Ztracený víkend

Don Birnam se bohužel setkal s těžkými útrapami zaviněné chlastem, kdežto já jsem se setkal s útrapami způsobené tímto filmem. Uznávám, že Lost Weekend je na rok 1945 poměrně skličující a tak trochu odbočuje z té sekce naivních a zubem času ohlodaných dramat. Zpočátku se neděje prakticky nic. První půlhodina je jen roztříštěným sledem nudných dialogů, které nic neřeší. Teprve poté vynikne Birnamova závislost a snaha dát si frťana za každou cenu. SPOILER! V samotném závěru, kdy divák už tuší osud hlavního hrdiny přijde vcelku nesympatický happyend, který jsem jaksi nepřekousl. Možná oceňovaný, možná nadprůměrný snímek, v němž jsem ale žádné moudro odrazující od alkoholu nenalezl. Za mě zklamání 45% (05.03.2016)

Možná jsem očekávala až příliš, i když si myslím, že i to příliš by se z takového námětu dalo vytřískat docela bez problémů, protože je to dost citlivé téma. A některé scény mi skutečně na city zahrály, bohužel ale skončily dřív, než jsem se do toho stihla pořádně ponořit a než mi stačila ukápnout slza. Nedokázala jsem se prostě s hlavním hrdinou sžít, nevytvořila jsem si k němu žádné pouto a to není dobře. Takže jsem u toho jen seděla se sklenkou vína a nakonec mě to vážně neodradilo od pití alkoholu. Navíc za ten závěr musím hvězdu ubrat, takhle to nemělo skončit... (14.11.2015)

Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder .. Skvělá režie i herecký výkon ústředního alkoholika. Škoda jen toho konce. Tahle lahev měla být vypita včetně hořkého červa na dně, který by se do podvědomí pořádně zavrtal. (27.11.2009)

V porovnaní s dnešným filmovým pohľadom na rôzne ľudské závislosti vyznieva snímok o niečo menej drasticky. V tej dobe to ale musel byť extrém. Všetko možné, len nie ružový príbeh alkoholika, jeho totálny pád na samé dno a jeho ( chtiac ) neúspešné pokusy sa z toho všetkého vymotať. Naozaj silný príbeh. (18.03.2012)

Na IMDB je Ztracený víkend řazený mezi filmy-noir. Už vidím všechny ty fanoušky Chandlerovských adaptací, jak se začali vrtět na židli. Faktem ale je, že Wilderova studie má s noirovkami dost společného. Kromě charakteristické práce se světlem je to i zkažené bezvýchodné prostředí, v němž se snímek odehrává (vč. narážek na dobu prohibice a globální recese třicátých let, které dali vzniknout moderním detektivkám, zločineckým organizacím a napomohly bujení alkoholismu). Styčným bodem s filmy noir je i morálně pokleslý hlavní hrdina, který je schopný kvůli flašce plazit se po cizích kabelkách a v pozdější fázi i po zemi. Kamera filmu je nápodobou halucinačního tripu. Úzkostné stavy abstinence snímá v nezvyklých úhlech a velkých detailech, v delirickém bloumání po ulicích vyřezává Millandovu postavu z pozadí pomocí zadní projekce, apod. Škoda jen toho patetického happy endu. Ten si mohl Billy odpustit. (18.02.2012)