One, Two, Three
One, Two, Three
Réžia:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrajú:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (viac)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videá (2)
Recenzie (210)
Briskná, životaschopná, trefná a stále rovnako bláznivá satyrická komédia, berúca si na paškál demokraciu, komunizmus, kapitalistickú spoločnosť, napätie v rusko-amerických vzťahoch a ďalšie pálčivé témy, ktoré elegantne pretvára v humornú frašku o cocacolovom priemyselníkovi a mladom ultranacionalistickom radikálnom komunistovi s revolučnými myšlienkami, ktorých stret dá do pohybu sled udalostí a vtipných situácií, z ktorých sa divák popuká od smiechu (minimálne ten súčasný nemohol inak). Vidieť v dobe vzniku a zomrieť. WIlder opäť nesklamal a Ein, zwei, drei považujem za lepší ako legendárne Niekto to rád horúce. ()
"Není komunista, je republikán. Je z východoněmecké republiky." Velká poklona panu Wilderovi za jeho nestrannost. Socialismus, kapitalismus i fašismus totiž od něj dostali, ve jménu dobrý zábavy, naloženo naprosto rovnoměrně. Ani nevím, zda mne víc bavila proměna přesvědčenýho komunisty ve ctěnýho aristokrata, MacNamarova velitelská rozhodnutí či srážení podpatků jeho SS-podřízených, ale to je stejně jedno. Mne tato zběsilá konverzačka prostě baví, i když zub času již stihl některé fóry svědomitě ohlodat. „Kennedy nein! Castro ja!" ()
"Možná jsme volili špatného muže." - "To by se v Rusku nestalo." - "Oni nechybují?" - "Ne, oni nevolí." Excelentní komedie, přesně můj šálek ká-, totiž Coca-Coly. Vtip střídá vtip s kulometnou kadencí, humoru jsou taková kvanta, že by vystačil snad na tři dobré filmy, všechno je to tak skvěle vymyšlené, postupně umocňované a zároveň s nesmírnou lehkostí a přirozenou plynulostí podané... Smál jsem se od začátku do konce a to se mi dlouho nestalo. Herci jsou bez výjimky skvělí, žádná postava není navíc a každý má nějaký svůj skvělý moment. Prostě stoprocentně dokonalá komedie. Stoprocentně. "Absolutně nám nedovolí nainstalovat automaty na Coca-Colu do Reichstagu." - "Občas přemítám, kdo vyhrál válku." ()
I když snímek působí jako starší, než ve skutečnosti je, nic mu to neubírá na kráse. Pověsti o jeho raketové rychlosti nelhaly, takovou smršť dialogů jsem nezažila, nejlepší na tom však je, že žádný bonmot není přebytečný a karikatur není ušetřen žádný národ ze zainteresovaných. Chválou nebudu skrblit ani u hereckého obsazení, z nějž jasně vyčnívá James Cagney (už jen naučit se scénář!), který na totálně upoutaného diváka vykřikuje jednu hlášku za druhou a světe div se, ani jednou nepoužije slovo "fuck", to počítadlo procentuální úspěšnosti dnešních komedií. Těsný distanc za jeho výkonem si však udržují i všichni ostatní. Hanba, že jsem se k projekci dokopala až nyní, jisté však je, že ne naposled, naopak, očekavám, že podruhé a potřetí budu teprve stíhat a vychutnám si každičký detail. Teď si však letím stáhnout "Byt" ... raz, dva tři!!! ()
Cim je pro Kubricka "Dr. Strangelove", tim je pro Billyho Wildera "One, Two Three", chytra komedie k prasknuti plna narazek a odkazu na tehdejsi temata a situaci - vychod vs. zapad, komunismus vs. kapitalismus, Coca Cola vs. Pepsi, to tempo je neskutecne. Ze zacatku se to sice musi chvili rozjizdet, ale pak zacne zbesile radit James Cagney a az do konce ho nikdo nezastavi. "We have trade agreement with Cuba. They send us cigars, we send them rockets." 7/10 ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (8)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
- V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
Reklama