Sabrina
Sabrina
Sabrina
Sabrina
Réžia:
Billy WilderKamera:
Charles LangHudba:
Friedrich HollaenderHrajú:
Humphrey Bogart, Audrey Hepburn, William Holden, Walter Hampden, John Williams, Martha Hyer, Joan Vohs, Marcel Dalio, Nella Walker, Francis X. Bushman (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Sabrina je chudobné dievča, ktoré býva neďaleko príbytku bohatej rodiny. Už od detstva si vysnila podobný život a aby to nestačilo, zamilovala sa do jedného z dvoch bratov z "bohatého" susedstva. Tí si ju však veľmi nevšímajú a tak, keď sa po rokoch stretnú v jednom z miestnych obchodov, nespoznajú ju. Zo Sabriny je krásna žena, ktorá okamžite obidvoch očarí. Háčik je však v tom, že ona sa zamiluje do Davida, ktorý má spôsob života ako playboy, ale do Sabriny sa zamiluje Linus... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (190)
Pekny romanticky film Billyho Wildera. Scenar je ale dost naivni, jako vetsina filmu s A. Hepburn, ktera mela hezkou a zajimavou tvar, herecky me ale ne vzdy presvedcila. Souhlasim s nazorem, ze Bogart se k ni uz vekove moc nehodil. Wilder natocil daleko lepsi romanticke komedie, (Nekdo to rad horke, Odpoledni laska, Slameny vdovec, Avanti, Sladka Irma) ve svem zanru se ale jedna o nadprumerny film. ()
Wilder byl prostě ojedinělý úkaz. Dokázal utáhnout romantické slaďárny tak, že ve chvíli, kdy by film sklouzl k trapnosti a patosu, on z toho vybruslil s grácií sobě vlastní a vtipným dialogem. Nejsem zrovna fanouškem Audrey Hepburn, ale už jsem si na ní po několika filmech tak nějak zvykl a věděl jsem co můžu čekat. A když ne, tak to Humphrey zachránil. 7/10 ()
"Na večírku Larrabeeových nesmělo pršet. To by Larrabeeoovi nestrpěli." Vyzbrojen znalostí remaku jsem si, snad jen z pouhé zvědavosti, pustil originál a na mé tváři se nečekaně rychle zabydlel lehce připitomělý úsměv. Tento přímočaře naivní příběh, doprovázený optimisticky vlezlou hudbou a svižnými dialogy proloženými jemnou příchutí sarkasmu, mi prostě natolik zvedl náladu, že se to skoro až bojím přiznat. Takže za pět a pokud utrpím někdy nějakou další jizvu na duši, tak sám sobě odborně předepíšu jednu Sabrinu a vím, že za necelé dvě hodiny mi zase bude fajn. ()
Celkem přijatelné zpracování jinak již nastokrát otřepaného příběhu. Příběhem se sice příliš neliší od těch dnešních romantických filmů, ale tento rozhodně stavím výše než tu současnou tvorbu. Tato komedie je svižnější a především si myslím, že tehdejší herečtí představitelé uměli takovéhle role zahrát s elegancí, přirozeně... Nikoho nepřekvapím tím, kdo se mi zdál jako nejlepší - Audrey Hepburn předvedla asi nejpůvabnější ztvárnění této popelkovské role. Už jsem v minulosti několikrát psal, že se mi více líbí její pozdější role ze šedesátých let, ovšem tyhlety křehké princezničky neuměl snad nikdo na světě lépe než ona. Jednou jsem měl takové slabší období, kdy jsem si říkal, co na ní tolik vidím. Pak jsem si ale pustil jeden film s ní a znovu mě okouzlila. Od té doby ji zbožňuji ještě víc a už vůbec nepochybuji. Škoda, že charismatický Humphrey Bogart i přes pár vtipných replik nijak výrazně nezáří a to, že je uváděn v obsazení na prvním místě, je spíše záměr přitáhnout diváka - má podstatně menší roli, než můžete čekat. A upřímně, na tuhle roli je už trochu starý. Tento snímek posouvají o úroveň výše také vypilované dialogy, které Billy Wilder prostě uměl - několikrát jsem od srdce zasmál. Skvost to rozhodně není a především v druhé polovině ztrácí dech, ale na nedělní odpoledne celkem dobré - lepší tři hvězdy. ()
Galéria (119)
Zaujímavosti (23)
- Humphrey Bogart na poslední chvíli nahradil Caryho Granta. (Kulmon)
- Když se Holden do Hepburn zamiloval, Bogart ji zamítl a místo ní požadoval svou ženu Lauren Bacall. (Kulmon)
- Linus Larrabee (Humphrey Bogart) používá v jedné z úvodních scén filmu jeden z prvních modelů mobilního telefonu. V té době se jednalo o poslední výkřik nejmodernější techniky, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší lidé. Celé zařízení bylo ale v té době velice rozměrné a těžké, takže bylo nepřenosné a bylo pevně zabudováno do výbavy luxusního osobního automobilu. (SeanBean)
Dříve než tuto filmovou klasiku jsem viděl remake filmu z roku 1995 s Harrisonem Fordem a Julií Ormond v hlavních rolích. Byla to vskutku „tragédie“. Proto jsem šel do sledování dílka Billyho Wildera s obavami, ale zároveň s vědomím, že horší už to snad být nemůže. Vskutku, nemýlil jsem se. Původní film je o dvě třídy lepší než jeho nepovedený remake. Přesto k dokonalosti mu pár věcí chybí. Hlavní slabinu vidím ve scénáři, který považuji za málo nápaditý a příliš tendenční. Nenarážím na základní kostru příběhu. Vzhledem k žánru víc neočekávám a je to v pořádku. Jde spíš o drobnosti, které mi tu chybí a kazí tak celkový dojem. Nějaký výraznější impuls, který by nevycházel přímo z jednání postav hlavního trojúhelníku, ale ovlivnil by jejich jednání uvnitř tohoto trojúhelníku, by byl na místě. Doplnit tak v jedné či dvou krátkých scénkách silné momenty, které vnitřně rozhodí hlavní hrdiny tak, aby začali přemýšlet o tom, co vlastně chtějí a v případě, že vědí, aby je to donutilo přemýšlet, zda je to správné, aby již dříve museli řešit vnitřní dilemata. Kdyby se toto ve filmu objevilo, výrazně by to usnadnilo hercům práci a přidalo by to na věrohodnosti názorových zvratů hlavních hrdinů na konci. Některé scény mi přijdou zbytečně dlouhé, což ubírá na tempu. Hlavní pozitivum tohoto filmu je samozřejmě Audrey Hepburn. Už samotná její přítomnost zvedá laťku každého takto laděného snímku. Ono vlastně jen stačí, když jí kamera zabere a v tu chvíli je jedno, jestli se směje, mluví, tancuje nebo pláče, divák je prostě spokojen. Tím nechci nějak snižovat její herectví. Naopak. Scéna při pokusu o sebevraždu, kdy dělá pššššš na nastartovaný jeep v obavě, aby někdo její pokus nepřekazil (následně si otevře okno), je jedna z nejroztomilejších, jaké jsem viděl. Občas čtu narážky, že o generaci starší Humphrey Bogart byl pro Audrey Hepburn příliš starý. Těmto musím dát za pravdu. Zatímco postava Audrey ztvárňující mladou naivní dívku věřící na čistou lásku, je věrohodná, o postavě postaršího bohatého obchodníka a workoholika Linuse, který začne Sabrině nadbíhat čistě účelově, aby si pak v samotném závěru trochu neortodoxním způsobem uvědomil, že to s ní vlastně myslí jinak, to říci nelze. V této těžké pozici Humphreymu Bogartovi scénář nepomohl. Uniformní dialog v kanceláři ani konzervativní projížďka na lodičce nic nenaznačí o změně citů, která má u hlavního hrdiny nastat. Ten konec mi přijde, že už je skutečně rvanej silou přes koleno. K názorovému zvratu hlavního hrdiny mělo dojít v delším časovém úseku a ne po hádce s bratrem (účelově vyvolané ze strany Davida) při stěžejním obchodním jednání firmy. Závěr v této podobě je příliš vykonstruovaný a účelový. Kdyby Linus za Sabrinou po čase odjel do té Paříže, kde by se sešli, byl by to uvěřitelnější konec. Sabrina od Wildera je velmi milý pohodový film, ale má svoje šrámy, které se nedají skrýt ani okouzlujícím šarmem Audrey Hepburn. Ve výsledku to vidím tak na 70%. Bez Audrey by to bylo minimálně o hvězdu méně. () (menej) (viac)