosti profesora Caligariho už jim jistě pomohly jen plenky. I po letech nesmírně působivý snímek, jehož kulisy a skromná výprava dnes možná vyznívají úsměvně, ale co se týče atmosféry, herců a příběhu včetně vynikající pointy, nemá se vůbec za co stydět. 85% (14.08.2013)

Jeden z prvých hororov, hororová lastovička, ktorá zaujme predovšetkým pekne vyskladaným príbehom, nádhernými kulisami (tie by mohli ísť niekam na výstavu výtvarného umenia), slušnou hudbou umocňujúcou atmosféru a obskúrnym rozuzlením. Nemé filmy až na pár výnimiek nie sú pre mňa to pravé orechové, ale tento snímok aj napriek občas až prehnanému herectvu postáv a celkovej naivite, ma milo prekvapil. 70/100 (07.05.2016)

95% - Měl jsem ohledně tohoto filmu veliké štěstí. Viděl jsem ho v Německu v kině na projekci s atmosferickou a vkusnou živou hudbou. Byl to velký zážitek. Proto je mé hodnocení určitě trochu zkresleno dojmem, který ve mně onen večer zanechal. Některé kvality jsou však nezpochybnitelné. Ztísněnost vyvolávající design kulis a interiérů, divadelní maskování (zejména Cesare mi svým vzezřením vyvolával asociace na jisté postavy filmů Tima Burtona…), a především samotná Caligariho postava. Tento němý film se mi líbil mnohem víc, než srovnatelný Nosferatu, patrně pro jeho větší umělecké ambice. Vřele doporučuji! (27.10.2006)