Reklama

Reklama

Na titulnej stránke

  • Československo Na titulnej strane (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Dej komédie z novinárskeho prostredia sa odohráva v Chicagu 30-tych rokov 20. storočia. Hildy Johnson patrí medzi špičkových novinárov v meste. Po rokoch náročnej novinárskej praxe chce odísť a oženiť sa. Ale jeho prefíkaný šéfredaktor s ním má iné plány a snaží sa Hildyho presvedčiť, aby pre neho napísal posledný článok na titulnú stránku... Veselá komédia populárnej komickej dvojice Jacka Lemmona a Waltera Matthaua v réžii majstra hollywoodskej komédie Billyho Wildera. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (174)

Aelita 

všetky recenzie používateľa

Osud novináře Hildyho Johnsona (Jack Lemmon), jemuž se zachtělo vypadnout z šíleného kolotoče zpravodajství, oženit se a žít přirozený lidský život, ale místo toho je neustále vtahován jakousi podivnou silou tam, odkud chce odejít, je ve své podstatě podobný osudu většiny lidí v technologicky rozvinuté bohaté kapitalistické společnosti, kteří musí pracovat čím dál víc, a to i přesto, že kapitalismus jako nejefektivnější systém již dávno vyprodukoval a dále produkuje přehršel všeho pro to, aby lidé převážnou většinu svého času trávili v zájmových společenstvích a věnovali se osobnímu rozvoji. Tomuto paradoxu nucené hyperčinnosti při dostatku všeho, co je zapotřebí k normálnímu lidskému životu, a při současné touze lidí tento život konečně začít žít, je věnována čerstvá kritická úvaha britského antropologa Davida Graebera "On the Phenomenon of Bullshit Jobs" (Strike! Magazine, léto 2013), česky "Práce na hovno" (http://a2larm.cz/2013/09/prace-na-hovno). Graeber tento paradox nesouladu mezi lidskými představami, potřebami a přáními a reálným stavem věcí vystihuje větou: "Jako kdyby někdo tam venku vymýšlel nesmyslnou práci jen proto, abychom všichni pořád pracovali." Co je to za sílu, která nutí lidi dělat to, co často nejenže dělat nechtějí, ale dělat ani nezbytně nemusí? Graeber odpovídá, že tou sílou je tlak vládnoucí mocenské špičky, která stojí u pák a stavidel systému: "Odpověď samozřejmě není ekonomická; je morální a politická. Vládnoucí třída pochopila, že šťastné a produktivní obyvatelstvo, které disponuje spoustou volného času, je pro ni smrtelným nebezpečím. ... jestliže jedno procento obyvatel ovládá většinu dostupného bohatství, pak takzvaný volný trh odráží jen to, co považují za užitečné nebo důležité oni, nikoli zbývající procento populace." Ve filmu Na titulní straně tuto hybnou sílu zastupuje šéfredaktor Walter Burns (Walter Matthau), který všemi pravdami i nepravdami nutí Hildyho Johnsona k tomu, aby ve své novinářské práci pokračoval. Důsledná logika však vyžaduje udělat ještě větší odstup a položit otázku – A jaká síla pohání všechny ekonomické, politické, administrativní a jiné manažery a nutí je nastavovat systém lidské civilizace ne ve prospěch lidí a jejich harmonického života, ale pro existenci a prospěch technologií a informací? Co ty manažery a mocné tohoto světa oslepuje a zbavuje je pocitu lidské sounáležitosti a dělá z nich poslušné sluhy všeho toho, co lidstvo produkuje? Odpověď zní: stejně jak šéfredaktora Waltera Burnse pohání vidina vzniku nejlepší titulní strany novin, byť na jeden den, tak i manažery civilizace pohání vidina vzniku hmotných i nehmotných objektů, které těm manažerům na oplátku za svoji existenci zabezpečí moc, úspěch a slávu v lidské společnosti. "Věci nás řídí. Ale to, co vládne, nejsou ´věci´, nýbrž provoz věcí" (Adam Bernau). Pokud by si lidé přiznali to, co již dávno tvrdí fenomenologie – že veškeré hmotné i nehmotné nepřírodní fenomény (věci, informace) jsou "živé", i když vznikají a rozmnožují se hlavně prostřednictvím lidí, pak by lidská společnost byla schopna vnímat realitu jinak, čili byla by schopna pochopit, že má velmi silnou konkurenci v životním prostředí a musí se s ní dělit o zdroje, což by pomohlo nastavovat systém mnohem příznivěji k lidským potřebám samotných lidí, nikoliv strojů, financí, informací atp., jak je tomu dnes. "Na titulní straně" však napovídá, kdo vítězí a kdo nakonec zvítězí, a není to ani člověk, ani jeho lidský život. ___ Více a lépe o samotném filmu napsal uživatel sportovec. Jen, abych nezapomněla, dodám, že tento film a Obchodník se zbraněmi mají shodné počáteční sekvence – výroby novin a výroby kulky, přitom závěr jejích cesty je také stejný – i informace, i kulka končí nakonec v hlavě člověka. () (menej) (viac)

castor 

všetky recenzie používateľa

Sarkasmus, dvojsmysly a skvělé dialogy ve scénáři, o který tehdy musela být solidní mela. Kousek, který není a ani nemá být jen o netriviálním dráždění bránice, si uznání zaslouží i dnes. A to nejen proto, že mám k novinařině tak nějak hodně blízko a onu posedlost nenáviděnou a současně milovanou prací moc dobře znám. Ústřední duo Jack Lemmon a Walter Matthau je samozřejmě vynikající!! ()

Reklama

MM11 

všetky recenzie používateľa

Hodně dobrá komedie s významnými jmény Americké filmové historie. Billy Wilder si vzal tentokrát na paškál útrapy i vtipné momenty z vrcholných pater novinařiny. I Lemmon, i Matthau skvěle rozehrávají netradičně vytvořený děj, jež se odehrává v krátkém časovém úseku. V té době určitě věc neobyčejná. Existují i lepší komedie, ale obsazení film dostává do strmých výšin. ()

Tsunami_X 

všetky recenzie používateľa

Dvě desetiletí a nějaké drobné po „novinářském“ filmu Eso v rukávu se Billy pustil do podobného tématu, ovšem notně humorněji než tomu bylo v prvním případě. Tohle mystifikující retro není ani náhodou stoprocentní komedií. Spíše než laciný humor se zde dá najít silný sarkasmus a velké množství dvojmyslů, při kterých musí zapálit i divákům našich komerčních televizí. Škoda jen, že film zůstal někde v půli cesty. Hlavní dvojice na plátně doslova exceluje, ovšem co je to platné když tyto orgie přijdou až v závěrečné třetině snímku. Divadelní atmosféru narušují jen uměle vtlačené a groteskní policejní honičky, u nichž efekt do lacinosti přebíjí efektivitu. Být celý film tak dobrý jako výše jmenovaná část, neváhal bych mu udělit plné hodnocení. ()

kleopatra 

všetky recenzie používateľa

Scénář s velkým S, který reprezentuje ideu, že slova nemusí být jen vata nebo akustická výplň mezi zvukovými efekty a hudbou. Děj, který se většinou odehrává v jediné kanceláři a je poměrně jednoduchý, je právě díky parádním vtipným konverzačkám Jacka Lemmona a Waltera Matthau - kamarádů, kteří buď vrtají jeden do druhého nebo společně do někoho dalšího a přitom se snaží osvobodit na smrt odsouzeného - radost sledovat. ()

Galéria (74)

Zaujímavosti (10)

  • Divadelní verze titulu měla premiéru v Times Square Theater 14. srpna 1929 a dočkala se zde 276 repríz. (mi-ib)
  • Jedná se o třetí filmové setkání Jacka Lemmona a Waltera Matthaua, kteří si společně zahráli v celkem 10 filmech. (mi-ib)
  • Nápad Waltera Burnse (Walter Matthau), aby Hildy Johnson (Jack Lemmon) vyfotografoval oběšeného Earla Williamse (Austin Pendleton) pomocí fotoaparátu připevněného na kotníku své nohy, se v minulosti skutečně odehrál. 12. ledna 1928 - 18 měsíců před premiérou divadelní hry Bena Hechta a Charlese MacArthura „The Front Page“ – byli vražedkyně Ruth Brown Snyderová a její milenec Henry Judd Gray popraveni na elektrickém křesle za rok starou vraždu Ruthiina manžela Alberta Snydera. V momentě, kdy byla popravována Ruth Snyderová, pořídil reportér novin Chicago Tribune Tom Howard pomocí fotoaparátu připevněného na noze dnes již notoricky známý snímek "Ruth v křesle". Tento fotoaparát je dnes součástí sbírky Smithsonian's National Museum of American History. Ironií je, že případem Ruth Snyderové a Henryho Graye byla inspirovaná novela spisovatele Jamese M. Caina, která se stala základem pro film Pojistka smrti (1944), který režíroval také Billy Wilder. (mi-ib)

Reklama

Reklama