Na titulnej stránke

Sarkasmus, dvojsmysly a skvělé dialogy ve scénáři, o který tehdy musela být solidní mela. Kousek, který není a ani nemá být jen o netriviálním dráždění bránice, si uznání zaslouží i dnes. A to nejen proto, že mám k novinařině tak nějak hodně blízko a onu posedlost nenáviděnou a současně milovanou prací moc dobře znám. Ústřední duo Jack Lemmon a Walter Matthau je samozřejmě vynikající!! (08.07.2013)

Když jsem si tak procházela příběh Na titulní straně, měla jsem dojem, že kdyby Jacka Lemmona a Waltera Matthau vystřídali třeba Pierre Richard nebo Louis de Funés, jednalo by se o klasickou bláznivou francouzskou komedii. Takový jsem měla z filmu dojem. Nějak jsem tam neviděla tu "ameriku", ale cítila tu francouzskou spontánnost a bláznivost. Možná jen můj dojem. Jedná se o totální humorný nášup, kde všichni okolo sypou téměř v každé scéně hlášky z rukávu. A každá scéna nabízí bláznivější gag, než ta předešlá. "Nemohli byste tu popravu posunout ze sedmi na pět, aby se stihlo ranní vydání?", "Šerif tvrdí, že bude zadržen každým okamžikem, což znamená, že nemá ponětí, kde se nachází." :) (01.06.2013)

Pane redaktore, hlásím se do služby. Jsem jen takový pisálek, ale užitečný a hlavně užvaněný až hrůza. Vymluvím každému do hlavy díru. Nejdál jsem to dotáhl do funkce šéfredaktora Sedmičky pionýrů, ale to bylo až po emigraci z USA. Největší slávu jsem zažil v Chicagu třicátých let, kdy jsem šéfoval plátku The Daily Šplechty News. Miloval jsem ta rána, kdy jsem si do čaje vymačkal LE(M)MON a uvažoval jsem denně nad sólopstruhem, pardon, sólokaprem na titulní stránku novin, se kterými si každý občan vytřel prdel. Telefon byl hlavní zprostředkovatel mých nápadů. Držet v jedné ruce sluchátko a ve druhé mikrofon byla fajn věc. Tolikrát jsem se spletl, že jsem nejednou v ruce držel vibrátor a lepidlo. Byly to fajn dny v redakci, kdy jsme plácali o píčovinách. Billy Wilder o mně a o mé práci natočil film. Hůř už to dopadnout nemohlo. Tedy my jsme u nás v redakci takovou nudu neměli. V jeho filmu se jen plká. Nechápu, že nás tak viděl. My jsme v redakci měli články, nad kterými dnešní plátky rudnou závistí. To s tím posledním článkem na titulní stránku bylo dost přehnané. Nelze napsat jen jeden dobrý článek a finito. To každý můj článek byl dobrý. Já se na tenhle film o mně nedokážu dívat. Je mně přes sto let a chci psát. Dejte mně papír, tužku, retro hadry a napíši na titulní stránku bombu. Chci být současný, jen mně dejte šanci. Váš Walter Matthau in memoriam/t.č.novinář. 20% (21.06.2015)

Jack Lemmon a Walter Matthau jsou širšímu publiku známý převážně z populární komedie "Dej si pohov, kámoši" ale různé dvojice vytvořili již dříve a jednu z nich i v tomto méně známém filmu legendárního Billyho Wildera. Opět zde vytvořili rozhádanou dvojici kamarádu, tentokrát v žurnalistickém prostředí, kde se v jednom perném dni pokoušejí zachránit život neprávem odsouzeného muže. Jelikož byl na režisérské stoličce právě Wilder nemůže divák očekávat jednoduchou, bláznivou taškařici ale inteligentní komedii založenou převážně na chytrém scénáři, brilatních dialozích a trefných slovních přestřelkách než na situační komice. Pro běžného diváka se bude jednat o pomalý film ale rozhodně se jedná o snímek, který by si milovník filmů neměl nechat ujít už jen kvůli tomu, že není tak známý. (26.06.2010)

Skvělá konverzační komedie na téma milované i nenáviděné novinářské práce, báječně jsem se bavila a upřímně zasmála při výměnách ústředního dua, Jack Lemmon a Walter Matthau jsou tu nádherně sarkastičtí, místy vládne ironie a o vtípky není nouze.. Nadhozená otázka s titulní stranou (osvobození odsouzence na smrt) a velice vynalézavé praktiky ke zrušení plánované svatby jsou humorné, pěkně natočené, no a v neposlední řadě scénář k zamyšlení, u mě filmová spokojenost.. (02.03.2022)